Ve věku osmaosmdesáti let zemřel v noci na dnešek fenomenální choreograf, pedagog, režisér, zakladatel a dlouholetý umělecký šéf Pražského komorního baletu, mistr Pavel Šmok. Oznámil to dnes Pražský komorní balet, který Pavel Šmok vedl dvě desítky let.
Pavel Šmok se narodil 22. října 1927 v Levoči v rodině českého stavebního inženýra. Po studiu na Vyšší škole průmyslové, několika semestrech na ČVUT a krátké herecké kariéře v divadle E. F. Buriana se dostal k baletu. Absolvoval taneční oddělení pražské konzervatoře a jako sólový tanečník demi-charakterního typu působil v pražské Armádní opeře a v Plzni.
V letech 1958-61 byl šéfem baletu v Ústí nad Labem, další tři sezony pracoval v Ostravě. Roku 1964 se stal spoluzakladatelem a choreografem samostatného zájezdového souboru Balet Praha, který byl v tehdejším „východním bloku“ unikátem. Mezi nejvýznamnější díla tohoto období patří Rossiniáda (Gioachino Rossini 1964), Fresky (Bohuslav Martinů 1965), Nedbalky (Oskar Nedbal 1966) a zejména Listy důvěrné (Leoš Janáček 1968).
V roce 1970 přijal Pavel Šmok angažmá v Basileji, kde stál v čele baletu po tři sezony. Po návratu do Československa těžce hledal uplatnění. Až v roce 1975 mu byla z pražského Divadla Rokoko nabídnuta spolupráce a začal se rodit Pražský komorní balet. Z rozsáhlého repertoáru jmenujme díla jako Americký kvartet (Antonín Dvořák 1977), Pia Fraus (Karel Odstrčil 1974), Z mého života (Bedřich Smetana 1983), Zjasněná noc (Arnold Schönberg 1986), Trio g moll (Bedřich Smetana 1991), Stabat Mater (Antonín Dvořák 1995).
Během své kariéry Pavel Šmok vytvořil více než sto choreografií, a to nejen pro balet, ale i pro operu či operetu. Spolupracoval s televizí a filmem. Choreograficky se podílel mimo jiné na Prodané nevěstě v Metropolitní opeře v New Yorku. Jeho Pražský komorní balet byl hlavním propagátorem československého baletu v zahraničí. Začínalo v něm i několik dalších významných českých choreografů, například Petr Zuska, dnes umělecký šéf baletu Národního divadla v Praze.
Pavel Šmok ovlivnil výrazně vývoj českého uměleckého tance dvacátého a jednadvacátého století. Jako pedagog Katedry tance Akademie múzických umění v Praze vychoval generaci českých choreografů. Jeho osobitý choreografický styl se stal v české choreografii svébytným fenoménem.
V roce 2012 získal Cenu Ministerstva kultury za celoživotní umělecké zásluhy v rozvoji tanečního a divadelního umění v ČR a propagaci české hudby a tanečního umění ve světě.
