Předmětem sporu je pokuta, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže svazu uložil v roce 2020, potvrdil ji i tehdejší předseda Petr Rafaj. Úřad svaz potrestal za to, že v letech 2008 až 2014 požadoval po ubytovacích zařízeních platbu i za přijímač v pokoji, ve kterém nebyl nikdo ubytován. Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nelze přitom požadovat platbu autorské odměny za situace, kdy na pokoji nebyl přítomen nikdo, kdo by dílo užíval. Do roku 2008 přitom OSA obsazenost pokojů zohledňoval. Po pravomocném rozhodnutí předsedy úřadu musel autorský svaz pokutu zaplatit.
Bránil se ale podáním správní žaloby ke Krajskému soudu v Brně, který jeho argumenty vyslyšel a v červnu 2023 pokutu zrušil.
Rozsudek napadl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, který stížnosti úřadu vyhověl a rozsudek nižší instance zrušil. V roce 2024 se brněnský krajský soud obrátil na Soudní dvůr Evropské unie a položil mu několik otázek, které se případu týkaly. Šlo zejména o to, zda lze postup OSA hodnotit jako uplatňování nepřiměřených obchodních podmínek nebo uplatňování excesivních cen. Na základě odpovědí od soudního dvora pak soud rozhodl o zrušení rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
„Úřad explicitně a opakovaně ve svých rozhodnutích odmítl kvalifikovat jednání žalobce jako vynucování nepřiměřených cen. Správní orgán tedy shledal žalobce vinným z přestupku, jehož formální stránku nemohl žalobce podle Soudního dvora svým jednáním naplnit,“ odůvodnil soud své rozhodnutí.
Rozhodnutí předsedy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil a vrátil mu případ k novému posouzení, přičemž musí úřad zohlednit právní názor soudu.
Strany mohou rozsudek napadnout kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.
