Před sto sedmdesáti lety, 17. června 1846, zemřel slavný francouzský mim a herec českého původu Jean-Baptiste Gaspard Deburau. Životní osudy oblíbeného herce lidové Paříže a tvůrce novodobé pantomimy proslavil svou knihou Největší z Pierotů spisovatel František Kožík. K odkazu Deburaua se vracela i pantomima dvacátého století, zejména slavný Marcel Marceau či Ladislav Fialka.
Deburau (také se uvádí jako Jan Kašpar Dvořák) se narodil 31. července 1796 v českém Kolíně. Matka byla Češka, otec francouzský voják a také kumštýř a provazochodec Philippe Germain Deburau, kterého v Kolíně místní přejmenovali na „Dvořáka“. Do Paříže přišel mladý Deburau s rodinou v době napoleonských válek. Postupně se stal hvězdou v komediích v divadle Funambules.
V pantomimách především nově pojal postavu Pierota. Proslavil ho dlouhými bílými kalhotami, volnou halenou a černou čepičkou a z tradičního otloukánka lidového divadla vytvořil hlavní postavu. Jeho okouzlující, smutný a trpící Pierot sice dostával kopance, ale Deburau do něj vložil vzdor ponižovaných a nechal jej pomocí vtipu, přetvářky a lsti vítězit. Obnovil tak slávu italské pantomimy, jeho výjimečný výkon byl inspirací a nedostižným ideálem po následující desetiletí.
