Váš průvodce světem hudby, opery a tance
Váš průvodce světem hudby, opery a tance
  • Zprávy
    • Týden s hudbou
    • Týden s tancem
    • Z domova
    • Ze světa
    • Zprávy
    • Z kuloárů
  • Recenze
  • Hudba
    • Klasika
    • Stará Hudba
    • Soudobá Hudba
    • Filmová Hudba
  • Opera
  • Tanec
  • Rozhovory
  • Publicistika
    • Operní Panorama
    • Téma
    • Seriály
    • Osobnosti
    • Soutěže
    • Blog čtenářů
  • O+TV kanál
  • Zprávy
    • Týden s hudbou
    • Týden s tancem
    • Z domova
    • Ze světa
    • Zprávy
    • Z kuloárů
  • Recenze
  • Hudba
    • Klasika
    • Stará Hudba
    • Soudobá Hudba
    • Filmová Hudba
  • Opera
  • Tanec
  • Rozhovory
  • Publicistika
    • Operní Panorama
    • Téma
    • Seriály
    • Osobnosti
    • Soutěže
    • Blog čtenářů
  • O+TV kanál

Pražské jaro

Pražské jaro je jedním z nejvýznamnějších mezinárodních hudebních festivalů. Zahajovací koncert probíhá tradičně ve Smetanově síni pražského Obecního domu 12. května, festival pravidelně končí 4. června. V rámci festivalu Pražské jaro se pořádá mezinárodní hudební soutěž a to každoročně od roku 1946. Od roku 1957 je soutěž Pražské jaro součástí Světové federace hudebních soutěží (WFIMC) v Ženevě.

Historie

První ročník se konal v roce 1946 pod záštitou  prezidenta republiky Edvarda Beneše při příležitosti 50. výročí založení České filharmonie. Organizační výbor byl sestaven z významných osobností české hudby. Od roku 1952 je festival zahajován cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany a uzavírán Devátou symfonií  Ludwiga van Beethovena. Tradice zůstala dodnes pouze pro zahájení Mou Vlastí.

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro navázal na podněty slavností pěveckých spolků, pořádaných na území českých zemí v 19. století. Inspirací se staly také od roku 1899 každoročně v květnu pořádané Májové hry (Mai-Festspiele), jejichž iniciátorem byl ředitel Nového německého divadla Angelo Neumann. Ty obohacovaly hudební život v letní Praze až do vypuknutí první světové války. Na české straně pak znamenaly významnou zkušenost s pořádáním hudebních slavností podniky spojené s Národopisnou výstavou českoslovanskou roku 1895, a zejména První český hudební festival, uspořádaný Ústřední jednotou zpěváckých spolků českoslovanských v dubnu 1904 v Praze, na němž se podílela Česká filharmonie.

Po první světové válce byli českoslovenští hudebníci a organizátoři hudebního života mezi prvními, kdo se chopili iniciativy v nově založené Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu (International Society of Contemporary Music, ISCM); orchestrální část jejího druhého a třetího festivalu (1924, 1925) se konala v Praze a hlavní město Československa se stalo pořadatelským místem třináctého festivalu ISCM roku 1935, jenž získal vzhledem k mezinárodním souvislostem politický podtext.

Akcemi, které v rámci hudební slavnosti prezentovaly politický postoj, se dále stal Pražský hudební máj, uspořádaný z podnětu Václava Talicha v květnu 1939, Český hudební máj roku 1941 a oslavy jubilea Bedřicha Smetany roku 1944, které zahrnuly celý protektorát Čechy a Morava.

Současnost

Pražské jaro se od 1. ledna 1990 stalo samostatnou příspěvkovou organizací, jejímž předsedou byl jmenován Petr Eben, ředitelem Oleg Podgorný. Po odstoupení Petra Ebena roku 1993 se stal předsedou Rudolf Firkušný.

Roku 1992 získalo Pražské jaro jako sídlo objekt bývalého kostela sv. Vavřince na Malé Straně, který poskytuje sál pro pořádání komorních koncertů i mimo festivalové období. Na začátku devadesátých let probíhaly rekonstrukce Obecního domu a Rudolfina, což znamenalo pro festival vyhledávání náhradních prostor, které na druhé straně inspirovaly k neotřelé dramaturgii. Sjezdový sál Paláce kultury, v němž se konal festivalový koncert poprvé 3. června 1981 a naposled 2. června 1989 (v obou případech závěrečný koncert s Devátou symfonií) a odehrála se v něm v průběhu těchto let řada dalších koncertů, se jako koncertní síň neosvědčil.

Roku 1995 byl založen Klub přátel Pražského jara jako sdružení mecenášů, v jehož patronaci se konají vybrané koncerty v rámci festivalu i v běžné sezoně.

V roce 2000 se Pražské jaro transformovalo ze státní příspěvkové organizace na obecně prospěšnou společnost. Téhož roku náhle zemřel ředitel Pražského jara Oleg Podgorný, na jeho místo nastoupil Roman Bělor.

Organizační strukturu Pražského jara tvoří právní, umělecká a dozorčí rada a stálá soutěžní komise. Finanční náklady kryjí v třetinovém poměru sponzoring a donátoři z privátního a nadačního sektoru, Ministerstvo kultury České republiky spolu s Hlavním městem Praha a příjmy ze vstupného.

Kromě členství v Evropské asociaci hudebních festivalů EFA je Pražské jaro od roku 1996 také členem Asociace hudebních festivalů České republiky (AHF). Od roku 2013 je součástí Pražského jara Klavírní festival Rudolfa Firkušného.

Zahraniční hosté festivalu

Festival přivedl v průběhu let do Prahy řadu významných jednotlivců i těles. Hostování zahraničních orchestrů se stalo samozřejmou součástí Pražského jara po roce 1955. Jejich četnost a státní příslušnost závisela kromě obecného politického klimatu příslušného období také na ekonomických podmínkách a dalších aspektech.

Prvním zahraničním orchestrem, který na Pražském jaru vystoupil, byli roku 1949 Budapešťští filharmonikové s Jánosem Ferencsikem, dalším po pětileté přestávce až roku 1954 lipský Gewandhausorchester s Franzem Konwitschnym, který přivezl českou premiéru Symfonie č. 10 Dmitrije Šostakoviče.

V dalším roce následovala Leningradská filharmonie s Jevgenijem Mravinským a účast sovětských umělců tvořila zásadní součást zahraniční účasti následujících let. Představily se Velký symfonický orchestr Všesvazového rozhlasu a televize SSSR, Státní symfonický orchestr SSSR, Moskevská filharmonie a jiné.

Dva z nejprestižnějších evropských orchestrů, Vídeňští filharmonikové a Berlínští filharmonikové, se na festivalu objevily teprve v 60. letech, z rakouských orchestrů hostovali dále Vídeňští symfonikové a vídeňský Orchestr hudebních umělců (Tonkünstlerorchester Wien).

Prvním z orchestrů bývalé Německé demokratické republiky byla roku 1961 Staatskapelle Berlin, z Německé spolkové republiky roku 1968 orchestr Südwestfunk Baden-Baden, který provedl světovou premiéru Symfonie č. 7 Miloslava Kabeláče, dalšími německými orchestry byly Rozhlasový symfonický orchestr z Berlína a Mnichovští filharmonikové, ze Švýcarska Tonhalle Orchester z Curychu, často hostovaly orchestry z Francie, Velké Británie (Royal Philharmonic Orchestra, New Philharmonia Orchestra, orchestr BBC, Liverpoolská filharmonie) či holandský Concertgebouw Amsterdam.

Roku 1991 přijeli poprvé Bamberští symfonikové, orchestr, při jehož založení roku 1946 stáli členové Německé filharmonie Praha, existující v Praze v letech 1940–1945, a dalších orchestrů protektorátu.

Prvním orchestrem ze Spojených států na Pražském jaru se stal roku 1965 Cleveland Orchestra, který řídil Georg Széll, jehož kariéra začala roku 1919 v Praze, v letech 1929–36 byl prvním kapelníkem Nového německého divadla a žil od roku 1939 ve Spojených státech; jako dirigent vystoupil na Pražském jaru už roku 1959, kdy řídil provedení Beethovenovy Deváté symfonie s Českou filharmonií, Českým pěveckým sborem a českými sólisty.

Další hostování amerického orchestru se uskutečnilo až roku 1980, kdy do Prahy přijel Bostonský symfonický orchestr. Frekvence hostování amerických orchestrů se zvýšila po roce 1990. Celosvětový záběr festivalu potvrzuje i účast asijských těles, souborů a jednotlivců.

Konference

Roku 1947 se souběžně s Pražským jarem uskutečnila Mezinárodní konference hudebních vědců a kritiků. Další konference pořádaná Pražským jarem se konala roku 1982 u příležitosti 100. výročí souborného provedení Mé vlasti, mezinárodní roku 1990 byla věnována Bohuslavu Martinů. Roku 2018 byla uspořádána česko-slovenská dvoudenní konference Con tempo diverso / Vzdálená blízkost společného, věnovaná 100. výročí založení republiky a jejímu hudebnímu životu.

Slavní interpreti na festivalu

Festival Pražské jaro se stal místem startu kariér řady domácích, ale také zahraničních interpretů. Kromě již zmíněného debutu Leonarda Bernsteina roku 1946 se po prvním festivalovém hostování téhož roku do Prahy rád vracel dirigent Charles Munch. Zvláštní vztah k festivalu a Praze (a Praha k němu) měl Gennadij Rožděstvenskij.

Herbert von Karajan s Vídeňskými filharmoniky vystoupil v Praze poprvé roku 1963 na pozvání festivalu dva týdny po jeho oficiálním skončení. V regulérním festivalovém programu se představil o tři roky později s Berlínskými filharmoniky, kteří tehdy v Praze vystoupili poprvé od druhé světové války.

Roku 1962 se v Praze poprvé představil Zubin Mehta. K festivalovým dirigentským hvězdám patřili dále (v abecedním pořádku) Ernest Ansermet, John Barbirolli, Sergiu Celibidache, Dean Dixon (který byl roku 1958 prvním dirigentským účastníkem ze Spojených států), Carlo Maria Giulini, Bernard Haitink, Konstantin Iliev, Arvid Jansons, Paul Klecki, Erich Kleiber, Kiril Kondrašin, Franz Konwitschny, Lorin Maazel, Charles Mackerras, Kurt Masur, Lovro von Matačič, Jevgenij Mravinskij, Antonio Pedrotti, Kurt Sanderling, Wolfgang Sawallisch, Hermann Scherchen a mnozí další.

Jako dirigenti se představili také skladatelé, kteří řídili své skladby: roku 1949 Arthur Honegger (4. symfonie a oratorium Judith), roku 1961 Paul Hindemith (Der Swanendreher, Pittsburgská symfonie), 1966 Darius Milhaud (světová premiéra Musique pour Prague) či roku 1977 Hans Werner Henze.

Roku 1968 vystoupil na Pražském jaru poprvé tehdy šestnáctiletý Václav Hudeček. Kritika označila jeho účinkování za předčasné, avšak o čtyři roky později se na festivalovém pódiu sešel s Davidem Oistrachem jako dirigentem a toto setkání se stalo rozhodujícím okamžikem houslistovy příští kariéry.

Mnozí umělci se na festival vraceli opakovaně a se samozřejmostí ho zahrnovali do plánů svých koncertních sezon. Mezi instrumentálními sólisty ze zahraničí převládají v historii festivalu houslisté.

Do historie Pražského jara se tak zapsali André Gertler, Ida Haendel, David Oistrach, Isaac Stern či Henryk Szeryng, klavíristé Lazar Berman, Emil Gilels, Julius Katchen, Garrick Ohlssohn, Svjatoslav Richter, Artur Rubinstein, z violoncellistů například Pierre Fournier, André Navarra, Mstislav Rostropovič či János Starker.

Proměny kulturně-politického kontextu

Na poměru účasti vokálních sólistů vůči nástrojovým oborům lze kromě vývoje dramaturgie od víceméně náhodně sestavených pěveckých „čísel“ k uceleným tématickým celkům a vokálním cyklům sledovat také proměny kulturně-politického kontextu.

V padesátých letech se preferovalo vokální umění především sborové, na program byly zařazovány dobově tendenční kantáty. Tato tendence panovala i v sedmdesátých letech, kdy se však zároveň uplatňovala snaha o pěvecké recitály s nosnou myšlenkou, slovo dostaly ansámbly staré hudby i mezižánrové kombinace.

K nezapomenutelným vystoupením pěvců na Pražském jaru patřily například recitály Dietricha Fischera-Dieskaua, jenž byl jedním z prvních hostujících pěvců z Německé spolkové republiky, Evelyn Lear, Edith Mathis, Eddy Moser, Jessye Norman, Hermanna Preye, Petera Schreiera, Elisabeth Schwarzkopf či Fritze Wunderlicha.

Písňové recitály, pro běžné koncertní publikum málo poutavé, musely své místo v programech Pražského jara stále znovu obhajovat, což – jak lze konstatovat s odstupem času – prospívalo růstu jejich dramaturgické závažnosti.

Seznam ředitelů po roce 1990

Od 1. ledna 1990 předseda Petr Eben a ředitel Oleg Podgorný.

Od roku 1993 předseda Rudolf Firkušný.

Od roku 2000 ředitel Roman Bělor.

Současná správní rada

Adriana Krnáčová – předsedkyně správní rady

Ivan Kujsner – člen opery Národního divadla

Jiří Hlaváč – Předseda Asociace hudebních umělců a vědců

Helena Koenigsmarková – ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea

Kateřina Kalistová – náměstkyně pro řízení sekce živého umění, Ministerstvo kultury

Martin Chalupský – ředitel komunikace a tiskový mluvčí innogy Česká republika a.s.

Michal Frankl – ředitel regulace, PR, bezpečnost, člen představenstva Česká telekomunikační infrastruktura a.s.

Jiří Srstka – ředitel DILIA

Miroslav Lukeš – generální ředitel Mastercard Česká republika, Slovensko, Rakousko

Odkazy

Oficiální stránky festivalu.

Pražské jaro na Facebooku.

Pražské jaro na YouTube.

Pražské jaro na Twitteru.

(Autorkou textu je Eva Kolandová.)

    Tisková konference k zahajovacímu koncertu Pražského jara, 12. května 2023 – Pavel Trojan (foto Petra Hajská)Hudba

    Letošní Pražské jaro přilákalo více než 24 tisíc posluchačů

    Více než 24 tisíc posluchačů zavítalo na 48 koncertů, master class, diskusí i filmových projekcí Pražského jara. Průměrná návštěvnost činila 90 % a tržby z…

    Pražské jaro: Klangforum Wien I., 26. května 2023 – Joonas Ahonen, Peter Rundel, Klangforum Wien (foto Ivan Malý)Hudba

    Prague Offspring přinesl diskusi o české scéně soudobé hudby a koncert se světovou premiérou

    Koncert Pražského jara 26. května 2023 v DOX+ byl součástí Prague Offspring, který se věnuje soudobé hudbě v špičkovém provedení. Rakouský ansámbl Klangforum Wien se…

    Pražské jaro: Andreas Scholl & Czech Ensemble Baroque, 31. května 2023 (foto Ivan Malý)Hudba

    Andreas Scholl představil v rámci Pražského jara dílo Františka Ignáce Tůmy

    Ve středu 31. května 2023 se v rámci festivalu Pražské jaro konal ve Dvořákově síni Rudolfina koncert německého kontratenoristy Andrease Scholla a souboru Czech Ensemble…

    Christoph Eschenbach (foto Manu Theobald)Hudba

    Česká filharmonie dnes na Pražském jaru propojí tři zdánlivě nesourodá díla

    Na mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro dnes v Obecním domě Česká filharmonie zahraje Symfonii č. 9 d moll s Ódou na radost Ludwiga van Beethovena.…

    Pražské jaro: Les Talens Lyriques, 29. května 2023 (foto Ivan Malý)Hudba

    Česká republika konečně poznala umění Les Talens Lyriques

    Les Talens Lyriques je souborem světového renomé v interpretaci barokní a klasicistní hudební tvorby. Více než třicet let od jeho vzniku se podařilo soubor získat…

    Les Talens Lyriques (foto Eric Larrayadieu)Hudba

    Pražské jaro dnes nabídne francouzský orchestr historických nástrojů Les Talens Lyriques

    Hudební festival Pražské jaro dnes v Rudolfinu nabídne český debut proslulého francouzského orchestru dobových nástrojů Les Talens Lyriques. Ve spolupráci se sborem Choeur de Chambre…

    Pražské jaro: Prague Offspring – Reading lessons, Noemi Savková, 27. května 2023 (foto Petra Hajská)Hudba

    Prague Offspring: Klangforum Wien radilo mladým skladatelům a interpretům

    Pražské jaro navazuje na novinku svého minulého ročníku, kdy poprvé představilo koncept víkendu věnovaného soudobé hudbě. Prague Offspring tak i tento rok do Prahy pozval…

    Christophe Rousset (zdroj Christophe Rousset)Hudba

    Týden s hudbou. Festivaly, koncerty, opery, TV, kino a streamy

    Přinášíme vám nový Týden s hudbou, kde naleznete to nejzajímavější na klasické hudební scéně v rámci živých koncertů, operních premiér, přenosů v televizi, kinech a…

    Pražské jaro: Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, 24. května 2023 – Daniel Harding, (foto Petra Hajská)Hudba

    Provedení Mahlerovy 7. symfonie bylo jedním z vrcholných koncertů Pražského jara

    Jeden z vrcholných koncertů Pražského jara proběhl v úterý 24. května 2023 ve Smetanově síni pražského Obecního domu. Před vyprodaný sál nastoupil německý Symfonický orchestr…

    Igor Levit (foto Felix Bröde)Hudba

    Nevyzpytatelný Igor Levit na Pražském jaru nečekaně změnil program

    Ruský klavírista s německým občanstvím Igor Levit na festivalu Pražské jaro potvrdil pověst nevyzpytatelného umělce, když v první polovině večera nečekaně změnil program. Místo naplánované…

    Mollena Williams-Haas a Georg Friedrich Haas (zdroj Pražské jaro)Hudba

    Rezidenční umělec Prague Offspring, Georg Friedrich Haas, otevřeně popisuje sexuální vztah s manželkou

    Druhým rokem rozvíjí festival Pražské jaro platformu pro vznik, prezentaci a vzdělávání v soudobé hudbě Prague Offspring. Kromě dvou večerních koncertů ansámblu Klangforum Wien s dirigentem…

    Pražské jaro: Adamova & Schäfer, 20. května 2023 – Bella Adamova (foto Petra Hajská)Hudba

    Krutost a něha v písních: Bella Adamova a Malte Schäfer debutovali na Pražském jaru

    Velmi pestrým programem zahrnujícím písně Schumanna, Mahlera, Janáčka, Wolpeho, Kurtága a Srnky se na Pražském jaru představili altistka Bella Adamova a německý klavírista Malte Schäfer.…

    Daniel Harding (foto Julian Hargreaves)Hudba

    Daniel Harding dnes na Pražském jaru povede Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu

    V Obecním domě se dnes v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro uskuteční koncert Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu. Orchestr povede britský dirigent Daniel Harding.

    John Adams (foto Riccardo Musacchio)Hudba

    John Adams poprvé vystoupí v České republice

    Žijící legenda americké hudby John Adams vystoupí v rámci festivalu Pražské jaro poprvé v České republice. Ke spolupráci na koncertě, na kterém bude řídit Českou…

    Pražské jaro: Gradus ad Parnassum, 20. května 2023 – Jean Rondeau (foto Petra Hajská)Hudba

    Jean Rondeau svým pražskojarním koncertem pokřtil nové cembalo České filharmonie

    Francouzský cembalista Jean Rondeau letos opět zahrál v Praze, tentokrát na festivalu Pražské jaro. V sále pražského Anežského kláštera předvedl koncertní blok pojmenovaný Gradus ad…

    Igor Levit (foto Peter Meisel)Hudba

    Týden s hudbou. Koncerty, festivaly, TV, streamy

    Na vrcholu květnových dní je tu nový Týden s hudbou, kde naleznete to nejzajímavější, co se děje ve vašem okolí doplněné o zahraniční streamy, přenosy…

    Pražské jaro: Essener Philharmoniker, 19. května 2023 – Tomáš Netopil (foto Petra Hajská)Hudba

    Pevná koncepce Tomáše Netopila opět slavila úspěch

    Program mezinárodního festivalu Pražské jaro pokračoval 19. května 2023 koncertem orchestru Essener Philharmoniker, který řídil dirigent Tomáš Netopil. Sólistou večera byl houslista Frank Peter Zimmermann.…

    Pražské jaro, 17. května 2023 – Antoine Tamestit (foto Petra Hajská)Hudba

    Pražské jaro dnes nabídne koncerty v Anežském klášteře a v Rudolfinu

    Program Pražského jara dnes nabídne dva komorní koncerty v Anežském klášteře, v Rudolfinu se představí violista Antoine Tamestit a klavírista Cédric Tiberghien. Dopoledne se v…

    Antonín Dvořák: Armida, Národní divadlo v Praze – Alžběta Poláčková (Armida) (foto Zdeněk Sokol)Opera

    Armida v Národním divadle: Režie dominovala nad hudbou

    V rámci Pražského jara zazněla na jevišti Národního divadla po 36 letech nová premiéra Dvořákovy poslední opery Armida. Mnohokrát zhudebněnou atraktivní tematiku pohanské kouzelnice a křižáckého…

    Antonín Dvořák: Armida, Národní divadlo v Praze – Aleš Briscein (Rinald) (foto Zdeněk Sokol)Opera

    Pražské jaro dnes nabídne operu Antonína Dvořáka Armida

    Program festivalu Pražské jaro dnes v Národním divadle nabídne operu Antonína Dvořáka Armida. Jeho poslední dokončené dílo uvedou v nastudování dirigenta Roberta Jindry a režiséra…

      1. 1
      2. 2
      3. 3
      4. 4
      5. 5
      6. 6
      7. 7
      8. ...
      9. 23
      10. »


      68. sezóna Filharmonie Brno: dramaturgické objevy a Rok české hudby
      Rok české hudby, ale ne prvoplánově. Systematická péče o neprávem opomíjené autory. Velké monumentální symfonie. Připomínky významných výročí. Filharmonie Brno představuje svoji 68. sezonu, která pokračuje v dlouhodobých koncepcích a přináší i novinky pro abonenty. „V některých projektech Roku české hudby si klademe provokující otázky, například zda jsme ochotni přijmout Schulhoffa nebo Korngolda,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Prodej abonmá začíná 29. května, v pondělí 19. června se do prodeje uvolní neprodloužené abonentky a zájemci si mohou sestavit svoji vlastní Sezonu na míru, kde získávají slevu už od tří koncertů výše.


      Mladí zpěváci, přihlaste se do Galerie talentů Opery PLUS!

      Nejčtenější články

      • Dnes
      • Týden
      • Měsíc
      • Operní panorama Heleny Havlíkové (422) – Olomoucký Titus jen ve fázi experimentu 1k views
      • Milánská La Scala poprvé uvede Rusalku 563 views
      • Seznamte se: Natálie Hrdová 244 views
      • Andreas Scholl představil v rámci Pražského jara dílo Františka Ignáce Tůmy 185 views
      • Lobkowicz Collections vyhlašuje konkurz na ředitele rodného domu Antonína Dvořáka 157 views
      • Divadlo J. K. Tyla v minulém roce odehrálo 525 představení 126 views
      • Operní panorama Heleny Havlíkové (422) – Olomoucký Titus jen ve fázi experimentu 1k views
      • Milánská La Scala poprvé uvede Rusalku 563 views
      • Seznamte se: Natálie Hrdová 244 views
      • Andreas Scholl představil v rámci Pražského jara dílo Františka Ignáce Tůmy 185 views
      • Lobkowicz Collections vyhlašuje konkurz na ředitele rodného domu Antonína Dvořáka 157 views
      • Divadlo J. K. Tyla v minulém roce odehrálo 525 představení 126 views
      • Operní panorama Heleny Havlíkové (422) – Olomoucký Titus jen ve fázi experimentu 1k views
      • Milánská La Scala poprvé uvede Rusalku 563 views
      • Seznamte se: Natálie Hrdová 244 views
      • Andreas Scholl představil v rámci Pražského jara dílo Františka Ignáce Tůmy 185 views
      • Lobkowicz Collections vyhlašuje konkurz na ředitele rodného domu Antonína Dvořáka 157 views
      • Zahájení Pražského jara: Tomáš Hanus a předramatizovaný Smetana 10.3k views
      • Cécile Boiffin si vysloužila spontánní potlesk vestoje ještě před přestávkou 6.2k views
      • Armida v Národním divadle: Režie dominovala nad hudbou 5.4k views
      • Posluchači na Pražském jaru bezvýhradně propadli umění Klause Mäkeläho 2k views
      • Divadlo J. K. Tyla představilo sezónu 2023/2024 1.9k views
      • Proč město Brno odkládá stavbu nového koncertního sálu? 1.7k views

      Přihlášení odběru newsletteru

      Každé pondělí to nejzajímavější na váš email.

      INZERCE

      • Lobkowicz Collections vyhlašuje konkurz na ředitele rodného domu Antonína Dvořáka House of Lobkowicz - logo
      Více inzerce

      Nejnovější komentáře

      • Lucie Kocourková: Dobrý den, texty edituji já, snažila jsem se hlavní nedostatky již podchytit. Výjimečně jsem...
      • Libor Vaculik: Nedá mi, abych nereagoval na tento článek! Nechci kritizovat nějaké faktické chyby F.M., je...
      • Nahluchý Kulhavec: Proč? PROTOŽE BRNO! Omlouvám se za sarkasmus, Je to ode mě naprosto nefér, ale...
      • heros: Jedno z nejlepších a nejdojemnějších provedení, které jsem kdy zažil na...
      • marenka: Na koncertě jsem byla a vůbec mi nepřišel strojový a bezemoční. Je třeba si...
      • Otus: Proč je kolem toho takový humbuk? To nejjednodušší, co lze udělat, je tram prostě...
      • Kapr: Velmi špatná zpráva. Paní Schlegelová už stihla napáchat velkou škodu v činohře JD. Opeře...
      • Josef Herman: Neodpustím si čtyři poznámky: 1. Provozovat filharmonii a třísouborové divadlo je asi opravdu nad síly...

      Zaujalo nás

      • Operní panorama Heleny Havlíkové (351) – Operní bilance za rok 2021
      • Opera PLUS Retro (6): Otakar Mařák – Hvězdný i problémový tenor (AUDIO)
      • Operní panorama Heleny Havlíkové (339) – Jihočeský Oněgin, Lisette Oropesa a Rusalka v televizi

      Soutěže

      • Výherci soutěží

      Užitečné informace

      • O nás
      • Napište nám
      • Partneři
      • Podmínky užívání
      • Jak nás můžete podpořit
      • Pravidla diskuze a blogování
      • Ochrana osobních údajů uživatelů
      • Spolupracujte s námi
      • Klasika není out

      Archiv

      • Jmenný rejstřík
      • Díla
      • Zprávy
      • Divadla - soubory - orchestry - festivaly
      • Autoři článků

       


       


      situs slot online terpercaya situs judi bola terpercaya bandar judi bola piala dunia 2022 situs judi online terpercaya