Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
    • Výherci soutěží
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Čtení Cenzuru poznal i Benjamin Britten
sdílejte:
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Mobilní menu Opera PLus
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Klasika
    • Postřehy
    • Týden s tancem
Napište nám
data-width="" data-height="" data-small-header="false" data-adapt-container-width="true" data-hide-cover="false" data-show-facepile="true">
Opera PLUS
Připojte se k největší komunitě klasické hudby Přihlásit se
Sledujte nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
LifestyleOpera

Cenzuru poznal i Benjamin Britten

redakce
Publikováno 16/01/2013
sdílejte:
2 minut čtení
sdílejte:

Jedna z nejslavnějších oper Benjamina Brittena byla cenzurována a označena za „silně obscénní“ před tím, než byla vůbec poprvé uvedena na jevišti. To odhaluje zcela nová biografie, která vyjde u příležitosti jubilea skladatelova narození. Šlo o operu Zneuctění Lukrécie, tedy o jednu z partitur, která Brittenovi už za jeho života přinesla označení největšího operního skladatele 20. století. Záznamy z úřadu lorda Chamberlaina, který měl cenzuru divadelních představení až do roku 1968 v Británii na starosti, zmiňují pobouření ze sexuálně sugestivního libreta a scén, ale i z hudebních motivů opery. Jasně dokládají to, jak úřady nařídily její přepracování, když uvádění původní partitury zakázaly.

Opera, napsaná v roce 1946, byla původně inspirována básní Williama Shakespeara. Tedy klasickým příběhem o znásilnění  Lukrécie, římské šlechtičny, princem Tarquiniem, které jí dovedlo k sebevraždě. A celá událost vedla k lidovému povstání proti králi.V Brittenově původní verzi zpívá mužský sbor „Vezme ji za ruku a umístí ji na svůj tasený meč“, po něm následuje ženský sbor zpívající  „Tak zranil ji  stejnou chlípnou touhou / A rána jen jeho meč může léčit.“

Dokumenty v British Library ukazují, že jedním z úředníků lorda Chamberlaina, přezkoumávající operu, byl člověk, který  který zakázal i znovuvydání románu Milenec lady Chatterleyové, který způsobil skandál, když byl poprvé publikován v roce 1928.

Oficiálně ve zdůvodnění tento královský úředník napsal: „Je jisté, že bychom měli nakreslit tlustou čáru pod poněkud průhledné úsilí skladatele  zabalit ošklivou skutečnost do krásného jazyka odrážejícího se ve zpěvu sborů. Je to jen o málo lepší než oplzlosti v románu Milenec lady Chatterleyové. “ Mnozí z britských hudebních teoretiků a publicistů jsou ohromeni faktem, že ve dvacátém století byl v Británii – jednom z nejdemokratičtějších států – někdo donucen změnit své umělecké dílo tak, aby vyhověl cenzorům.
Tento fakt i mnoho dalšího zajímavého ze života Benjamina Brittena se objeví v novém životopisu Paula Kildei, dirigenta a a jednoho z největších odborníků na osobnost slavného skladatele. Kniha bude vydána u příležitosti stého výročí skladatelova narození.

Sdílet článek
Facebook email zkopíruj odkaz vytisknout
sdílejte:
Předchozí článek Hříšně dokonalá světice Manon
Další článek Kwiecieńa Bratislava zatím neuslyší, zpěvák onemocněl
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
guest
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opera PLUSOpera PLUS
Sledujte nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up