Věkové rozpětí Ševčíkovy akademie je neobvykle široké: sahá od Otakárků ve věku čtyř až osmi let přes Ševčík Junior Orchestra pro osmileté až jedenáctileté hráče a Ševčík Junior+ Orchestra pro účastníky od dvanácti do patnácti let až po Ševčík Academy Orchestra, sdružující studenty od šestnácti do osmadvaceti let. Už z prvních slov Tomáše Jamníka bylo zřejmé, že nepůjde o stroze ceremoniální večer. Galakoncert pojal se vším, co k takovému formátu patří, ovšem s vtipem a nadhledem: hudební čísla prokládal rozhovory, vyhlašováním výsledků soutěží i poděkováním lidem, kteří se na festivalu a akademii podílejí. Jeho vstupy měly navíc nenápadnou praktickou funkci. Přirozeně překrývaly střídání souborů, takže provoz na pódiu nikdy nepůsobil jako prázdná prodleva.
Malované housle a Ševčík jako společný jmenovatel
Večer otevřelo představení výsledku třetího ročníku projektu malovaných nástrojů. Po violoncellu a viole přišly na řadu housle, tedy nástroj odpovídající jak převážně smyčcovému zaměření akademie, tak odkazu samotného Otakara Ševčíka. Erika Bornová je pokryla výraznými přírodními motivy v křiklavých barvách na černém pozadí. Jejich hratelnost předvedl student Vilém Jirsa úryvkem z Ciaccony z Bachovy Partity č. 2 d moll. Zvukově sice nešlo o mistrovský nástroj – to ovšem vzhledem k jeho symbolickému určení nikdo neočekával. Na stejném nástroji pak Jirsa uvedl Ševčíkovy Variace, letošní festivalovou „znělku“. Open-air galakoncert každoročně zahajuje společné provedení některého ze Ševčíkových děl studenty všech věkových kategorií. Jirsa vedl přímo od houslí; dirigent se nezapojil, aby neodváděl pozornost od malovaného nástroje jako symbolického středobodu čísla. Junioři seděli na hlavním pódiu, ostatní hráči je obklopili po stranách.
Hrůša vytěžil z juniorů maximum
Po připomenutí Ševčíkova života a odkazu dostaly samostatný prostor jednotlivé věkové skupiny. Ševčík Junior Orchestra provedl pod taktovkou Jakuba Hrůši Dětskou symfonii Jaroslava Krčka, napsanou přímo pro tuto příležitost a uzpůsobenou věku interpretů. Juniory doplnili Otakárci na rozmanité rytmické nástroje. Lidově inspirovaná skladba měla švih, přirozený spád, promyšlenou výstavbu i přesné přízvuky a její provedení ani na okamžik nepůsobilo jako pouhá dětská přehlídka. Mladí hráči pohotově reagovali na Hrůšova gesta a dirigent z jejich připravenosti vytěžil maximum.
Otakárci vsadili na bezprostřednost
Devět Otakárků se potom vrátilo na pódium, tentokrát jako pěvecko-dramatický soubor. Tomáš Jamník a Marek Žihla, který s nimi během akademie pracoval, zapojili do rozezpívání také posluchače. Ti se postavili a rozezpívali se společně s dětmi. Následovaly písně Holka modrooká, Šla jest babulenka a Chytil táta sojku v úpravě Jiřího Kabáta za doprovodu houslí, violoncella a klarinetu. Do vystoupení se zapojily i obě vedoucí Školičky Otakárek. Drobné dramatické akce dodaly písním jednoduchou scénickou podobu. Takové vystoupení nemá smysl poměřovat běžnými interpretačními měřítky. Podstatnější bylo, že děti působily vnímavě, držely rytmus, orientovaly se v prostoru a bezpečně si pamatovaly hudební i scénický průběh. Protože jejich účast na akademii následujícího dne končila, stalo se číslo také milým završením jejich společné práce.
Junior+ obstál pod pevným vedením Jáchyma Svobody
Než nastoupil Ševčík Junior+ Orchestra, poděkoval Jamník organizačnímu týmu a pedagogům a krátce vyzpovídal dva pravidelné účastníky. Jedna ze studentek přitom absolvovala všechny dosavadní ročníky. Rozhovor znovu nenuceně vyplnil čas, během něhož se orchestr usazoval. Pod vedením Jáchyma Svobody pak soubor provedl Krčkovu Suitu pro smyčce, rovněž napsanou pro tuto příležitost a inspirovanou lidovou hudbou. Festival podle tradice svěřuje jedno z čísel mladému dirigentovi. Svoboda vedl orchestr pevným a přehledným gestem a dokázal jej udržet pohromadě. Výsledek zněl čistě a příjemně. Jistotu souboru dodávala koncertní mistryně Magdalena Pawlicová, jejíž pevný a dobře znějící tón vynikl i v sólu. Se stmíváním se bohužel naplno ukázala slabina světelného řešení pódia. Silné zadní reflektory měnily dirigenta v tmavou siluetu a současně oslňovaly publikum. Citlivější nasměrování nebo nižší intenzita světel by prospěly hráčům i posluchačům.
Britten přinesl interpretační vrchol večera
Poslední výměnu souborů vyplnilo odlehčené vyhlášení interního turnaje ve hře UNO. Vítězný tým obdržel bustu Otakara Ševčíka vytvořenou pomocí 3D tisku, kterou mu za doprovodu Jamníkových vtipů předal Jakub Hrůša. Poté už nastoupil soubor nejstarších účastníků Ševčík Academy Orchestra s Brittenovou Simple Symphony. Hrůšův rukopis byl ve výsledném tvaru opět zřetelný, stejné uznání si však tentokrát zasloužili i samotní studenti. Orchestr zaujal čistým zvukem, svižnými tempy a přirozeně vystavěnými frázemi. Zvlášť dobře vyšla třetí věta navazující na pizzicatovou druhou větu. Měla pevnou hudební stavbu a pěkně znějící sólové vstupy hráčů u prvních pultů. Koncertní mistryně Boha Moon byla spolehlivou oporou orchestru, jehož výkon se stal interpretačním vrcholem večera a publikum jej ocenilo potleskem vestoje. Právě v Brittenovi však začalo více vadit ozvučení. Mikrofony a reproduktory přirozený zvuk po celý večer poněkud deformovaly, zde byl navíc orchestr příliš zesílený, takže bylo slyšet i vrzání židlí pod hráči. Jejich výkon to nijak nesnižovalo, pro organizátory však může být tato zkušenost podnětem k citlivějšímu řešení v příštích ročnících.
Galakoncert spojil hudebně hodnotný program s událostí pro místní komunitu, která viditelně bavila publikum složené z obyvatel Horažďovic a okolí, rodičů nejmladších účastníků, sponzorů a spolupracovníků i případných kolemjdoucích.
Festival Otakara Ševčíka: GALA open-air koncert
15. srpna 2026, 20:00 hodin
Mírové náměstí, Horažďovice
Program
Otakar Ševčík: Variace
Jaroslav Krček: Dětská symfonie
Jiří Kabát (arr.): tři lidové písně – Holka modrooká, Šla jest babulenka a Chytil táta sojku
Jaroslav Krček: Suita pro smyčce
Benjamin Britten: Simple Symphony
Účinkující
Otakárci (4–8 let)
Ševčík Junior Orchestra (8–11 let)
Ševčík Junior+ Orchestra (12–15 let)
Ševčík Academy Orchestra (16–28 let)
Jáchym Svoboda – dirigent
Jakub Hrůša – dirigent
Tomáš Jamník – průvodní slovo
