Festival Uprostřed 2026 propojuje tanec, hudbu i poezii nejen programem Orbita Matce Zemi
V rámci festivalu Uprostřed 2026 se odpoledne 2. července 2026 uskuteční program Spolku ORBITA, Orbita Matce Zemi, který propojuje tanec, hudební improvizaci, fyzické divadlo i autorské čtení poezie v areálu brněnských vodojemů. Program začíná v 15:00 hodin.
Základním kamenem je inkluzivní performance spolku ORBITA s názvem Živly, v níž společně vystupují tanečníci s handicapem i bez něj. Tanec a autorská hudba Petra Hály zde vstupují do dialogu s přírodními elementy vodou, ohněm, zemí a vzduchem. Na principu improvizace je postaveno další pohybové představení Setkání 26 jako společný projekt ORBITA a ostravského spolku Bílá holubice. K poslechu návštěvníkům zahraje skupina mladých hudebníků, které spojuje, jak říkají „nadšení pro společné muzicírování.“ V jejich podání zazní české folkové písně v hudebních aranžích pro klavír, kytaru, violoncello a zpěv.

Součástí programu jsou také dvě ukázky studentů ateliéru fyzického divadla JAMU pod vedením Pierra Nadaud, inspirované díly Daria Fo a Mahábhárata. Tyto krátké inscenace pracují s výraznou stylizací, tělesností a groteskou a otevírají témata lidské závislosti, vztahů i identity. Texty citlivě zachycují každodennost i hlubší vrstvy lidské zkušenosti. Autorské čtení básníka Jakuba Poštolky doprovodí pohybem Alžběta Poštolka. Program uzavře vystoupení Radima Hanouska, jehož tvorba osciluje mezi jazzem a soudobou vážnou hudbou.
Tanec se na festivalu Uprostřed objeví také 1. července. Na programu bude projekt Dar el paso / To Take the Step, který se zabývá mezilidskými vztahy, jež každý den prožíváme s partnery, přáteli a lidmi kolem nás. „Zamýšlí se nad tím, jak důležité je uvědomit si, co skutečně chceme, a najít odvahu učinit krok tímto směrem. Hluboko uvnitř nás často zní hlas, který nás vede k tomu, kým se chceme stát, kde chceme být nebo co v našem životě potřebujeme změnit. Strach z neznáma, ze ztráty toho, co je nám známé, nebo z toho, že za sebou necháme část svého života, nám však často brání v tom, abychom se posunuli vpřed,“ říkají autoři. V choreografii, která se hraje po tři dny od pondělí do středy, účinkují členu Baletu Národního divadla Brno.
Na Smetanově Litomyšli vystoupí ve středu Bayerisches Junior Ballett München
Ve středu 1. července 2026 vystoupí na festivalu Smetanova Litomyšl soubor Bayerisches Junior Ballet München. Představení začíná ve 21:00 hodin na II. zámeckém nádvoří. Mladí tanečníci uvedou projekt, v němž se hudba Johanna Sebastiana Bacha a Gustava Mahlera setkává se současným tancem. Zatančí Bach-Suite 3 v choreografii Johna Neumeiera, Mahlerův cyklus Písně potulného tovaryše v choreografii Jiřího Kyliána a také choreografii na skladbu francouzské skladatelky Camille Pépin In the Forest z dílny Xina Penga Wanga. Finále večera Devil’s Kitchen bude patřit dílu choreografa Marca Goeckeho na hudbu legendární skupiny Pink Floyd. K jejímu rockovému, téměř hypnotickému zvuku, vytváří taneční jazyk, v němž se energie souboru setkává s písněmi jako Wish You Were Here nebo Dogs.
Taneční performance Anny Kroupové a Jolany Šturmové zkoumá paměť a tělo města Jáchymov
Těla nesoucí vzpomínky černého uhelného podsvětí, těla zpívající líbezné německé písně v kavárenském duchu a těla těch, co byli vždy v polích s krvácejícími dlaněmi od těžké celoroční práce. Kolik tváří má Jáchymov? Zapadlý kout, který nepřestává nahánět hrůzu a vyvolávat zvědavost a touhu prozkoumat další fascinující části jeho těla. Taneční představení Těla Jáchymova se uskuteční 3. července 2026 v Jáchymově (přesná adresa Mincovní 33).
Anna Kroupová a Jolana Štormová jsou tanečnice, choreografky, taneční pedagožky a členky taneční platformy Manus.art.collective, kolektivu mladých tvůrců na poli současného tance. Obě absolvovaly Konzervatoř Duncan Centre a taneční obor na HAMU. Tvoří a pohybují se v řadě nezávislých tanečních projektů. V současnosti můžete vidět třeba taneční inscenaci Míření, inspirovanou básnickou sbírkou Kaligramy od Guillauma Apollinaira, pro níž Anna Kroupová vytvořila choreografii, nebo představení Jolany Šturmové The End of Blaho, které se zabývá kolektivní drogou současnosti – konzumem.

Národní divadlo poprvé v historii uvede premiéru ve Francii. Laterna magika míří do Avignonu
Světová premiéra inscenace Perpetuum Havel se uskuteční v sobotu 4. července 2026 v rámci Off programu divadelního festivalu v Avignonu. Ta přináší vůbec první tuzemské profesionální zpracování jediného libreta pro nonverbální divadlo z pera Václava Havla. Laterna magika inscenaci uvede v legendárním divadle La Manufacture, které tím vůbec poprvé zařazuje světovou premiéru do svého programu.
Inscenace Perpetuum Havel vzniká na motivy dosud téměř neznámého textu, který Václav Havel napsal na jaře 1989 v cele na Pankráci. Libreto pro nonverbální divadlo Perpetuum mobile pojednává o sedmi dnech v životě politického vězně. Teoretička nonverbálního umění Ladislava Petišková text objevila v roce 2014 a následně jej doporučila k absolventským zkouškám na Katedře nonverbálního divadla HAMU. Zde jej pod režijním a pedagogickým vedením Radima Vizváryho nastudoval Vojtěch Svoboda.
V roce devadesátého výročí Havlova narození se Radim Vizváry k textu vrátil. „Z Havlovy režijní poznámky ‚Fantazii se meze nekladou!‘ je patrné, že povzbudil inscenátory k hledání moderního scénického zobrazení,“ vysvětluje umělecký šéf Laterny magiky. Režie se ujal Petr Boháč, který zasazuje návrat k Havlovu dílu do kontextu současného společenského a politického dění: „Poslední dobou obchází Evropou, a nejen jí, strašidlo fašistických tendencí, neurvalé politické zlovůle a výzev k potlačování svobody jedince i části společnosti. V této atmosféře se letos, devadesát let od narození Václava Havla, vracíme k jeho odkazu a dílu. Každé ohlédnutí směrem k dílu Václava Havla je příslibem zachování toho nejdůležitějšího, co společnost potřebuje a za co musí bojovat – zachování svobody.“
Režisér se při tvorbě inspiroval nejen Havlovým textem, ale také svědectvími současných politických vězňů a vězeňkyň svědomí, například Paliny Šarenda-Panasjuk z Běloruska. Dále tvůrci čerpali i z výtvarných instalací a vyprávění čínského disidenta a umělce Aj Wej-weje nebo ze slov pronesených ruskými politickými vězni v soudních síních. Vzniká tak inscenace, která Havlův text zasazuje do současného kontextu i proto nese upravený název Perpetuum Havel.
Petr Boháč má ve své divadelní práci s tématy totalitarismu dlouhodobé zkušenosti, mimo jiné i díky inscenaci The Last of the Soviets, uvedené v loňském Off programu festivalu v Avignonu, kde získala pozitivní ohlasy zahraniční kritiky.
Česká premiéra proběhne 10. září 2026 v pražském Paláci Akropolis.
Spitfire Company se vrací na Festival d’Avignon OFF s inscenací Antiwords
Český soubor Spitfire Company uvede od 5. do 21. července 2026 v kurátorovaném programu divadla La Manufacture jednu ze svých nejúspěšnějších inscenací Antiwords režiséra Petra Boháče.
Festival d’Avignon OFF patří k nejvýznamnějším světovým přehlídkám nezávislého divadla. Každé léto se sem sjíždějí diváci, dramaturgové, producenti i ředitelé divadel z celého světa.
„Loni jsme do Avignonu přijížděli s velkou pokorou. Nikdo z nás nevěděl, jak naše představení francouzské publikum přijme. O rok později se vracíme s pocitem, že jsme tam našli své publikum. Pro nezávislý soubor je to možná ta nejlepší zpráva, jakou si může přát,“ říká režisér a spoluzakladatel Spitfire Company Petr Boháč.
Antiwords měla premiéru v roce 2013 a dodnes patří k nejhranějším inscenacím Spitfire Company v zahraničí. Je autorskou interpretací Havlovy jednoaktovky Audience, ale místo realistického dialogu sází na fyzické divadlo, grotesku a absurdní humor. Dvě performerky v obřích maskách rozehrávají příběh, který je stejně komický jako znepokojivý.

Festival Letopruhy ve Volyni nabídne nový cirkus, divadlo i workshopy
Nový cirkus, divadlo, tanec, koncerty a kreativní workshopy na unikátní volyňské plovárně – to je rodinný festival Letopruhy, který proběhne v sobotu 4. července 2026 ve Volyni.
Francouzský novocirkusový soubor Cie Balance Dehors přiveze své nejnovější představení LeS MAïEUTiKs, které spojuje vzdušnou akrobacii, živou hudbu a vizuálně strhující pouliční divadlo. Soubor Cie Balance Dehors vznikl z touhy dvou dlouholetých přítelkyň a cirkusových umělkyň Océane S. Peillet a Lucie Lepoivre pokračovat ve společné tvorbě. V období mezi dvěma lockdowny, kdy se kulturní svět téměř zastavil, se rozhodly věřit v návrat festivalů pod širým nebem a v to, že má smysl snít o vzletu, přírodě a veřejném prostoru.
Název souboru Balance Dehors, co v doslovném překladu znamená „vynes to ven“ nebo „vybal to,“ vybraly jako parafrázi na hnutí „Balance ton Porc.“ Právě ona touha vynést věci ven, na světlo i na ulici, byla jejich prvotním impulsem. S příchodem hudebníka Sébastiena Belina pak mohl v roce 2025 projekt LeS MaïEUTiKs před zraky diváků konečně vzlétnout v nové podobě.
Jevištěm se stává monumentální konstrukce ve výšce několik metrů nad zemí. Celý příběh se odehrává ve vzduchu za doprovodu živé hudby hrané na několik nástrojů, zatímco akrobatky létají nad hlavami diváků. „LeS MaïEUTiKs je představení plné kontrastů. Je syrové i něžné, groteskní i poetické. Na scéně se objevují postavy připomínající dávné bytosti, sirény, punkové divy i bájná stvoření. Humor se střídá s napětím, vzlet s pádem, společně sledujeme fascinující rituál o zrození těla, mysli i vlastní svobody. Výsledkem je jedinečný zážitek, který dokáže pobavit, fascinovat i dojmout,“ popisují inscenaci její tvůrci.
Loutky bez hranic a Divadlo bratří Formanů prozradí, jak rychlý je zajíc nebo čím se trápí krokodýl. Přivezou totiž loutkový CirKus los Animales Fantásticos inspirovaný bajkami z různých koutů světa.
Divadlo Buřt uvede pohádku SMOLÍČKUUU!!! o malém kloučkovi, který neustále vymýšlí nějaké lumpárny. V divadelní exkurzi SJEN se spolu s VIM kolektiv vydáme do světa slovanských mytologických postav.
A co takhle stát se rovnou režisérem nebo režisérkou vlastní pohádky? Interaktivní inscenace Mami, tati, kluci říkali je založená na dětské fantazii. Zvídavých otázek se improvizátoři a hudebníci ze souboru My kluci, co spolu chodíme rozhodně nebojí.
Hudební smršť plnou veselých písní o zvířátkách nebo dopravních nehodách zajistí kapela HUSO ve složení Tomáš Hubáček a Jakub Soldán. K tanci i řádění vyzvou malé diváky muzikanti Kieren Alexander a Jaromír Čermín Noga spolu s herci Dorou a Lukášem Bouzkovými z La Tančírna Fantástica.
Doprovodný program odstartuje ranní akrobatická rozcvička pro rodiče s dětmi, následovat budou cirkusové workshopy žonglování, párové akrobacie, na které naváže výtvarná dílna k představení CirKus los Animales Fantásticos a interaktivní instalace s názvem Rovnováha. Sladovna Písek vás se svým karavanem Badatelé budoucnosti vezme na výpravu plnou her, snů a smyslů.
Taneční týden s 420PEOPLE vyvrcholí festivalem Taneční Lipnice 2026
Poprvé soubor současného tance 420PEOPLEpřináší taneční camp s názvem 420PEOPLE Summer Dance Intensive, který obsadí hrad Lipnice na celý prázdninový týden od 6. do 11. července 2026.
Lekce povedou kmenoví tanečníci Filip Staněk s Veronikou Tököly a umělecký šéf souboru a choreograf Václav Kuneš. V rámci 420PEOPLE Summer Dance Intensive nově proběhne také Open Impro Jam Session, večer improvizace současného tance a hudby určený účastníkům workshopu i veřejnosti.
Týdenní soustředění vyvrcholí 4. ročníkem festivalu Taneční Lipnice 2026. Festivalový program přinese nejnovější představení 420PEOPLE, improvizaci i workshopy. Festival odstartuje čtvrtečním večerem, který bude patřit Open Impro Jam Session. V pátek ozvláštní výjimečné kulisy hradu Lipnice Smoke and Mirrors, nejnovější představení Václava Kuneše propojující sólo italské tanečnice Francescy Amy Amante a flamenco kytaru Filipa Zubáka. V sobotu představí choreografka Simona Machovičová v komnatách svoji choreografii Pulps, duet tanečníků Simony Machovičové a Matyáše Ramby za hudebního doprovodu Václava Havelky.
Stejně jako loni se diváci mohou těšit na pohybový workshop s Václavem Kunešem a další doprovodný program.
O babičce bez babičky: nová performance souboru tYhle o intimitě a konsentu
V performanci O babičce bez babičky se publikum všech věkových kategorií vydá na průzkum rodinné intimity a (nejen) mužské křehkosti. Projekt vychází z intimní zpovědi babičky svému vnukovi Florentovi Golfier-Brechmannovi a spolupracuje na něm kolektiv tYhle s Nelou Kornetovou a rakouským spolkem P.A.P.A. – Patriarchy Abolition through Performative Actions. Premiéra proběhne v Žižkostele 11. července 2026 v 16:00 hodin, první repríza pak 12. července v 11:00.
Performeru Florentu Golfier-Brechmanovi v jeho šestnácti letech babička svěřila smutné tajemství svého intimního života. Po více než 20 letech a po smrti babičky hledá Florent cestu, jak o své a o babiččině zkušenosti promluvit. „O babičce bez babičky je můj první projekt, který vychází z hodně osobního tématu. Zabývám se souhlasem, konsentem v intimitě, a skrze příběh své babičky se dostávám k reflexi intimity vlastní,“ uvádí Florent.
Projekt se inspiruje dílem Bell Hooks a citlivě přemýšlí o tom, jak jsou myšlenky maskulinity formovány a přenášeny a jak ovlivňují životy lidí okolo. Nejde o to někoho obviňovat, jde o to otevírat prostor pro novou představu: aby něha, péče a emocionální otevřenost mohly vyniknout a daly se sdílet.
„Už od začátku mi bylo jasné, že hovořit o zkušenosti mojí babičky z pozice cis-hetero muže je silně problematické. Chtěl jsem se proto podívat na svou pozici kriticky,“ vysvětluje Florent, proč do projektu přizval jako dramaturgyni Lauru G-B z rakouského spolku P.A.P.A. a Floriana Schinerla, lektora workshopů kritické maskulinity. „V projektu jsem se proto zaměřil na kritický průzkum vlastní maskulinity a jejích performativních aspektů a důsledků,“ říká Florent.
Performance spoluvytváří také performerka Nela H. Kornetová, která vystupuje spolu s Florentem. „Florentův záměr promluvit o své babičce i o sobě mě zaujal. A přijde mi, že stojí na zajímavé straně binárních barikád. Během zkoušení jsem se ho snažila podnítit k odvaze, k tomu, aby opravdu šel do svých slabých míst a konfrontoval se s vlastní nejistotou a strachem, ale zároveň je pak nechal být,“ uvádí Kornetová.
Tvůrčí tým se rozhodl využít formát tzv. relaxed performance, který v českém kontextu dosud není příliš obvyklý. Ten v sobě zahrnuje možnost různého stupně divácké participace i odpojení v průběhu celé performance a počítá s různými typy publik – zohledňuje potřeby malých dětí i lidí s pohybovým či kognitivním znevýhodněním. O babičce bez babičky se tak více než klasické inscenaci podobá instalaci, kterou může publikum procházet a zažívat různým tempem.
„Líbí se mi Florentova přívětivost pro rodinu. Jako matka dvou dětí jsem ocenila, že rámec zkoušení i performance jsou vytvářeny s ohledem na potřeby pečujících osob,“ podotýká Nela H. Kornetová.
Po premiéře plánují tYhle téma kritického mužství a konsentu dále rozvíjet v sérii workshopů, na kterých budou spolupracovat s LOM, Ligou otevřených mužů, a rakouskou organizací StoP, Stadtteile ohne Partnergewalt, která se zabývá prevencí domácího násilí.

Temporary Collective uvede imerzivní taneční projekt s dospívajícími z jižních Čech v rámci festivalu JIŽNÍ SVÉRÁZ. Ztracené pohyby roztančí sportovní halu
Kolik pohybů kolem nás každý den vzniká, aniž bychom si jich všimli? Co všechno může být tanec? Právě tyto otázky otevírá nová imerzivní taneční inscenace Ztracené pohyby, která bude uvedena pouze třikrát – 11., 12. a 13. července 2026 v rámci festivalu JIŽNÍ SVÉRÁZ v Českých Budějovicích. Temporary Collective ve spolupráci s REZI.DANCE, Jihočeským divadlem a projektem České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028 promění sportovní tělocvičnu v živý prostor hudby, světla, videoprojekcí a současného tance.
Ztracené pohyby propojují profesionální tanečníky s dospívajícími z Českých Budějovic a okolí. Nejde o klasické divadelní představení, ale o společně sdílený a imerzivní zážitek, ve kterém se choreografie rodí z každodenních gest, obyčejných situací a pohybů, které běžně přehlížíme. Gesta při rozhovoru, rytmus sportovního tréninku, čekání na autobus nebo chvíle, kdy nás unese hudba – to vše se stává materiálem pro tanec. Choreografie ukryté v běžném životě, v každodenních situacích i v tělech lidí, kteří se za tanečníky nepovažují.
Významnou součástí projektu jsou dospívající z regionu ve věku 11–18 let, kteří nejsou pouze interprety, ale také spoluautory inscenace. Během několikaměsíčního procesu společně s tvůrčím týmem hledali pohyby, příběhy i témata vycházející z jejich každodenní zkušenosti. Vedle profesionálních performerů Emmy Fialy a Davida Králíka se na představení podílí dvacet dva mladých lidí z Českých Budějovic a okolí.
„Projekt vychází z přesvědčení, že pohyb a tanec není pouze uměleckým prostředkem, ale také způsobem, jak lépe porozumět sobě i světu kolem nás. V období dospívání, kdy mladí lidé často čelí tlaku na výkon, vzhled i sociální vztahy, může být právě tvorba, pohyb a současný tanec důležitým nástrojem sebevyjádření, sdílení a péče o duševní zdraví. Ztracené pohyby proto vědomě upřednostňují autenticitu před dokonalostí a oceňují jedinečnost každého těla i každého gesta.
Ztracené pohyby tak nevytváří představení o mladých lidech, ale společně s nimi. Jejich zkušenost, způsob uvažování i pohyb se staly základem celé inscenace. Výsledkem není choreografie, která by někoho napodobovala, ale živý organismus, který vznikl ze společného sdílení,“ uvádějí tvůrci.
Hudbu vytvořil speciálně pro projekt skladatel a sound designér Jan Čtvrtník. Součástí inscenace jsou živé zvukové vrstvy, videoprojekce Dominika Lukácse Žižky vycházející z videí dospívajících i světelný design Kataríny Morávek Ďuricové. Všechny scénické složky společně vytvářejí prostředí, ve kterém se běžný sportovní prostor proměňuje v krajinu pohybu, světla a zvuku. Za celým konceptem Ztracených pohybů stojí režijně-choreografické duo Petra Tejnorová a Tereza Ondrová.Společně vedou platformu Temporary Collective, jejíž inscenace propojují současný tanec, divadlo a participativní, komunitní tvorbu.Vedle českých scén rozvíjejí také mezinárodní spolupráci s institucemi jako The Place v Londýně, Theater Bremen či budoucí Pina Bausch Zentrum ve Wuppertalu.
Ztracené pohyby jsou otevřené široké veřejnosti – rodinám s dětmi, dospívajícím, milovníkům pohybu i divákům, kteří se současným tancem zatím nemají zkušenost. Ztracené pohyby nevyžadují znalost tanečního umění, ale pouze ochotu dívat se na každodennost jinýma očima.
Pražský festival pouličního divadla Za dveřmi nabízí šest dní programu zdarma
Divadelní festival Za dveřmi vstupuje do pomyslné dospělosti. Jeho 18. ročník se uskuteční od 14. do 19. července 2026 a po letech se vrací na Výstaviště Praha, na prostranství před Průmyslovým palácem. Část programu se odehraje také v centru města na Mariánském náměstí. Šest festivalových dní nabídne zahraniční i české soubory, velkoformátové pouliční divadlo, nový cirkus, akrobacii, interaktivní instalace, rodinný program, koncerty i závěrečnou gala show. Vstup na festival je volný. Začátky představení vždy v odpoledních hodinách.
Festival zahájí koncert slovenského Paper Moon Trio. Zvuk Paper Moon Tria stojí na specifické pěvecké technice zvané „close harmony“. Tři hlasy se v ní těsně prolínají a vytvářejí hřejivý souzvuk, který proslavily třeba The Boswell Sisters. Veškerá hudební aranžmá si dámy tvoří samy a na pódiu nabízejí akustický swing bez zbytečných efektů.
Na programu jsou i inscenace z tvůrčích dílen Rezavá Rapsodie, Bratři v tricku, Panorama Kino Theatre nebo Holektiv, vystoupí Michaela Zahradnická Stará, Eliška Brtnická, německý artista Felix Baumann a další. Festival zakončí Gala show, na které festival oslaví svou plnoletost.
„Pojďte si s námi zavzpomínat na minulá léta, kterými vás s noblesou i humorem sobě vlastním provede festivalový evergreen – Bratři v tricku. Stačí jen přijít a nechat na sebe ono velkolepé grande finále působit, zažít ten vzácný okamžik připomínající oživlé vzpomínky, v nichž se pozvolna prolínají tváře starých známých. Zvedněte hlavu, až se nebe na okamžik zaplní stíny obřích loutkových křídel, nechte se vtáhnout do víru syrové pouliční dravosti, která se vzápětí tiše rozpustí v křehkém snovém bezčasí a uhrančivé vizuální magii; dovolte té pestré koláži, aby vás naplno pohltila. Přijďte sfouknout naši festivalovou svíčku a na vlastní kůži zažít, jak voní a hřeje dospělá, a přesto pořád úžasně hravá láska k divadlu,“ zvou tvůrci festivalu.
Moravské divadlo Olomouc připravuje nový projekt Junior Ballet Olomouc. Pomůže mladým tanečníkům na cestě k profesionální kariéře
Moravské divadlo Olomouc přichází s novým mezinárodním projektem Junior Ballet Olomouc, který vzniká ve spolupráci s agenturou GCDANCEVENTS. Jeho cílem je podpořit mladé tanečníky a tanečnice na přechodu mezi studiem a profesionální uměleckou dráhou.
Projekt reaguje na situaci, kdy absolventi tanečních škol často disponují kvalitním vzděláním, ale chybí jim dostatek jevištních zkušeností, které profesionální soubory vyžadují. Junior Ballet Olomouc proto nabídne prostor pro další rozvoj, získávání praxe a postupné začlenění do profesionálního prostředí.
„Chceme vytvořit pomyslný most mezi odborným tanečním vzděláním a profesionální kariérou. Mladí tanečníci budou mít možnost pracovat v reálném divadelním provozu, poznat fungování profesionálního souboru a získat zkušenosti, které jim pomohou při vstupu na trh práce,“ vysvětluje ředitel Moravského divadla a Moravské filharmonie David Gerneš.
Do prvního ročníku projektu bude přijato maximálně dvanáct stážistů. Během celosezonní stáže, která bude probíhat od září do června, budou pravidelně trénovat pod vedením baletních mistrů Moravského divadla Olomouc i hostujících pedagogů. Součástí programu bude také studium repertoáru baletního souboru a získávání praktických zkušeností na jevišti.
Nejtalentovanější účastníci dostanou příležitost zapojit se do vybraných baletních inscenací Moravského divadla Olomouc. Další zkušenosti budou získávat také v operních produkcích, kde budou mít možnost vystupovat v tanečních partech. Vedle toho budou pracovat na vlastním choreografickém projektu, který by mohl být uveden na některé z divadelních scén.

„Projekt přináší výhody jak mladým tanečníkům, tak samotnému souboru. Absolventům tanečních škol nabízí cennou praxi a možnost profesního růstu v době, kdy je konkurence na trhu práce mimořádně vysoká. Moravské divadlo naopak získá širší základnu připravených tanečníků, kteří mohou v případě potřeby posílit soubor a do budoucna se stát jeho plnohodnotnými členy,“ uvedl šéf baletního souboru Jan Fousek.
Podobné juniorské soubory jsou v zahraničí běžnou součástí profesionálních tanečních institucí a dlouhodobě se osvědčují. V České republice se průkopníkem tohoto modelu stal v roce 2022 soubor Balet NDB 2 v Brně. Junior Ballet Olomouc se tak stane teprve druhým projektem svého druhu v České republice.
Moravské divadlo Olomouc si od nového projektu slibuje nejen podporu mladé generace tanečníků, ale také rozvoj baletního umění v regionu a vznik nových uměleckých příležitostí pro budoucnost.
„Nyní je spuštěn otevřený casting do prvního ročníku Junior Ballet Olomouc. Hlásit se mohou mladí tanečníci a tanečnice z celého světa skrze pořadatelskou agenturu GCDANCEVENTS a informace o projektu už putují prostřednictvím konzervatoří, tanečních škol a odborných organizací napříč Evropou i dalšími zeměmi. Kolik zájemců nová příležitost osloví, ukážou následující týdny,“ doplňuje mluvčí MDMF Vlasta Pechová.
