Jak se fotografuje Sylfida

Jeden z předních titulů takzvaného bílého baletu – Sylfidu Hermana Severina von Løvenskiolda – chystá hned pro první měsíc nové sezony v obnovené premiéře baletní soubor první slovenské scény. Vzrušující atmosféru zkoušek teď máme možnost přiblížit tak trochu netradičně – záběry z přípravy premiérového plakátu, z ateliéru předního slovenského fotografa Jakuba Klímy.Připomeňme, že prvním inscenátorem příběhu o nešťastné lásce skotského mladíka Jamese a víly byl v Paříži roku 1832 Filipo Taglioni, který tento titul vytvořil pro svoji dceru  – slavnou tanečníci Marii Tagioni.Předloha se brzy stala natolik populární, že inspirovala dánského choreografa francouzského původu Augustina Bournonvilla k vytvoření vlastní verze tohoto baletu, když o hodbu požádal norského skladatele Hermana Severina von Løvenskiolda. Bournonvill se tím současně stal jedním z nejvýraznějších postav baletní historie v Dánsku.Taneční slovník tohoto velkého romantického baletu se přitom odlišuje od typické ruské baletní školy. Složité krokové variace jsou neobyčejně náročné na přesnost, ale i rychlost provedení a pohybovou koordinaci, velký důraz je kladen i na práci paží a výraz prakticky každého gesta.Bournonvillova Sylfida měla premiéru v Královské opeře v Kodani v roce 1836, od této doby je tam na repertoáru nepřetržitě – tedy už přes neuvěřitelných sto sedmdesát let.Hlavním mužem těchto dnů v Baletu Slovenského národního divadla, který Sylfidu uvedl jako první na Slovensku před sedmi lety, je Niel Kehlet, odborník na na „bournonvillovskou“ školu, někdejší první sólista Královského dánskeho baletu, později baletní mistr a pedagog, který sám před lety tancoval úlohu Jamese. Baletní soubor Slovenského národního divadla chystá Sylfidu pro obnovenou premiéru 28. září na scéně historické budovy Slovenského národního divadla ve výpravě Josefa Jelínka a s dirigentem Rastislavem Štúrem, resp. Martinem Leginusem.