Akademií prošlo na sto padesát mladých hudebníků
Založení Akademie komorní hudby bylo jedním z mnoha nápadů Tomáše Jamníka, které posouvají hudební vzdělávání mladých českých hudebníků na vysokou, ba vrcholnou úroveň. Tomáš Jamník, sám výborný komorní hráč (člen Dvořákova tria), si je vědom, jakou roli v celkové kultivaci hráče má komorní interpretace. Po zkušenostech v německé nadaci Villa Musica Rheinland-Pfalz se rozhodl založit v roce 2015 podobnou instituci v Česku a úzce ji provázat s německou nadací. Čeští hudebníci tak mají možnost zdokonalovat se i koncertovat přímo v Německu, stipendisté nadace Villa Musica se zase objevují na kurzech i koncertech u nás. Tato vzájemná provázanost je zdrojem neocenitelných zkušeností, kontaktů a přátelských vazeb.
V průběhu deseti let prošlo tříletými stipendii na sto padesát mladých hudebníků, z nichž většina již patří mezi uznávané a oceňované mladé umělce – jsou mezi nimi například členové vynikajících komorních souborů (Kukal Quartet, Trio Incendio, Slavic Trio, Siebeneichener Quartett), sólisté (Anna Paulová, Anna Sysová, Vilém Vlček, Matouš Zukal) a platní orchestrální hráči (Filip Zaykov, Barbora Trnčíková, Amelia Tokarska, Kateřina Krejčová, Vilém Petras, Tomáš Karpíšek, Petr Sedlák). Není divu, že na výročním koncertě v Rudolfinu se odehrál jeden z hudebních zázraků, vyvěrajících z energie mládí, radosti ze společného hraní a vysoké interpretační úrovně.
Brilantní a vyvážené výkony všech účinkujících
V první polovině koncertu se představily komorní soubory, absolventi Akademie komorní hudby, posílené hosty. Kukal Quartet (Eliška Halečková Kukal, Klára Lešková, Daniel Macho a Filip Rufer, hostující Jan Fišer a Vilém Vlček) zvolil úvod z opery Capriccio pro smyčcové sexteto Richarda Strausse, které zahrál svým typickým hebkým, dynamicky propracovaným zvukem a vysoce kultivovaným tónem. Od založení souboru obdivuji jeho střídmý, nepatetický projev, který dává vyniknout obsahu skladby, a technickou i výrazovou zběhlost jeho členů.
Trio Incendio (Karolína Falkenauer Františová, Filip Zaykov, Vilém Petras a Anežka Jiráčková jako host) pokračuje v pozoruhodné tradici těchto českých komorních uskupení a patří k nejuznávanějším mladým komorním souborům. Je oceňována jejich souhra, individuální hráčské schopnosti, cit pro výstavbu frází a mimořádná péče o krásně znějící tón. To vše ukázali v Mahlerově Kvartetní větě a moll (první větě z Mahlerova nedokončeného Klavírního kvartetu). Již nasazení v prvních taktech bralo dech, hráčům se podařilo posluchače okamžitě vtáhnout do svého světa a nezbývalo jen se kochat klavíristčinou křehkostí i rezolutností a nezpochybnitelným mistrovstvím Filipa Zaykova a Viléma Petrase. Výborně si s nimi porozuměla violistka Anežka Jiráčková.
Kvintet pro klavír a dechové nástroje Es dur, KV 452 Wolfganga Amadea Mozarta interpretovalo Slavic Trio ve složení Barbora Trnčíková (hoboj), Anna Sysová (klarinet), Petr Sedlák (fagot) s hosty Přemyslem Vojtou (lesní roh) a Jakubem Sládkem (klavír). Naslouchat jejich hře bylo rovněž potěšením, dnes již zkušení hráči (Barbora Trnčíková a Petr Sedlák jsou členy Alinde Quintet, vítěze soutěže ARD, rovněž Přemysl Vojta je ozdoben vavříny z mnichovské ARD, Anna Sysová patří k nejlepším českým klarinetistkám) dodávali svým nástrojům bohaté barvy, klasicistní lehkost (vyzdvihuji klavíristu Jakuba Sládka), vychutnávala jsem si bravurní zdobení trylky a souzvuky jednotlivých nástrojů (hoboj s klavírem) i závěrečné ztišení.
Vrcholem večera byla světová premiéra
Velmi kvalitních výkonů a pozoruhodné dramaturgie jsme byli svědky i v druhé polovině koncertu. Jan Ryant Dřízal napsal u příležitosti desetiletého výročí Akademie komorní hudby na objednávku Tomáše Jamníka skladbu Suite Mortale, taneční suitu pro dvanáct dechových nástrojů, violoncello, kontrabas a harfu. Publikum tuto kompozici, podle autora „pohrávající si s prvky světské zábavy i mystické hrůzy z konečnosti bytí“ vřele přijalo. Hudební nápady autora, srozumitelný jazyk, melodická invence a výsostná interpretace z ní učinily vrchol večera. Zábavnost, hravost i znepokojivost a temná hloubka posluchače pohltily. Skladba věnovaná Tomáši Jamníkovi staví do popředí virtuózní part violoncella, kterému jsou v některých pasážích na roveň postaveny harfa a kontrabas (excelentní harfistka Amelia Tokarska a kontrabasista Tomáš Karpíšek). Dechový ansámbl však nezastává doprovodnou roli, jednotlivé nástroje mají velmi důležitou úlohu v dialogu s violoncellem či harfou. Skladatel myslel na všechny hráče – krásná sóla napsal pro kontrafagot (málokdy se slyší tento nástroj v jeho specifickém zvuku, zaujala Emílie Smoláková), hoboj či flétnu (mimořádný Natan Ca‘ Zorzi), její souzvuk s harfou byl překrásný. Výtečně interpretovaná skladba, jejíž taneční části tarantela, tango, valčík a galop propojuje motiv mementa mori, ústí v závěrečnou katarzi. Poté následovalo dlouhé ticho a ohromný potlesk.
Podobně tomu bylo i po závěrečné skladbě, v níž vystoupil smyčcový komorní orchestr Akademie komorní hudby složený ze současných i někdejších stipendistů, zahraničních stipendistů nadace Villa Musica Rheinland-Pfalz a lektorů. Deset houslistů, pět violistů, pět violoncellistů a tři kontrabasisté se ponořili do symbolického sdělení Metamorfóz pro 23 sólových smyčcových nástrojů Richarda Strausse. Tato autorova hudební závěť inspirovaná zprávami o zničení Mnichova a tamější opery, obecně reakce na válku a zánik starých hodnot, publikum pokaždé dojme a přiměje k zamyšlení. Její humanistické poselství vytváří most mezi hudebníky a posluchači, nikdy jsem nezažila interpretaci této skladby bez této srozuměné sounáležitosti. Nejinak tomu bylo i na výročním koncertě Akademie komorní hudby. Soubor vedený koncertním mistrem České filharmonie Janem Fišerem hrál Metamorfózy s hlubokým zaujetím, koncentrovaně, ukázněně a s uměleckým étosem. Celý večer byl těmito atributy prodchnut a nebylo náznaku, že se v budoucí cestě mladých hudebníků vytratí.
Český spolek pro komorní hudbu: Koncert k 10. výročí Akademie komorní hudby
19. listopadu 2025, 19:30 hodin
Rudolfinum, Dvořákova síň
Program
Richard Strauss: úvod z opery Capriccio pro smyčcové sexteto
Gustav Mahler: Kvartetní věta a moll (první věta z nedokončeného Klavírního kvartetu)
Wolfgang Amadeus Mozart: Kvintet pro klavír a dechové nástroje Es dur, KV 452
Jan Ryant Dřízal: Suite Mortale (světová premiéra)
Richard Strauss: Metamorfózy pro 23 sólových smyčcových nástrojů
Účinkující
Kukal Quartet
Trio Incendio
Slavic Trio
Eliška Bošková – flétna
Natan Ca‘ Zorzi – flétna
Štěpánka Andělová – hoboj
Tereza Tourková – hoboj
Barbora Trnčíková – hoboj
Gabriela Matoušková – klarinet
Anna Paulová – klarinet
Anna Sysová – klarinet
Petr Sedlák – fagot
Emílie Smoláková – fagot
Klára Dohnalová – lesní roh
Hao-Chun Sung – lesní roh
Přemysl Vojta – lesní roh
Amelia Tokarska – harfa
Jan Fišer – housle
Eliška Halečková Kukal – housle
Terézie Hledíková – housle
Kateřina Krejčová – housle
Klára Lešková – housle
Marek Pavlica – housle
Markéta Anna Peldová – housle
Cosima Soulez Larivière – housle
Natálie Toperczerová – housle
Filip Zaykov – housle
Bohumil Bondarenko – viola
Karolína Franclíková – viola
Conrad Jacobshagen – viola
Anežka Jiráčková – viola
Daniel Macho – viola
Tomáš Jamník – violoncello
David Pěruška – violoncello
Vilém Petras – violoncello
Filip Rufer – violoncello
Vilém Vlček – violoncello
Theodor Ditrich – kontrabas
Tomáš Karpíšek – kontrabas
Zdeněk Pazourek – kontrabas
Karolína Falkenauer Františová – klavír
Jakub Sládek – klavír
