Newyorská koncertní síň Carnegie Hall, se možná stane dějištěm nečekaného návratu a jeden z nejvýznamnějších a zároveň nejkontroverznějších dirigentů současnosti Valerij Gergijev by mohl opět stanout před americkým publikem. O jeho návrat do západního kulturního života usilují lidé z administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Záměr veřejně potvrdil Rodney Mims Cook Jr., předseda Komise výtvarných umění Spojených států, během své účasti na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. Cook, který mimo jiné dohlíží na ostře sledovaný projekt přístavby společenského sálu Bílého domu, se stal prvním oficiálním zástupcem americké vlády na tomto ruském summitu od roku 2017. Ruským sdělovacím prostředkům sdělil, že jeho cílem je zprostředkovat Gergijevovo vystoupení u příležitosti 135. výročí otevření Carnegie Hall.
Symbolický odkaz Petra Iljiče Čajkovského
Hlavním argumentem pro uspořádání koncertu má být historická paralela k samotnému založení sálu v roce 1891. „Před sto třiceti pěti lety to byl právě Petr Iljič Čajkovskij, kdo slavnostně zahájil provoz Carnegie Hall. Naším cílem je dosáhnout toho, aby na tuto tradici v letošním roce navázal právě maestro Gergijev,“ uvedl Cook.
Podle dostupných informací se o projektu v zákulisí jedná a v plánu je koncert Gergijeva po boku Petrohradského mládežnického orchestru. Žádné formální dohody však dosud uzavřeny nebyly. Realizace navíc nezávisí pouze na souhlasu samotné koncertní síně, ale především na stanovisku Ministerstva zahraničních věcí USA a rozhodnutí prezidenta Trumpa. Gergijev totiž v současnosti nemá vízum a nemůže vstoupit na území Spojených států.
Cookovo působení v celé záležitosti přitom přesahuje rámec pouhé umělecké diplomacie. Během svého pobytu v Rusku vedl rovněž soukromé rozhovory s představiteli Kremlu, což naznačuje, že kultura je opět využívána jako kanál k neformálnímu vyjednávání.
Případný návrat Valerije Gergijeva do Spojených států má výrazný politicko-etický rozměr. Dirigent na amerických a evropských pódiích nevystupuje od roku 2022, kdy vypukla válka na Ukrajině. Carnegie Hall navíc patřila k prvním západním institucím, které s ním rozvázaly spolupráci.
Od svého odchodu ze západních koncertních síní Gergijev upevnil své postavení na domovské scéně. V uplynulých letech převzal vedení Velkého divadla v Moskvě, přičemž si ponechal i funkci uměleckého ředitele Mariinského divadla v Petrohradu a byl zvolen spolupředsedou Svazu divadelních umělců Ruska. Soustředil tak ve svých rukou dohled nad podstatnou částí ruského divadelního a hudebního života.
Případný návrat ruského dirigenta na americkou scénu zůstává nejistý. Pokud k němu však dojde, půjde o precedent s přímým dopadem na mezinárodní vztahy i samotnou kulturní diplomacii.
