Nahradí oborovou rozmanitost a solidaritu pravidla korporátního boje?
Představitelé všech oborů varují především před likvidačními škrty úvazků, kdy má na některých katedrách dojít k redukci akademických pracovníků o více než 65 %. Takto masivní škrty podle akademiků přímo ohrožují garanci platných akreditací, vedení diplomových prací i kontinuitu vědeckého výzkumu. Plánované fúze do nově vznikajících ústavů navíc staví pouze na vnějších znacích bez reálného oborového fundamentu, stírají identitu oborů s dlouholetou tradicí a v důsledku povedou k jejich postupnému zániku.
Zástupci kateder rovněž poukazují na nestandardní průběh změn a nátlakový postup děkanátu. Vedení fakulty oznámilo klíčové parametry restrukturalizace těsně před akademickými prázdninami a požaduje jejich schválení v září, což v době čerpání dovolených znemožnilo jakoukoli odbornou diskusi. Místo kolegiálního dialogu byla na proces angažována externí firma zaměřená na řízení změn (change management), přičemž vyjednávání podle pedagogů doprovázela bagatelizace výuky i nátlakové strategie.
Autoři prohlášení – mezi něž se vedle hudebních a divadelních vědců připojili i zástupci kateder estetiky, filmových studií, pedagogiky, andragogiky, translatologie, sinologie a Ústavu asijských studií – proto požadují po Akademickém senátu FF UK zastavení celého procesu. Senát by podle nich neměl navržené fúze v září schválit a místo toho by měl iniciovat otevřený celofakultní dialog o dalším směřování fakulty.
Níže najdete celý text prohlášení:
Prohlášení POSPOLITOST 26 zástupců Katedry andragogiky a personálního řízení, Katedry divadelní vědy, Katedry estetiky, Katedry filmových studií, Katedry pedagogiky, Ústavu asijských studií, Ústavu hudební vědy, Katedry sinologie a Ústavu translatologie
Zástupci výše jmenovaných ústavů a kateder se tímto vymezují vůči způsobům a metodám, jimiž je realizována stávající restrukturalizace FF UK. Přestože každá z uvedených základních součástí v reorganizaci zaujímá jinou pozici a prochází v ní odlišným procesem, panuje mezi nimi shoda na tom, že vedení FF UK jedná překotně, nekoncepčně a netransparentně. Odehrává se radikální zásah do prostředí fakulty, který nemůže zůstat bez vlivu na celý její organismus. Jde o více než o jednotlivé obory a ústavy. O rozsahu a hloubce požadované proměny, v níž reálně hrozí zánik celých oborů, po desetiletí na fakultě budovaných a rozvíjených, není širší akademická obec adekvátně zpravena. Apriorně se nebráníme debatě o koncepci fakulty. Vznášíme však zásadní výhrady proti tomu, jak je momentální proces nastaven a prováděn. Vedení fakulty jím vyjadřuje rezignaci na úkol humanitních věd ve společnosti.
Prvními nadmíru problematickými aspekty jsou rozsah a chvat. Masivní reorganizace, jež nemá na FF UK obdoby, se dotýká bezmála dvou desítek ústavů a kateder. Tento záměr byl celé akademické komunitě oznámen na poslední schůzi základních součástí 25. června 2026, a většině dotčených pracovišť jen o několik dní dříve. První reálné kroky k jeho realizaci započaly s akademickými prázdninami s tím, že všechny zamýšlené fúze musí být předloženy akademickému senátu ke schválení v září, a náležité dokumenty je proto potřeba finalizovat do konce července. V případě dvou pracovišť vznikla sice komise, která se jejich sloučením již delší dobu zabývala, nejzásadnější rozhodnutí o výrazné redukci úvazků však přišlo stejně náhle na konci července. Zástupci vybraných kateder tak byli nuceni rozhodovat o velmi závažných věcech v řádu dnů, navíc v době, kdy většina zaměstnanců čerpá dovolené. Důvod tohoto enormního spěchu nebyl akademické obci objasněn. Právě tato opakovaně deklarovaná časová tíseň znemožnila navrhované, často velmi drastické změny ve fungování jednotlivých oborů řádně projednat a promyslet, natož aby byla možná širší odborná diskuse. Načasování reorganizace na období akademických prázdnin, které možnosti poučené oponentury výrazně komplikovalo, vzbuzuje oprávněně nedůvěru a podezření, že – stejně jako zcela nemístný tlak na termín – bylo zvoleno účelově.
Celý překotný proces vykazuje známky nepřipravenosti a nedomyšlenosti. Jasně to plyne ze schůzek, které zástupci výše jmenovaných kateder v červenci s vedením absolvovali. Vedle čistě praktických a organizačních otázek (např. jak stávající studenti dostudují v programech, do nichž byli přijati) zástupci kateder začasté ze strany vedení čelili nedostatečné znalosti předmětu výuky, výzkumu a bagatelizaci příslušných oborů. Účelovost argumentace došla v některých případech tak daleko, že odporuje vedením často akcentovanému „wellbeingu“ a hluboce poškozuje prostředí univerzity, její
komunitu. To vše se děje navzdory tomu, že Univerzita Karlova je držitelkou certifikátu HR Excellence in Research Award, který garantuje stabilní, předvídatelné a transparentní pracovní prostředí pro akademické pracovníky. Na zmiňovaných jednáních byly používány manipulativní strategie, na jedné straně deklarované pochopení situace daného pracoviště, na straně druhé až téměř zastrašování, případně vybízení k participaci na personálních čistkách. S výjimkou dvou pracovišť bylo se zástupci vybraných kateder a ústavů jednáno odděleně. Pokud proběhly schůzky alespoň mezi přímo slučovanými ústavy, stalo se tak až na vyžádání ze strany zainteresovaných pracovišť. Ne ve všech případech bylo mezi slučovanými katedrami dosaženo konsensu, což vedení fakulty dílem ignorovalo nebo zastíralo, dílem posilovalo tím, že jednotlivým subjektům poskytovalo vzájemně se vylučující přísliby. Z některých schůzek nebyly pořizovány zápisy, resp. některým nebyly zaslány, byť se schůzky týkaly jejich pracoviště. Ve zhotovených zápisech pak často absentovala podstatná část argumentace. To vše patrně souvisí s tím, že na místo kolegiální diskuse byla na tzv. optimalizaci fakulty (jak proces samo vedení nazývá) angažována externí síla, pracující na principech řízení změn (change management), a to přesto, že fakulta disponuje vlastním právním a personálním oddělením.
Za nanejvýš alarmující pro širokou akademickou obec pak považujeme netransparentnost celé reorganizace, kterou lze sledovat na několika úrovních. Nebyly předloženy žádné souborné koncepční rámce reorganizace, ba ani stručné zdůvodnění, jak bude požadovaná proměna fungovat ve výuce i výzkumu. Základní parametry reorganizace jsou v některých případech účelově měněny během procesu podle momentálních možností a situace. Podstata nástupnických ústavů je často založena na pouhých vnějších znacích jednotlivých oborů. Sdružuje vždy několik doposud samostatných studijních programů a je mnohdy nejasná oborově i akreditačně. Přesto má vejít v platnost 1. ledna 2027. Jednotlivé obory čelí drastickému snížení úvazků a atomizaci, spočívající v záměru rozmístit zbylé akademiky na jiné ústavy, případně požadavkům k proměně na blíže nedefinovanou „perspektivu“, bez ohledu na to, že bez oborového fundamentu žádnou relevantní perspektivu ani oborové průniky provozovat nelze. Bez vlastních studentů a doktorandů, bez možnosti budovat tým, a tudíž koncipovat oborový výzkum, to zákonitě povede k postupnému rozrušení identity a integrity, a nakonec k zániku příslušných expertíz. Jako principiální důvod celé akce jsou uváděny ekonomické důvody. Jejich analýzu, tím méně všechny jejich příčiny, neznáme. Jako kritérium pro sloučení/rušení je využíván model SRFF. I tento v mnohém sporný nástroj je uplatňován podle nejasných kritérií a neprůhledným způsobem. Ani výše úspory, které má být docíleno probíhajícím slučováním, nebyla transparentně vyčíslena. Objasněno nebylo ani proč se tato zátěž – obzvláště, je-li nečekaná, a je tedy nutné ji řešit akutně – nedistribuuje napříč fakultou rovnoměrněji tak, aby pro některé nebyla likvidační. Navrhované strategie pro zlepšení kondice jednotlivých pracovišť nebyly vedením FF UK reflektovány.
Pokud na některých katedrách má dojít k redukci počtu akademických pracovníků o více než 65 %, je na místě vznést důvodné obavy, zda vůbec lze zachovat úroveň a rozsah studia a naplnit stávající akreditace. Nevyhnutelným důsledkem nařízené reorganizace budou změny studijních plánů, které v některých případech povedou k proměně deklarovaných cílů studia a profilů absolventa. To by bylo v rozporu s povinností Univerzity Karlovy, nositelky institucionální akreditace, vytvářet stabilní a předvídatelné prostředí pro posluchače, ale i pro budoucí zaměstnavatele a veřejnost. Studující jsou právem znejistěni. Pociťují ohrožení kvality výuky a vedení závěrečných prací. Na své otázky adresované FF UK nedostávají konkrétní odpovědi. Stávající situace dopadá i na nově přijaté studenty, jejichž očekávání většinou nebudou naplněna.
Prováděná intervence nesignalizuje pouze úplnou proměnu dosavadních principů fungování a řízení fakulty, nýbrž znamená vnitřní rozvrat podstaty univerzitního vzdělávání. Oborová rozmanitost, vzájemná solidarita a respekt byly doposud považovány za přednost a jedinečnost instituce, jíž jsme všichni reprezentanty, a jako takové byly hájeny. Pokud tyto ctnosti jako humanitně zaměřená škola máme nyní zaměnit za poukazy na pomyslnou atraktivitu ad hoc redefinovaných oborů či manažerské poučky a korporátní praktiky, je situace ještě vážnější, než jsme nastínili výše.
Vyzýváme tedy Akademický senát FF UK, aby:
- návrhy na reorganizace pracovišť z výše uvedených důvodů ve stávající podobě neschvaloval
- inicioval otevřený celofakultní dialog o budoucím směřování fakulty
- inicioval revizi hodnotících kritérií akademické práce
Zástupci výše jmenovaných kateder:
Mgr. Jan Baťa, Ph.D.
Mgr. Ondřej Dadejík, Ph.D.
Mgr. Tereza Havelková, Ph.D.
PhDr. Renata Kocianová, Ph.D.
doc. PhDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Mgr. Štěpán Kubalík, Ph.D.
doc. Mgr. Marc Niubo, Ph.D.
Mgr. Markéta Polochová, Ph.D.
doc. Mgr. Martin Pšenička, Ph.D.
Mgr. Alena Sarkissian, Ph.D.
Mgr. et Mgr. Martin Skutil, Ph.D.
doc. PhDr. Martin Strouhal, Ph.D.
prof. PhDr. Kateřina Svatoňová, Ph.D.
doc. PhDr. Tomáš Svoboda, Ph.D.
doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D.
doc. PhDr. Miloš Ševčík, Ph.D.
Mgr. Martin Tirala, Ph.D.
PhDr. Barbara Topolová, Ph.D.
Mgr. Václav Valtr, Ph.D.
doc. Mgr. Lukáš Zádrapa, Ph.D.
Mgr. Vít Zdrálek, Ph.D.
Mgr. Veronika Zikmundová, Ph.D.
