A sněží a sněží. Netrebko a Maltman ve vídeňském Eugenu Oněginovi

  1. 1
  2. 2

Ano, pěvkyně je ve věku, kdy ji asi těžko budeme považovat za mladou dívku z ruského venkova, ale její přerod do nesmělé a do sebe ponořené ženy, která zažila závrať z náhlého milostného vzplanutí, proběhl tentokrát naprosto hladce a uvěřitelně. Přirozeným vrcholem její kreace se stala slavná dopisová scéna, jejíž pěvecké i herecké vypracování bylo hodné maximálního uznání. Přechody od nezvladatelných výbuchů vášně až po nejjemnější pianissima zněly v podání zpěvaččina oblého a tmavě zabarveného hlasu stejně atraktivně jako přirozeně co do významu zpívaného slova. Skvěle vypracovaná byla i choreografie Taťánina rozdychtěného pobíhání po scéně: zamilovaná žena jako by nebyla schopná se ani na vteřinu zastavit a to, že během svého milostného rozčilení vůbec byla s to napsat Oněginovi dopis, je téměř zázrak. Výborně zapůsobil i okamžik, kdy Taťána svůj dopis odešle a pak se s hrůzou začte do nedopsaných konceptů, které se povalují všude kolem. Náhlé prozření, že v dopise vyjádřila víc, než bylo záhodno, a že Oněginova reakce bude pro ni téměř nevyhnutelně zklamáním, vyšlo Anně Netrebko po herecké stránce takřka dokonale. Znamenitě vyznělo i finále opery, kdy se role obracejí a provdaná Taťána čelí Oněginovým zoufalým milostným návrhům. V okamžiku, kdy muži, jenž před ní klečí na kolenou, říká objekt jeho touhy „Já vás miluji“, je na Taťáně Anny Netrebko znát spíše úleva, že ona slova konečně nahlas vyslovila, než že by opravdu věřila jejich pravdivosti. Zdá se, že se tím zbavila traumatu z někdejšího nenaplněného vztahu – a všechna tíha viny se teď téměř hmatatelně přesouvá na Oněgina, náhle neschopného ženě zabránit, aby ho navždy opustila.

P.I.Čajkovskij: Eugen Oněgin - Anna Netrebko (Taťána) - WSO (foto WSO/Michael Pöhn)
P. I. Čajkovskij: Eugen Oněgin – Anna Netrebko (Taťána) – WSO (foto WSO/Michael Pöhn)

Před dvěma lety jsem vyjádřil přesvědčení, že se zpěvačce nedostalo v debutu v tak významné roli adekvátní podpory ze strany jejích pěveckých kolegů. Na mysli jsem měl především překvapivě matný výkon Dmitrije Hvorostovského v hlavní úloze. Nyní se setkala Netrebko na jevišti s barytonistou, který se – tak jako tenkrát ona v roli Taťány – představil jako Eugen Oněgin na jevišti Vídeňské státní opery vůbec poprvé. Zkušený britský pěvec Christopher Maltman má pověst vynikajícího zpívajícího herce, ale také mimořádně oduševnělého písňového interpreta. Je zajímavé, že v tomto případě zúročil především druhou ze svých předností. Zdálo se, že se soustřeďuje především na preciznost a stylovost pěveckého podání, a kromě radosti z poslechu jeho technicky jistého a ve všech polohách znělého hlasu mu nebylo možné upřít ani výtečnou ruskou výslovnost. Herecky působil překvapivě uměřeně a svého Oněgina ztvárňoval většinu času jako netečného dandyho s rukama v kapsách. Z této šarže zajímavě vypadl ve chvíli své promluvy k Taťáně po obdržení jejího dopisu – působil dojmem, že se na ženu snaží upřímně zapůsobit z pozice jakési otcovské autority, která, jak víme, na statku u Larinů citelně chybí. Skutečnou vášeň pak vložil Maltman do už zmíněné závěrečné scény opery, která vizuálně připomínala spíše finále Carmen než Eugena Oněgina.

P.I.Čajkovskij: Eugen Oněgin - Christopher Maltman (Oněgin) - WSO (foto WSO/Michael Pöhn)
P. I. Čajkovskij: Eugen Oněgin – Christopher Maltman (Oněgin) – WSO (foto WSO/Michael Pöhn)

Mnohem jistěji než před dvěma roky působil v úloze Lenského tenorista Dmitry Korchak. Přestože jsem přesvědčen, že tento majitel zajímavě zabarveného lyrického hlasu je spíše ideálním představitelem rolí italského belcanta, je to pěvec do té míry inteligentní a neobyčejně muzikální, že se stal ústřední dvojici téměř rovnocenným protihráčem. Tmavý a zrale znějící mezzosoprán Zoryany Kushpler se naopak v roce 2013 mnohem lépe uplatnil v roli Lariny než tentokrát v podobě Taťániny živé a veselé sestry Olgy.

P.I.Čajkovskij: Eugen Oněgin - Dmitry Korchak (Lenskij), Zoryana Kushpler (Olga) - WSO (foto WSO/Michael Pöhn)
P. I. Čajkovskij: Eugen Oněgin – Dmitry Korchak (Lenskij), Zoryana Kushpler (Olga) – WSO (foto WSO/Michael Pöhn)

Jen slova superlativů je ale třeba adresovat všem dalším protagonistům: slyšet charakteristický bas legendárního Ferruccia Furlanetta v árii Gremina bylo opět svátkem, a výborná byla i Monika Bohinec jako statkářka Larina. Tenorista Pavel Kolgatin, debutující v roli Triqueta, zaujal ve stylizaci do rockové hvězdy okresního formátu zejména komediálním nadáním.

P.I.Čajkovskij: Eugen Oněgin - Ferruccio Furlanetto (Gremin) a Anna Netrebko (Taťána) - WSO (foto WSO/Michael Pöhn)
P. I. Čajkovskij: Eugen Oněgin – Ferruccio Furlanetto (Gremin) a Anna Netrebko (Taťána) – WSO (foto WSO/Michael Pöhn)

Hudební nastudování Patricka Langa se vyznačovalo jistou řemeslnou věcností a zjevnou zálibou v rychlejších tempech; souhře v orchestru Vídeňské státní opery však podle mého názoru není možné nic podstatného vytknout. Tradičně vynikající byl i výkon sboru (se sbormistrem Thomasem Langem), jemuž se po samostatném výstupu v prvním dějství dostalo i nadšeného potlesku na otevřené scéně.

Právě skončenou čtveřici představení Eugena Oněgina ve Vídni je tedy možné hodnotit jako více než zdařilou a troufám si tvrdit, že trojice pěvců Anna Netrebko, Christopher Maltman a Dmitry Korchak se postarala o to, aby se na ni vzpomínalo jako na sérii v mnoha ohledech památnou. Pokud by se měla někdy na prknech Vídeňské státní opery objevit znovu, doporučuji neváhat a vydat se za ní. I kdyby to mělo znamenat, že to bude opět v této inscenaci Eugena Oněgina a že vám setrvalé sněžení na jevišti bude způsobovat mžitky před očima.

Hodnocení autora recenze: 80 %

Petr Iljič Čajkovskij:
Eugen Oněgin
Hudební nastudování a dirigent: Patrick Lange
Režie: Falk Richter
Scéna: Katrin Hoffmann
Kostýmy: Martin Kraemer
Sbormistr: Thomas Lange
Choreografie: Joanna Sander
Světla: Karsten Sander
Orchester der Wiener Staatsoper
Chor der Wiener Staatsoper
Premiéra 7. března 2009 Wiener Staatsoper Vídeň
(psáno z reprízy 2. 11. 2015)

Tatjana – Anna Netrebko
Eugen Onegin – Christopher Maltman
Lenski – Dmitry Korchak
Fürst Gremin – Ferruccio Furlanetto
Larina – Monika Bohinec
Olga – Zoryana Kushpler
Filipjewna – Aura Twarowska
Hauptmann – Marcus Pelz
Saretzki – Marcus Pelz
Triquet – Pavel Kolgatin

www.wiener-staatsoper.at

0 0 vote
Ohodnoťte článek
  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Čajkovskij: Eugen Oněgin (Wiener Staatsoper 2009)

[yasr_visitor_votes postid="50733" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments