Adam Plachetka: Pracovní pauzu si hodně užívám

Stejně jako i jiné operní pěvce a hudebníky, i Adama Plachetku zaskočila koronavirová nařízení uprostřed nabité sezóny, uměleckých produkcí a přípravy na mezinárodní projekty, představení i festivaly. Jak vypadají okolnosti současné situace pro něj a jak vidí své perspektivy do budoucna, o tom jsme si povídali v rozhovoru pro Operu PLUS.
Adam Plachetka a dcera Adélka (archiv umělce)

Vyhlášení koronavirových opatření měla pro řadu umělců dramatický průběh. Jak tomu bylo ve Vašem případě?
Těsně před uzavřením kulturních institucí jsem měl ještě zajímavý týden. V noci z pondělí na úterý mi psali z Metropolitní opery v New Yorku, jestli bych nemohl zaskočit poslední dvě představení Cosí fan tutte v inscenaci, kterou jsem tam dělal, když byla nová. Odepsal jsem, že bych rád, ale mám představení v Praze, která nemůžu zrušit. Šel jsem spát a další dopoledne zjistil, že vláda uzavřela divadla a představení tak odpadla. Napsal jsem tedy do New Yorku, že mohu dorazit v případě, jestli ještě nikoho nenašli. Byli rádi a během několika hodin už jsem seděl v letadle. Čekala mě představení ve středu a v sobotu. Přiletěl jsem v úterý večer, další den zvládl ranní zkoušku a večerní představení. Doufal jsem, že bude následovat několik dní volna, ale situace začala přituhovat, pročež jsem se šel do divadla zeptat, jestli by jim moc vadilo, kdybych odletěl a poslední představení už neabsolvoval. Chvíli se to řešilo, ale argument, že bych se nemusel dostat zpátky za rodinou, se nakonec ukázal jako dostatečně pádný a domluvili jsme se, že odletím ještě ten den večer. Nakonec se o pár hodin později ukázalo, že se zavírá i Metropolitní opera a já bych tak v sobotu už stejně nehrál. Naštěstí jsem tedy nečekal a domů se ještě v pohodě dostal.

Musel jste jistě mnoho projektů zrušit či přesunout…
Zrušených projektů je samozřejmě hromada. Hodně mě mrzí, že se nebudu moct rozloučit s Vídeňskou státní operou, kde končím v ansámblu. Měl jsem tam být už měsíc a do půlky května odehrát asi patnáct představení. Po deseti letech jsem chtěl pro sebe tuto kapitolu náležitě uzavřít, ale vlastně jsem se jen zpětně dozvěděl, že má poslední představení byla ta lednová. Dále se změny dotkly hned několika koncertů u nás. Některé se pořadatelé snaží přesunout na podzim, jiné se asi zruší bez náhrady. Nevím, které informace budou v době vydání již zveřejněny, takže raději nebudu příliš konkrétní. Rozhodně můžu ale diváky ujistit, že s nimi festivaly nechtějí ztratit kontakt a intenzivně pracují na alternativních řešeních.

Jak na sobě vnímáte nucené přerušení umělecké činnosti a jaké jsou dopady korona-krize na Váš pracovní i osobní život?
Dopad na osobní život je neuvěřitelně pozitivní. Často čtu, jak jsou umělci frustrovaní, že nemohou sdílet svůj talent s publikem. Upřímně já si pauzu hodně užívám. Po dlouhých měsících pryč od rodiny je skvělé mít možnost být non stop spolu. Jsem napjatý, jestli se bude konat festival v Salcburku. Kdyby ne, bude už pauza hodně dlouhá, ale zatím mám dojem, že odpočinek, na který bych si jinak v žádném případě neudělal čas, má něco do sebe.

Adam Plachetka a dcera Adélka (foto Ilona Sochorová)

Jaké aktivity během nucené dovolené podnikáte?
Hned po návratu z New Yorku jsme utekli na chalupu, kde je krásně. Děti můžou běhat po polích a já dělám věci kolem domu a pomáhám kamarádům, kde je třeba. Naladil jsem se na vlnu normální fyzické práce a hlavu jsem vypnul. Ve městě bych asi už s chmurami bojoval, ale tady jsme prostě na nečekaných prázdninách.

Mohou se Vaši příznivci těšit na nějaké vysílání záznamů Vašich koncertů či představení?
Záznamy občas běží, ale upřímně sám přesně nevím, co a kde. Vím, že se vysílala představení z Vídně, z New Yorku a z Milána. Na ČT běžel nedávno koncert ze Zlaté Prahy. V příštích dnech se chystám zjistit, jestli ještě umím zpívat, dostat se do formy a na přelomu měsíce připravujeme pár akcí, které by se měly vysílat v následujících týdnech.

Jaký podle Vás bude kulturní život po korona-krizi?
Těžko říct. Po koronavirové krizi přijde krize finanční, která bude asi mít dopad na kulturu stejně, jako na všechno ostatní. Jak hluboká bude a kolik institucí popíše, teď můžeme jen hádat. Doufám, že se všechno brzy stabilizuje a vrátí se do normálu. Myslím, že diváci jsou na živá představení a koncerty už teď nažhavení a poptávka bude.

Myslíte, že lze nalézt i nějaký pozitivní efekt současné situace?
Věřím, že si spousta lidí konečně našla čas zastavit se a zamyslet se nad tím, co je v životě doopravdy důležité. Taky je úžasné, kolik podpory a nabídek pomoci se ze všech stran hrne. Snad to pozitivní vydrží i až se život vrátí do normálních kolejí.

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na