Program zahájila a diváky patřičně nažhavila perkusní taneční skupina Cloggers. Ve své velmi efektní show s názvem Just Clap! zkombinovala step s doprovodem zvuku smetáků nebo jednoduché melodie hrané na tzv. boomwhackers – barevné a různě dlouhé trubky, které po úderu do dlaně nebo o tělo vydávají tóny. Následovala série čísel studentek a studentů tanečních konzervatoří. Pražská taneční konzervatoř na sebe upoutala pozornost především dvěma moderními sólovými vystoupeními a skupinovou choreografií na líbivou hudbu Eda Sheerana. Dotkla se i klasické taneční linky, a to prostřednictvím známé Umírající labuti na hudbu Camilla Saint-Saënse, kterou v předchozích ročnících gala majestátně uzavírala primabalerína Nikola Márová. Profesionální soubor taneční školy Pop Balet se představil v choreografii s názvem Maya a pokusil se přimět diváka k zamyšlení nad očekáváním a rolemi, které si v našem životě zvolíme.
Janáčkova konzervatoř v Ostravě oživila na jevišti poněkud opomíjený lidový tanec ve dvou choreografiích, z nichž Polévečka pobavila nejen diváky, ale zajisté i účinkující. Tématem tohoto žertovného tance z Kopanic byla touha slepic po létání vedoucí ke zranění, a tím k velké pravděpodobnosti uvaření v polévce. Početná skupina dívek doprovodila svůj tanec zpěvem bez hudebního doprovodu a krátkými hereckými čísly. Taneční konzervatoř hlavního města Prahy ovládla divadlo variacemi klasického tance, přestože na závěr svého bloku uvedla také moderní skupinovou choreografii Pulses. Diváci mohli zhlédnout dívčí duet Oceán a perly nebo pas de trois a pas de deux z baletu Korzár. Sólovou variaci Gulnary z téhož baletu zatančila také studentka Munich International Ballet School, přičemž druhá reprezentantka této školy předvedla sólo z neoklasického baletu Birthday Variation.
Nechyběli ani věrní hosté galavečera, zástupci nezávislých tanečních souborů. Bohemia Balet s choreografií Tethered Paths (Spletité cesty) Paula Juliuse a tématem výzvy k porozumění a komunikaci, 420PEOPLE s další ukázkou, tentokrát duetem, z inscenace Y / Why a Lenka Vagnerová & Company s agresivním a drsným tanečním divadlem, pasáží z inscenace Gossip. Nuria Cazorla García a Russell Nokes z baletního souboru Divadla F. X. Šaldy Liberec diváky přenesli prostřednictvím vyzrálého milostného duetu na velmi známé adagio z Concierto de Aranjuez do životního příběhu malířky Fridy.
Miláčky publika se stali díky choreografii Ballet 102 od Erica Gauthiera první sólisté baletu Národního divadla moravskoslezského Shino Sakurado a Rei Masatomi. Ukázali, že jsou skvěle vybaveni nejen klasickou taneční technikou, ale i komediálním smyslem pro humor, který tato choreografie bez hudebního doprovodu vyžaduje. Program uzavřelo adagio z 2. jednání baletu Labutí jezero v podání prvních sólistů pražského Národního divadla Aliny Nanu a Patrika Holečka. Na velký taneční dort s bohatým množstvím příchutí tak opět symbolicky usedla křehká labuť se zlatou korunkou.
Absolventi českých tanečních konzervatoří by měli studiem získat na profesionální úrovni dovednosti přinejmenším v oblasti klasického, moderního / současného a lidového tance. Přesto všichni víme, že záleží především na uchazečích a jejich fyzických i psychických dispozicích, na jaké úrovni se jim tyto dovednosti, i přes veškeré úsilí vyučujících, podaří osvojit. To ovšem nevylučuje, že se budoucí taneční hvězda světové úrovně může zrodit kdekoli. Velmi se mi líbilo, že se každá z konzervatoří prezentovala zejména tím, v čem je právě teď výjimečná – ať už se jednalo o precizní klasiku, niternou modernu nebo vtipné představení lidových tradic.
Věrní hosté galavečera i letos potvrdili své dramaturgické směřování a interpretační úroveň. Z nových, popřípadě neokoukaných tváří bych vyzdvihla především stepařský soubor, který celý večer doslova nakopl, a doufám, že se k oslavám připojí i příští rok! Za baletní soubory kamenných divadel patří dík třem institucím a třem tanečním párům, které si našly čas a chuť vystoupit v Praze.
Mezinárodní den tance GALA – Praha
28. dubna 2026, 19:00 hodin
Divadlo Na Fidlovačce
