Jules Massenet dal hudebníkům jasné instrukce: Popelka (Cendrillon) je pohádka. Režisér Laurent Pelly si vzal jeho radu k srdci a vytvořil působivé představení, které diváka s Rossiniho lehkostí odnese na vlně fantazie do elegantního a nesmírně nápaditého světa, kde se střetává smutek, humor i poetické prvky… 
Hudební nebe je umocněno působivou režií, která čerpá inspiraci v okázalosti francouzské operety i ve smyslu pro magično a překvapení Disneyho klasické pohádky. Díky četným dotekům ironie se z Popelky nestal přeslazený cukrkandl, v představení lze najít i přesně cílené komično. 
Celková produkce, kterou Pelly pojal jako hold Perraultově nesmrtelné pohádce, je oživlou pohádkovou knihou, v níž se mísí literatura, hudba i divadlo tak, aby vytvořily úchvatný a půvabný svět.
S Pellyho verzí Popelky, kde mimo jiné exceluje i slavná Joyce DiDonato, se diváci mohli seznamovat už od roku 2011 v londýnské Královské opeře, v bruselském Théâtre Royal de la Monnaie nebo v opeře v Lille.
Foto Barbara de Limburg, archiv
