Tuzemská pobočka americké vydavatelské firmy Universal Music Group obhájí pozici lídra na českém hudebním trhu. Alespoň si to myslí šéf vydavatelské společnosti Universal Music Group pro ČR Tomáš Filip. Údaje o podílu vydavatelských společností na tuzemském trhu za rok 2014 zatím Mezinárodní federace hudebního průmyslu nezveřejnila. „Odhaduju náš podíl na trhu kolem jedné třetiny. Vedle nás funguje jako plné nadnárodní vydavatelství ještě Warner Music. Společnost Sony Music se rozhodla ve střední a východní Evropě trhy omezit,“ míní Filip.
Nejsilnější pozici na trhu mělo podle výsledků za rok 2013 vydavatelství Universal Music s 31,7 procenta. Za ním následovala společnost Sony Music s 19,1 procenta, na třetí příčce se umístil Supraphon s podílem 16,5 procenta. Na dalších místech se objevily firmy Warner Music (15,4 procenta), Česká muzika(11,2 procenta) a Popron Music (2,5 procenta).
Největší tuzemské vydavatelství Supraphon těží zejména z nejbohatšího hudebního archivu v ČR. Celkový počet archivních snímků přesahuje hranici 100.000, z čehož je asi 55.000 skladeb populární hudby, 30.000 nahrávek vážné hudby, 8000 skladeb folklórních nebo dechovky a 3000 nahrávek jazzu.
Na tuzemském trhu působí desítky malých hudebních vydavatelství. Většinou se specializují na jednotlivé hudební styly. Například Ty Nikdy Records na hip hopovou hudbu, Black Point music na českou alternativní scénu nebo Papagájův Hlasatel Records na punkovou muziku. Někteří úspěšní domácí umělci, například Tomáš Klus, se rozhodli vydávat své desky sami.
Celkový obrat z prodejů hudby se v České republice předloni meziročně snížil o šest procent, přičemž tento údaj zahrnuje i digitální prodeje. Ty však v roce 2013 oproti roku 2012 narostly o 22 procent a jejich podíl tvoří 27 procent z celkových prodejů, zatímco v loňském roce byl podíl digitálních prodejů na celkovém trhu pouze 21 procent. Za rok 2013 utržily firmy sdružené v tuzemské pobočce Mezinárodní federace hudebního průmyslu z prodeje fyzických a digitálních nosičů 264 milionů korun, o rok dříve to bylo téměř 281 milionů korun.
Podle majitele vydavatelství Indies Scope Milana Páleše je stagnace hudebního průmyslu postihla méně než velké vydavatele. „Příznivci alternativní hudby své kapely rádi podpoří oficiálním stažením nahrávky nebo koupí fyzického nosiče,“ uvedl.
Ve druhé polovině roku 2013 dorazily na český trh nejdůležitější streamovací hudební servisy Deezer, GooglePlay i Spotify, které nabízejí laciný poslech hudby. Ten navíc není omezen ani připojením na internet ani typem přístroje – služby lze využít na telefonech, tabletech i počítačích. Digitální prodeje rostou bez ohledu na problém s nelegálním stahováním nahrávek.
Na nové podmínky zareagovala společnost Supraphon vytvořením internetového obchodu s hudbou, který nabízí kromě tuzemské hudby také tituly z nabídky Universal Music a několika nezávislých evropských vydavatelství. „Do budoucna se s CD jako s nosičem nedá počítat. Při pohledu na žebříčky je zřejmé, že se prodávají fyzické tituly, které jsou pro cílovou skupinu nad 50 let,“ prohlásil Filip.
Podle majitele agentury a hudebního vydavatelství Championship Music Lukáše Rychtaříka se příjmy pro vydavatele, ale i samotné hudebníky, dnes tvoří jinde než v prodejích hudebních nosičů. Jeho agentura pomáhá hudebníkům sehnat různé partnerské smlouvy a sponzory. Také pro něj byl uplynulý rok ve znamení výrazného nárůstu digitálního prodeje hudby, Fungují však ještě nadstavby klasického prodeje, například podepsaná alba, limitované edice a podobně. „Například album Bena Cristovaa Made In Czechoslovakia se prodávalo fyzicky pouze na jeho koncertech. I tak jsme prodali přes 2500 kusů,“ dodal Rychtařík.
Foto archiv
