Adam Plachetka, zářící pěvecká hvězda na vzestupu

  1. 1
  2. 2

Není mnoho českých pěvců, kteří patří ke skutečné světové špičce. Mezi skutečné hvězdy se ovšem již zařadil, a navíc stoupá stále výš, rodák z Prahy a nyní sólista Vídeňské státní opery, Adam Plachetka.Právě angažmá ve Vídni, v němž je od září 2010, bylo pro Plachetku, absolventa Pražské konzervatoře, zásadním zlomem v jeho kariéře, která měla ale i do té doby rychle stoupající tendenci. Po úspěšné pětileté zkušenosti z Národního divadla a pražské Státní opery se dostal do souboru Vídeňské opery, kde začínal, takříkajíc, od píky. „Hlavní role jsem nezačal zpívat ze dne na den. V první sezoně jsem vystupoval především v menších úlohách. Když jsem se představil jako Giovanni, což byla první titulní role, měl jsem za sebou už asi padesát představení a znal jsem tedy jeviště, orchestr i publikum.“ O tom, že se Plachetka vypracoval mezi vídeňskou špičku, svědčí i to, že při letošním proslulém plesu ve Vídeňské opeře, na který ze světové společenské smetánky dorazila například Gina Lollobrigida, Pamela Anderson či Hilary Swank, bylo hudebním vrcholem vystoupení sólistů „domovské“ scény, kterými byli právě Plachetka a moldavská sopranistka Valentina Nafornita.

Rozjezd kariéry
Jak se vlastně Plachetka, nyní sedmadvacetiletý zpěvák, dostal k hudbě? K té ho nedovedli rodiče, Plachetka se věnoval spíše sportu, konkrétně hokeji, ale paradoxně jej k umění přivedl kamarád ze sboru. „Když jsme se bavili, kam půjdu na střední, nebyl jsem ještě nijak rozhodnutý. Tak mi řekl, ať jdu na konzervatoř, že tam budeme spolu. Já na to, co tam budu dělat, vždyť na nic nehraju. Řekl, že když zpívám ve sboru, můžu studovat zpěv. Tak jsem tam téměř bez jakékoli přípravy šel a vzali mě.

Vzorem pro Plachetku ale dříve nebyla operní jména, vzorem byl spíše popový zpěvák Daniel Hůlka. „Hůlka nahrával s naším sborem jednu svou desku a to se mi líbilo. Říkal jsem si, že vystuduji jako on operu a pak budu dělat muzikály. Jenže pak jsem jako student začal chodit do opery a úplně jí propadl. Když jsem viděl, jak komplexní, sdělná a krásná opera je, nechtěl jsem už dělat nic jiného.“ Z pohledu Adama Plachetky to bylo rozumné rozhodnutí, například vzhledem k potenciální délce kariéry. „V opeře věk nediskriminuje. U nás je hlavní skutečně zpěv, ne doprovodné efekty okolo. V pop-music to tak není. Tam, kdo zazáří a prosadí se, musí rychle urvat, co jde. Kolik šedesátiletých zpěváků pop-music, kteří by vyprodávali arény, na světě je? V pop-music je ideální věk dvacet, třicet let. Pak přijde někdo, kdo lépe vypadá a chová se výstředněji,“ analyzuje svůj obor Plachetka.

A jak to bývá, impulsem pro rozjezd kariéry, který by u talentu, jakým je Plachetka, přišel dříve nebo později, byl typický záskok ve vídeňské opeře: „Divadlo bylo v těžké situaci. Pěvec, který měl zpívat, odřekl na poslední chvíli. Mohli tedy buď hledat záskok, nebo zariskovat a dát příležitost mně. Inscenaci jsem znal, protože jsem od premiéry zpíval ve všech představeních roli Masetta, zároveň jsem již původně coveroval (to znamená – byl připravený na záskok) Giovanniho. Nebylo mi cizí ani aranžmá této postavy, kterou jsem předtím zpíval již více než čtyřicetkrát v jiných produkcích, byl jsem k dispozici na všechny zkoušky a měl jsem našité kostýmy. Podpořil mě dirigent i vedení a rozhodli se, že mi dají šanci.Barokní hudba
Významnou součástí Plachetkovy kariéry je barokní hudba. Například loni natočil CD u firmy Supraphon se souborem Czech Ensemble Baroque pod vedením Romana Válka oratoria Georga Friedricha Händela. „Händelovi se věnuji již deset let a cítím, že je pro můj hlas nejvhodnějším barokním autorem. Několik Händelových oratorií a oper jsme nastudovali i přímo s Romanem. Řekli jsme si tedy, že by bylo zajímavé tato díla znovu nastudovat s odstupem času pro tuto příležitost.“ A proč z rozsáhlého Händelova díla zvolil právě oratoria? „V nabídkách nahrávacích společností jsme nenašli žádné CD s podobným výběrem skladeb. Připadlo nám zajímavější vytvořit něco nového než jen jednu z dalších nahrávek operních árií, jichž je na trhu plno,“ vysvětlil Plachetka.

Plachetka je díky svým rolím v Praze nebo ve Vídni vnímán jako mozartovský pěvec. Tím, že nahrál CD s Händelovou hudbou, však na Mozarta nezanevřel: „Fakt, že obsahem CD je hudba Händelova, neznamená odklon od Mozarta. Je to jen moje další vášeň, která je ve Vídni na repertoáru jen výjimečně, takže se jí nemohu věnovat tak často.“ Plachetka nazpíval skladby v angličtině, což je dáno Händelovým působením v Anglii, ale odráží to i jazykové nadání Adama Plachetky. „Händel byl prostě hitmaker. Je to podobné jako u Mozarta, je tam něco, co v lidech probouzí radost,“ dodává Plachetka.

U historické hudby je vždy zásadní a často ošemetnou otázkou interpretace daného díla. „Nejsem příznivcem otrockého autentického provádění. Rozhodně se nesnažím dělat žádnou repliku. Respektuji způsob, jakým se tato hudba kdysi provozovala, ale současně do ní chci vnést modernější prvky. Myslím, že i ve staré hudbě by mělo zůstat něco z dnešního interpreta.“

Barokní hudba je vášní Adama Plachetky mimo jiné proto, že stála u začátku jeho kariéry. Loni v létě Plachetka působil na takzvaných mistrovských pěveckých kurzech na zámku v Holešově, kde probíhá proslulá letní škola barokní hudby. Před deseti lety se právě tam jako student seznámil s dirigentem Romanem Válkem, se kterým natočil výše zmíněné CD s Händelovou hudbou. Samozřejmě, vyučovat pěvecké umění si vynucuje buď velké zkušenosti, nebo speciální přístup: „Nebyl jsem si jistý, jestli nejde vzhledem k mému věku o unáhlený krok, ale nakonec to byla nad očekávání příjemná zkušenost. Nesnažil jsem se být pan učitel. Spíše jsem se snažil zformulovat, co slyším, a navrhoval, co bych si dovedl představit jinak. Každý si pak sám přebral, co se mu zamlouvá a co ne.“

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments