Jeden z největších amerických barytonistů druhé poloviny minulého století Cornell MacNeil v pátek zemřel. Zanedlouho by mu bylo devětaosmdesát.
Cornell MacNeil (24.9.1922 – 15.7.2011) měl za sebou dlouhou kariéru, trvající bezmála třicet let. Debutoval v roce 1950, tedy ve svých osmadvaceti, ve Filadelfii. Kritika o jeho barytonu psala jako o obrovsky velkém, s tóny připomínajícími sopku; jeho hlas byl skvěle technický vedený, se sametově vyzrálým témbrem. V newyorské Metropolitní opeře se poprvé představil v březnu 1959 jako Rigoletto a prakticky okamžitě se tu stal jedním z kmenových zpěváků tří desítek dalších let.
Poslední MacNeilovou rolí v Met byl Scarpia v prosinci 1987, kterého tam zpíval celkem dvaadevadesátkrát. V Metropolitní opeře Cornell MacNeil nastudoval celkem šestadvacet rolí pro úctyhodných 642 představení.
Cornell MacNeil byl zvlášť úspěšný ve Verdiho operách, mimo jiné jako Nabucco. Macbeth, již zmíněný Rigoletto, Luna či Carlos z Ernaniho. Velmi často jej obsazovali i do pucciniovských rolí, především Scarpii a Sharplesse. Cornell MacNeil byl také prvním Johnem Sorelem z Menottiho Konzula. Vedle zámořských scénčasto vystupoval i na řadě evropských scén, od milánské La Scaly přes Vídeňskou státní operu až po londýnskou Covent Garden. Bohatá je i zpěvákova diskografie. MacNeilův syn Walter (1949) je tenoristou, jako otec a syn společně vystupovali ve Verdiho Traviatě.
