Dramaturgie druhého večera Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu v rámci 81. ročníku Pražského jara patří k těm, které dokážou posluchače vtáhnout hned od prvních taktů. Šéfdirigent sir Simon Rattle postavil vedle sebe dvě výrazně kontrastní díla: hluboce osobní Druhou symfonii Roberta Schumanna, jednoho z předních představitelů hudebního romantismu, a strhující, barevně explozivní hudbu Igora Stravinského k baletu Pták Ohnivák. Kontrast mezi romantickou niterností a orchestrální pohádkovou fantazií zároveň nabízí ideální příležitost obdivovat to, čím je mnichovský orchestr proslulý – mimořádnou technickou jistotu, kultivovaný zvuk i schopnost přesvědčivě se pohybovat mezi různými hudebními styly. Není náhodou, že se BRSO pravidelně objevuje na předních příčkách světových orchestrálních žebříčků. Na jeho reputaci se výrazně podílel také český dirigent a zakladatel Pražského jara Rafael Kubelík.
„Schumannova Druhá symfonie je jedním z děl, která se dotýkají existenciálních otázek. Napsal ji po vážném duševním zhroucení a je pravděpodobně nejniternější z jeho čtyř symfonií,“ přibližuje první část programu Simon Rattle. Vznik skladby skutečně provázely dramatické okolnosti. Robert Schumann ji psal v době hluboké psychické krize, o níž otevřeně referoval svému příteli Felixi Mendelssohnovi-Bartholdymu. V dopise z roku 1845 poznamenal: „Nějakou dobu mi zní v hlavě troubení a bubnování. Nevím, co z toho vzejde.“
Práci na symfonii komplikovaly opakované deprese, úzkosti, bolesti hlavy i problémy se sluchem. Přestože základní podobu díla Schumann načrtl během jediného týdne, jeho definitivní dokončení si vyžádalo téměř celý rok. Skladatel se k partituře opakovaně vracel a zápasil nejen s hudební formou, ale i s vlastním psychickým stavem. Druhou symfonii tak lze vnímat také jako symbol vítězství lidského ducha nad nelehkými, téměř dramatickými životními okolnostmi. Finální podoba byla dokončena až krátce před premiérou 5. listopadu 1846 v lipském Gewandhausu. Dílo, které Schumann dedikoval Oskaru I., králi Norska a Švédska, nese stopy skladatelova tehdejšího zaujetí kontrapunktem a také inspiraci Schubertovou Velkou symfonií C dur.
Druhou polovinu večera rozzáří hudební pohádka z ruského folklóru. Balet Pták Ohnivák vznikl na objednávku impresária Sergeje Ďagileva pro jeho legendární Ruský balet v Paříži. Tehdy teprve sedmadvacetiletý Igor Stravinskij byl v té době téměř neznámý, ale Ďagilev v něm vycítil mimořádný talent. Dílo hudebně spojuje prvky ruského folkloru s moderní, místy až impresionisticky zabarvenou orchestrací. Stravinskij na baletu úzce spolupracoval s choreografem Michailem Fokinem a vytvořil partituru pro velký orchestr nesmírně barvité instrumentace – nechybějí v ní například dokonce tři harfy, celesta, klavír či xylofon.
Balet měl premiéru 25. června 1910 v pařížské Opéra de Paris a okamžitě se stal senzací. Stravinského úspěch byl tak výrazný, že jej katapultoval mezi mezinárodně uznávané skladatele a zároveň odstartoval jeho další spolupráci se Sergejem Ďagilevem, z níž vzešla další zásadní díla baletního repertoáru – Petruška a Svěcení jara. Příběh o princi Ivanovi, kouzelném ptákovi a zlém čaroději je dnes známý také prostřednictvím tří orchestrálních suit, které skladatel z baletu později vytvořil. Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu tentokrát nesáhne pouze po známější suitě, ale uvede toto jedinečné Stravinského dílo v celé jeho původní podobě.
Sir Simon Rattle, rodák z Liverpoolu a absolvent Royal Academy of Music, patří k předním dirigentům současnosti. Po sezonní rezidenci u České filharmonie byl od roku 2024 jmenován jejím hlavním hostujícím dirigentem „k poctě Rafaela Kubelíka“. Světovou proslulost získal během osmnáctiletého působení u City of Birmingham Symphony Orchestra, následovalo šestnáct let v čele Berlínských filharmoniků a šestileté angažmá u Londýnského symfonického orchestru. Od sezony 2023/2024 vede Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu. Na svém kontě má více než sedmdesát nahrávek, včetně tří cen Grammy, a v roce 2025 získal prestižní Cenu Ernsta von Siemense. Kromě koncertní činnosti se dlouhodobě věnuje hudebnímu vzdělávání, mimo jiné v rámci programů Zukunft@Bphil a LSO East London Academy, podporujících mladé hudební talenty.
