Karel Holeš se narodil 20. října 1950 v rodině profesora matematiky. K hudbě inklinoval od útlého věku. Když ve svých čtyřech letech poprvé v rádiu uslyšel operu Dalibor, doslova mu učarovala a toto okouzlení operou ho provázelo po celý život. Ke klavíru se posadil při první možné příležitosti a brzy dokázal přehrávat celé klavírní výtahy z českých i světových oper.
Od sedmi let se s úspěchem zúčastňoval klavírních soutěží a od patnácti, během studia na gymnáziu, se stal korepetitorem Pěveckého sboru Křížkovský v Opavě. Nakonec odešel studovat přírodní vědy – matematiku a deskriptivní geometrii – a s o to s větší láskou se věnoval hudbě ve svém volném čase.
Po absolvování univerzity a roční vojenské službě nastoupil jako profesor matematiky a deskriptivní geometrie na Střední průmyslovou školu stavební v Opavě a zde setrval až do důchodu. Vedle kariéry středoškolského pedagoga dále spolupracoval s Křížkovským a ve třiceti letech (v roce 1980) již stál v čele tohoto tělesa jako jeho umělecký vedoucí a sbormistr.
Karel Holeš se věnoval koncertování s Pěveckým sborem Křížkovský v Opavě a se Sborem českých sbormistrů, doprovázel na klavír většinu největších hvězd českého operního nebe. Několik let byl i korepetitorem ve Slezském divadle v Opavě a zajišťoval klavírní doprovod na zájezdních vystoupeních operetních souborů.
S Pěveckým sborem Křížkovský v Opavě byl spjat po dlouhých šedesát let, nejprve jako klavírista, později také jako zpěvák a pomocník při dělených zkouškách. Po náhlé smrti svého předchůdce se v březnu 1980 vedl sbor dlouhá desetiletí s neobyčejnou pečlivostí, náročností a láskou. Nikdy se nesmířil s průměrností, byl náročný na sebe i na druhé a po celý život usiloval o co nejvyšší uměleckou úroveň.
Opera, která byla jeho celoživotní láskou, se výrazně promítala i do repertoáru sboru a vedla k uskutečnění několika koncertů z operních sborů z děl Bedřicha Smetany, Viléma Blodka, Giuseppe Verdiho, Georgese Bizeta, Richarda Wagnera, Vincenza Belliniho, Giacoma Pucciniho či Pietra Mascagniho. Podílel se také na nastudování a uvádění oper Norma, Tosca, La Traviata a mnoha dalších.
Sbor pod jeho vedením připravil ve spolupráci s dirigentem Oldřichem Bohuňovským, operním souborem a sólisty Slezského divadla v Opavě k uvedení Verdiho Requiem (opakovaně provedené na scéně Slezského divadla), dále Dvořákovu skladbu Stabat Mater a z Dvořákovy tvorby také kantátu Svatební košile, nastudovanou a vícekrát uváděnou v roce 2009. K dalším pozoruhodným projektům patřila světová premiéra kantáty prof. Antonína Tučapského Moje Matka na text O. Březiny za osobní účasti autora a uvedení Janáčkova Otčenáše.
Zásluhou Karla Holeše zahrnuje současný široký repertoár sboru skladby duchovní i světské hudby, operní sbory, ale i úpravy lidových písní – tedy skladby mnoha žánrů a autorů (např. Smetana, Dvořák, Janáček, Martinů, Eben, Lidmila, Mrkos, Novák, Lukáš, Mozart, Verdi, Wagner, Bruckner, Čajkovskij, Schubert a další), včetně skladeb Pavla Křížkovského, opavského skladatele Arnošta Rychlého a skladatelů z regionální oblasti Václava Kálika a Josefa Schreibera.
Ke 100. výročí svého založení obdržel v roce 1987 Pěvecký sbor Křížkovský v Opavě pod vedením Karla Holeše Cenu ministra kultury, v roce 1988 mu sbor Wiener Sängerrunde z Vídně udělil Čestnou medaili v bronzu. Sbor je nositelem několika zlatých medailí a dalších ocenění ze soutěží a festivalů pěveckých sborů, např. Zlaté medaile Leoše Janáčka, v roce 1998 se na festivalu Svátky písní Olomouc umístil ve zlatém pásmu ve dvou kategoriích, v roce 2016 ve stříbrném pásmu.
Na večeru k uctění 120. výročí narození Bohuslava Martinů (2010) zaznělo provedení Romance z pampelišek, památku Mistra Jana Husa sbor uctil v červenci roku 2015 muzikálním ztvárněním mše svaté v Kostnici v tamním Dómu Unserer lieben Frau a navazujícím koncertem u příležitosti 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. Sbor kromě koncertních vystoupení ve městě Opavě a okolí každoročně uskutečňoval tuzemské i zahraniční koncertní zájezdy – účinkoval mj. na Slovensku, v Polsku, Německu, Rakousku a v Bulharsku.
Za svou celoživotní práci získal Karel Holeš řadu ocenění. V roce 1993 získal na Mezinárodním soutěžním festivalu Pražské dny sborového zpěvu zlaté pásmo a zvláštní cenu poroty za dramaturgii soutěžního vystoupení a za svůj dirigentský výkon. Za dlouholetou sbormistrovskou a hudebně organizátorskou činnost mu byla udělena Cena Petra Bezruče, za propagaci česko‑polských vztahů obdržel Cenu Stanisława Moniuszka. V roce 2008 dostal nejvyšší ocenění Unie českých pěveckých sborů – Cenu Bedřicha Smetany a v roce 2025 ho Unie českých pěveckých sborů ocenila Cenou za celoživotní přínos kulturnímu rozvoji Opavy a Opavského Slezska.
Karel Holeš svůj milovaný sbor řídil až do Vánoc 2025. V adventním čase roku 2025 sbor zazpíval poslední dva adventní koncerty pod jeho vedením v kapli Božského Srdce Páně v Marianu, kde se pravidelná adventní vystoupení za více než třicet let jejich pravidelného konání stala tradicí. Po posledním adventním koncertu 16. prosince 2025 předal pomyslnou dirigentskou taktovku Kamile Kramné.
Karel Holeš zemřel 16. června 2026.
