V pondělí 19. září 2016 se v prostorách kaple bývalé káznice na Cejlu uskutečnilo hudebně-scénické představení Český orloj – cesta poutníka. Hudební koláž, tvořenou skladbami Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a poezií Karla Šiktance, provedlo mužské vokální kvarteto Q VOX spolu s tanečnicí Hanou Košíkovou, cimbalistkou Magdalenou Múčkovou a varhaníkem Martinem Jakubíčkem. Režie se ujal Tomáš Pilař, choreografii navrhla Ladislava Košíková.
Český orloj (název podle básnické sbírky K. Šiktance) je symbolickým příběhem muže – hledajícího poutníka, jehož cesta životem je vyjádřena sledem obrazů propojených hudbou. Samotný příběh spíše než k ději směřuje k prapůvodní lidské síle, ke koloběhu života. Z tohoto důvodu tedy nelze na představení nahlížet lineárně. Motiv kruhu (koloběh, orloj) je vedle svého symbolického a rituálního významu zároveň formotvorným prvkem, který sjednocuje plynutí hudby i děje.
Minimalistická scéna, umístěná zády k původnímu oltáři, nechává plně působit prostor samotný. Přítomný je zpočátku jen kruh ze štěrku a hudební nástroje. Každý prvek scény nachází v průběhu děje své uplatnění a může mít i více významů. Úderem orloje se otevírá dávný příběh života a času. Téma času, mysticismu a metaforika jsou stěžejními zdroji Šiktancovy poezie, výběr veršů se tedy ukázal být výbornou volbou. S verši koresponduje také hudba Janáčka a Martinů, kterou lze považovat za dějovou složku vedle lyrického přednesu a rituální symboliky scény a gest. Mnohovrstevnatost pojetí se projevuje jak v možnostech interpretace příběhu a žánrově kontrastní hudbou, tak zvolenými uměleckými prostředky, kdy dochází k působivému překrývání jednotlivých složek mezi sebou – například repetované výňatky skladeb, tvořící „kontrapunkt“ přednesu. V průběhu představení má každý člověk na scéně zvláštní význam a neomezuje se pouze na jedinou roli, ačkoliv kostýmy se nemění a jsou pouze drobně doplňovány.
Milníky v životě muže „od síly a vitality mládí, přes zralost, která po pochopení vlastní omezenosti a neschopnosti vždy řídit svůj osud přichází k poznání a zkušenosti, kterou chce předat dalším generacím“ (oficiální text) jsou z velké části vyjádřeny v úpravách lidových písní (Putovali hudci, Ó lásko, Pijú chlapci, Proč kalino a další). Ty bravurně interpretuje cimbalistka Magdaléna Múčková, jejíž projev je nesmírně přirozený a zcela zachovává původní půvab písní. Technicky i výrazově precizní projev mužského kvarteta nevládne v písních tak silnou autenticitou, přesto je v sólistických výstupech i vícehlasu působivý a jistý. Úloha kvarteta je také herecká a pohybová, úspornou choreografii Ladislavy Košíkové i jevištní pohyb zvládají zpěváci s přehledem. Větší prostor k vyjádření dostává Hana Košíková se scénickým tancem. Ztvárňuje mladou koketní ženu i přítomnost smrti, odlišné póly tedy vyžadují důslednou proměnu výrazu, což se tanečnici podařilo.
Kontrast Janáčkovy hudby s hudbou Martinů i kontrasty nástrojové působí až na výjimky uceleně a fungují jako pojivo mezi jednotlivými obrazy (mládí – láska – vojna – svár – smrt – pokání – vykoupení). Místy příliš vypjatá dramatičnost, mnohdy daná textem, je vyvážena čistotou scén s hudbou z Polní mše a Hory tří světel Bohuslava Martinů. Mezi nejpůsobivější momenty patří vyobrazení Getsemanské zahrady, kde je důležitá role svěřena osvětlení, které ke konci obrazy usazuje do méně dynamického pohybu a nechává je přirozeně odejít. Závěrečné amen kruh pomyslně uzavírá, ručička na orloji však připomíná skutečnost neustálé přítomnosti času – života.
Hodnocení autorky recenze: 80%
Bohuslav Martinů / Leoš Janáček / Karel Šiktanc:
Český orloj – Cesta poutníka
Režie: Tomáš Pilař
Choreografie: Ladislava Košíková
Magdaléna Múčková (cimbál)
Martin Jakubíček (varhany)
Hana Košíková (tanec)
Mužské vokální kvarteto Q VOX
Premiéra 15. května 2011 Zbrojovka -VocalFest Brno
(psáno z reprízy 19. 9. 2016 káznice Cejl Brno)
