Adam Plachetka, zářící pěvecká hvězda na vzestupu

Není mnoho českých pěvců, kteří patří ke skutečné světové špičce. Mezi skutečné hvězdy se ovšem již zařadil, a navíc stoupá stále výš, rodák z Prahy a nyní sólista Vídeňské státní opery, Adam Plachetka.Právě angažmá ve Vídni, v němž je od září 2010, bylo pro Plachetku, absolventa Pražské konzervatoře, zásadním zlomem v jeho kariéře, která měla ale i do té doby rychle stoupající tendenci. Po úspěšné pětileté zkušenosti z Národního divadla a pražské Státní opery se dostal do souboru Vídeňské opery, kde začínal, takříkajíc, od píky. „Hlavní role jsem nezačal zpívat ze dne na den. V první sezoně jsem vystupoval především v menších úlohách. Když jsem se představil jako Giovanni, což byla první titulní role, měl jsem za sebou už asi padesát představení a znal jsem tedy jeviště, orchestr i publikum.“ O tom, že se Plachetka vypracoval mezi vídeňskou špičku, svědčí i to, že při letošním proslulém plesu ve Vídeňské opeře, na který ze světové společenské smetánky dorazila například Gina Lollobrigida, Pamela Anderson či Hilary Swank, bylo hudebním vrcholem vystoupení sólistů „domovské“ scény, kterými byli právě Plachetka a moldavská sopranistka Valentina Nafornita.

Rozjezd kariéry
Jak se vlastně Plachetka, nyní sedmadvacetiletý zpěvák, dostal k hudbě? K té ho nedovedli rodiče, Plachetka se věnoval spíše sportu, konkrétně hokeji, ale paradoxně jej k umění přivedl kamarád ze sboru. „Když jsme se bavili, kam půjdu na střední, nebyl jsem ještě nijak rozhodnutý. Tak mi řekl, ať jdu na konzervatoř, že tam budeme spolu. Já na to, co tam budu dělat, vždyť na nic nehraju. Řekl, že když zpívám ve sboru, můžu studovat zpěv. Tak jsem tam téměř bez jakékoli přípravy šel a vzali mě.“

Vzorem pro Plachetku ale dříve nebyla operní jména, vzorem byl spíše popový zpěvák Daniel Hůlka. „Hůlka nahrával s naším sborem jednu svou desku a to se mi líbilo. Říkal jsem si, že vystuduji jako on operu a pak budu dělat muzikály. Jenže pak jsem jako student začal chodit do opery a úplně jí propadl. Když jsem viděl, jak komplexní, sdělná a krásná opera je, nechtěl jsem už dělat nic jiného.“ Z pohledu Adama Plachetky to bylo rozumné rozhodnutí, například vzhledem k potenciální délce kariéry. „V opeře věk nediskriminuje. U nás je hlavní skutečně zpěv, ne doprovodné efekty okolo. V pop-music to tak není. Tam, kdo zazáří a prosadí se, musí rychle urvat, co jde. Kolik šedesátiletých zpěváků pop-music, kteří by vyprodávali arény, na světě je? V pop-music je ideální věk dvacet, třicet let. Pak přijde někdo, kdo lépe vypadá a chová se výstředněji,“ analyzuje svůj obor Plachetka.

A jak to bývá, impulsem pro rozjezd kariéry, který by u talentu, jakým je Plachetka, přišel dříve nebo později, byl typický záskok ve vídeňské opeře: „Divadlo bylo v těžké situaci. Pěvec, který měl zpívat, odřekl na poslední chvíli. Mohli tedy buď hledat záskok, nebo zariskovat a dát příležitost mně. Inscenaci jsem znal, protože jsem od premiéry zpíval ve všech představeních roli Masetta, zároveň jsem již původně coveroval (to znamená – byl připravený na záskok) Giovanniho. Nebylo mi cizí ani aranžmá této postavy, kterou jsem předtím zpíval již více než čtyřicetkrát v jiných produkcích, byl jsem k dispozici na všechny zkoušky a měl jsem našité kostýmy. Podpořil mě dirigent i vedení a rozhodli se, že mi dají šanci.“Barokní hudba
Významnou součástí Plachetkovy kariéry je barokní hudba. Například loni natočil CD u firmy Supraphon se souborem Czech Ensemble Baroque pod vedením Romana Válka oratoria Georga Friedricha Händela. „Händelovi se věnuji již deset let a cítím, že je pro můj hlas nejvhodnějším barokním autorem. Několik Händelových oratorií a oper jsme nastudovali i přímo s Romanem. Řekli jsme si tedy, že by bylo zajímavé tato díla znovu nastudovat s odstupem času pro tuto příležitost.“ A proč z rozsáhlého Händelova díla zvolil právě oratoria? „V nabídkách nahrávacích společností jsme nenašli žádné CD s podobným výběrem skladeb. Připadlo nám zajímavější vytvořit něco nového než jen jednu z dalších nahrávek operních árií, jichž je na trhu plno,“ vysvětlil Plachetka.

Plachetka je díky svým rolím v Praze nebo ve Vídni vnímán jako mozartovský pěvec. Tím, že nahrál CD s Händelovou hudbou, však na Mozarta nezanevřel: „Fakt, že obsahem CD je hudba Händelova, neznamená odklon od Mozarta. Je to jen moje další vášeň, která je ve Vídni na repertoáru jen výjimečně, takže se jí nemohu věnovat tak často.“ Plachetka nazpíval skladby v angličtině, což je dáno Händelovým působením v Anglii, ale odráží to i jazykové nadání Adama Plachetky. „Händel byl prostě hitmaker. Je to podobné jako u Mozarta, je tam něco, co v lidech probouzí radost,“ dodává Plachetka.

U historické hudby je vždy zásadní a často ošemetnou otázkou interpretace daného díla. „Nejsem příznivcem otrockého autentického provádění. Rozhodně se nesnažím dělat žádnou repliku. Respektuji způsob, jakým se tato hudba kdysi provozovala, ale současně do ní chci vnést modernější prvky. Myslím, že i ve staré hudbě by mělo zůstat něco z dnešního interpreta.“

Barokní hudba je vášní Adama Plachetky mimo jiné proto, že stála u začátku jeho kariéry. Loni v létě Plachetka působil na takzvaných mistrovských pěveckých kurzech na zámku v Holešově, kde probíhá proslulá letní škola barokní hudby. Před deseti lety se právě tam jako student seznámil s dirigentem Romanem Válkem, se kterým natočil výše zmíněné CD s Händelovou hudbou. Samozřejmě, vyučovat pěvecké umění si vynucuje buď velké zkušenosti, nebo speciální přístup: „Nebyl jsem si jistý, jestli nejde vzhledem k mému věku o unáhlený krok, ale nakonec to byla nad očekávání příjemná zkušenost. Nesnažil jsem se být pan učitel. Spíše jsem se snažil zformulovat, co slyším, a navrhoval, co bych si dovedl představit jinak. Každý si pak sám přebral, co se mu zamlouvá a co ne.“

Mladý pěvec vs. Vídeňská opera
Proč se podle Plachetky mluví o hudebnících Vídeňské opery jako o světové špičce? „Jsou precizní, současně ale i velmi spontánní a neuvěřitelně muzikální. Je úžasné, jak na sebe vzájemně okamžitě reagují a hrají si s frázemi. Přitom je zajímavé, že v běžném provozu na jednotlivé produkce téměř nezkoušejí, protože mají spoustu jiných závazků.“ Ovšem právě světovost vídeňských souborů mohla být pro mladého umělce překážkou, neboť tito ostřílení profesionálové jsou zvyklí na jména světového formátu, mezi něž se Plachetka propracoval až v posledních několika letech. „Mně se vyplácelo zatím všude začínat od menších rolí. Člověk díky tomu nenásilně vplyne do kolektivu a nenacpe se tam arogantně. Je vždycky lepší zazpívat malou roli tak, aby vám všichni říkali, že je škoda, že jste nezpíval tu větší, než zazpívat velkou roli jen průměrně.“Pozoruhodná je spolupráce Plachetky s další českou hvězdou světového formátu, a sice s Magdalenou Koženou. S tou se setkal při inscenaci Mozartovy La clemenza di Tito. Pro Koženou to byl loňský debut ve Vídeňské opeře, jinak má s Vídní ale dlouholeté zkušenosti, ovšem jako členka vídeňské Volksoper. Přestože byla zmíněná inscenace přijata s rozpaky, pěvecké výkony Kožené a Plachetky dle kritiky„zachránily“ celou adaptaci. Pro zajímavost, Kožená tuto roli převzala od Elīny Garanči, kterou měli diváci možnost letos, stejně jako právě dnes i Plachetku, vidět na Mezinárodním hudebním festivalu v Českém Krumlově.

Pěvecké plánování (budoucnost)
Plachetka má velké plány do budoucna. Nadále bude sólistou Vídeňské opery, což je velmi prestižní působiště, ale pro rostoucí věhlas Plachetky je jeho „stálé angažmá“ ve Vídeňské státní opeře již určitou přítěží. „Má to přirozeně své výhody, na druhou stranu musím být stále k dispozici, takže nemohu přijímat jiné nabídky. Nicméně poslední dobou se mi vedení divadla snaží vycházet vstříc, i když to nejde moc často. Od sezony 2014/15 bych už měl být takzvaným rezidenčním umělcem, což znamená, že budu členem ansámblu jen určitou část roku a mezitím budu moci hostovat jinde.“ A jak dodává, „moje kariéra se nachází ve stadiu, kdy potřebuji navázat kontakty s co nejvíce divadly. Nemohu si tedy dovolit zůstat celou sezonu na jednom místě, i když je tím místem Vídeň.“

Plachetkova kariéra je v plném proudu, má za sebou například také americký debut s Chicagským symfonickým orchestrem. V roli Masetta z Dona Giovanniho vystoupil v prestižní londýnské Královské opeře v Covent Garden a tato úloha jej letos na podzim čeká i v berlínské opeře. V létě Plachetku čeká kromě krumlovského festivalu také vystoupení v roli Figara na festivalu v anglickém Glyndebourne. Na rok 2014 je plánována role Guglielma v Mozartově opeře Così fan tutte, a to na prknech Teatro la Scala.

Co je však podstatou Plachetkova úspěchu? Výmluvně to shrnul Jiří Ludvík, prezident Hudebního festivalu Znojmo, kde Plachetka loni, stejně jako několikrát v minulosti, kdy byl ještě studentem konzervatoře, vystoupil: „Příčinou úspěšnosti je kromě výrazného hudebního talentu, fenomenální paměti a multilingvistické schopnosti, úžasná pokora k hudebnímu dílu, píle a tvrdošíjná cílevědomost, která ho možná přivede v následujících letech až na Olymp operního světa, do Metropolitní opery v New Yorku.“

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov 2013
Adam Plachetka – basbaryton
Dirigent: Tomáš Brauner
Talichova komorní filharmonie
19. srpna 2013 Zámecká jízdárna Český Krumlov

program:
Georg Friedrich Händel:
– Příjezd královny ze Sáby z oratoria Šalamoun
– Árie Manoácha „HowWilling My Paternal Love“ z oratoria Samson
Wolfgang Amadeus Mozart:
– Předehra k opeře Figarova svatba
– Árie „Tutto è disposto“ z opery Figarova svatba
– Árie Almavivy„Haigiàvinta la causa… Vedròmentr´iosospiro“ z opery Figarova svatba
– Předehra k opeře Don Giovanni
– Árie Leporella„Madamina, il catalogo è questo“ z opery Don Giovanni
– Předehra k opeře Così fan tutte
– Árie Guglielma „Rivolgete a luilosguardo“ z opery Così fan tutte
Gioacchino Rossini:
– Předehra k opeře Popelka
– Árie Alidora „Làdelciel“ z opery Popelka
– Předehra k opeře Cesta do Remeše
– Árie Lorda Sidneyho„Ah! Perché la conobbi“ z opery Cesta do Remeše 

www.festivalkrumlov.cz 

Vizitka:
Adam Plachetka (1985) – rodák z Prahy, absolvoval Pražskou konzervatoř u profesora Luďka Löbla. Je laureátem řady soutěží, například Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. Roku 2005 debutoval v Národním divadle v Praze. V následujících letech zde nastudoval postavy jako Don Giovanni, Figaro (Le nozze di Figaro), Nardo (La finta giardiniera), Argante (Rinaldo) a Guglielmo (Così fan tutte).

Od září 2010 je Adam Plachetka stálým členem ansámblu Wiener Staatsoper. Od debutu v roli Schaunarda (La bohéme) se zde objevil mimo jiné jako Melisso (Alcina), Don Giovanni, Dulcamara (L’elisir d’amore), Figaro, Guglielmo, Publio (La clemenza di Tito), Mustafá (L`Italiana in Algeri) nebo Alidoro (La Cenerentola).
Jeho závazky čítají Salzburger Festspiele, Seoul Arts Center, Opéra de Nice, Bayerische Staatsoper v Mnichově, Pražské jaro, Théâtre Royal de la Monnaie v Bruselu, Royal Opera House Covent Garden v Londýně, Musikverein ve Vídni, Festpielhaus Baden-Baden, Opéra Comédie Montpellier, Glyndebourne Festival, Deutsche Oper a Deutsche Staatsoper v Berlíně nebo Teatro alla Scala v Miláně.

Adam Plachetka pořídil nahrávky pro Arte, Arthaus Musik, Českou televizi, Český rozhlas, Deutsche Grammophon, Mezzo, Naxos, Orfeo, ORF a Supraphon.
Vystupuje pod taktovkou dirigentů jako Alain Altinoglu, Marco Armiliato, Bruno Campanella, John Fiore, Asher Fisch, Valery Gergiev, Friedrich Haider, Daniel Harding, Jakub Hrůša, Patrick Lange, Louis Langrée, Marc Minkowski, Riccardo Muti, John Nelson, Tomáš Netopil, Yannick Nézet-Séguin, Robin Ticciati nebo Franz Welser-Möst.
(Zdroj: www.adamplachetka.com)

Foto Petr Kurečka, archiv