Koncert v rámci Pražského jara zahájí smyčcová sekce České filharmonie. Metamorfózy Richarda Strausse vznikly na sklonku druhé světové války jako pozdní orchestrální meditace pro 23 sólových smyčců. Skladba se rozvíjí jako souvislý proud hudebního myšlení, v němž se motivy postupně proměňují do husté, soustředěné struktury. Vrcholným okamžikem je citace smutečního pochodu z Beethovenovy Eroicy, pod níž Strauss připsal „In memoriam“ – gesto, které bývá chápáno jako symbolické rozloučení s evropským kulturním světem poznamenaným válkou.
Klíčové role večera se ujme pěvkyně Barbara Hannigan, která se představí v pěvecké i dirigentské pozici. Lidský hlas Francise Poulenca na text Jeana Cocteaua je jednoaktová opera pro soprán a orchestr, vystavěná jako jediný telefonický monolog ženy prožívající poslední rozhovor se svým milencem. Skutečný dialog však nikdy nenastane – druhá strana je přítomná jen skrze přerušení, ticho a orchestrální reakce, které odrážejí proměny emocí od naděje po zoufalství.
Orchestr zde nefunguje jako doprovod, ale jako druhá rovina vědomí – citlivě komentuje a rozvíjí psychologické napětí situace. Dílo je v této polokoncertní koncepci rozšířeno o živou videoprojekci, která umocňuje jeho fragmentární, subjektivní perspektivu a posouvá jej směrem k hudebně-divadelnímu a filmovému zážitku.
Zde si můžete poslechnout Poulencův Lidský hlas v podání Barbary Haveman.
