Marquina utrpěl masivní srdeční zástavu přímo uprostřed svého vystoupení a přivolaní záchranáři mu i přes okamžitou resuscitaci již nedokázali pomoci. Pěvec v minulosti již překonal čtyři infarkty a se srdcem se léčil dlouhodobě.
Ledesma Marquina (narozen 11. dubna 1971) patřil ke klíčovým průkopníkům operního umění ve svém domovském státě Querétaro. Stál u zrodu pěveckého sboru Voces Queretanas v posledních letech vedl svůj nový projekt – inkluzivní sbor Concerttato.
Na evropských pódiích debutoval v sezóně 2006/2007 v německé Státní opeře ve Stuttgartu. Profiloval se především jako interpret velkého oratorního a duchovního repertoáru – od Bachova Magnificat přes Rossiniho Stabat Mater až po Händelova Mesiáše.
Smrt má zřejmě k opeře velice osobní vztah – a čas od času si vyžádá účinkování bez ohledu na notový zápis. Tragickým odchodem v plném nasazení se Ledesma Marquina stal nedobrovolným členem onoho exkluzivního spolku, jehož členové opouštějí jeviště portálem přímo do věčnosti. Vzpomenout můžeme například na barytonistu Leonarda Warrena, který v představení Metropolitní opery 4. března 1960 zpíval part Dona Carlose ve Verdiho Síle osudu a zemřel poté, co zazpíval árii ze třetího aktu Morir, tremenda cosa (Zemřít! Jaká to strašná věc!). Dále na francouzského basistu Armanda Castelmaryho, který skonal v Metropolitní opeře v New Yorku během vystoupení ve Flotowově opeře Marta. Publikum si v prvních chvílích myslelo, že jeho kolaps je součástí brilantního hereckého výkonu, a odměnilo ho bouřlivým potleskem, přitom se jednalo o masivní srdeční záchvat.
Srdeční infarkt postihl na scéně i německého wagnerovského basbarytonistu Hermanna Uhdeho (1914–1965) při repríze opery Faust III. dánského skladatele Nielsa Vigga Bentzona v kodaňském Královském divadle. Tenoristu Richarda Versalleho (1932–1996) zase zasáhl srdeční záchvat na začátku představení Janáčkovy Věci Makropulos na scéně Metropolitní opery 5. ledna 1996. Pěvec v roli Solicitátora Vítka právě dokončil frázi You can live so long (opera byla prováděna v anglickém překladu) a zřítil se z asi šestimetrového žebříku. Tenorista Aroldo Lindi zkolaboval a zemřel v San Franciscu přímo po zazpívání slavné árie Vesti la giubba v Leoncavallových Komediantech.
Více o nešťastných úmrtích na jevišti se můžete dočíst v článku Davida Chaloupky.
