I když vím, že dokonalé bývá nepřítelem dobrého, přesto si rád poslechnu i rivaly, které mladý Beethoven nechal daleko za sebou. Johann Nepomuk Hummel dorazil do Vídně v roce 1793 – zrovna v době, kdy Beethoven studoval u Haydna. Hummelova Sonata Es dur, věnovaná právě Haydnovi, v sobě nezapře vztek a rebelii, i když celkově působí kultivovaněji a zbytečně nepřekračuje hranice salonní etikety.
Muzio Clementi, o osmnáct let starší Beethovenův londýnský nakladatel, napsal v roce 1795 Sonátu g moll. Je to dílo působivé a dovedně vystavěné, přitom vášnivé a ve svém adagiu také soucitné. Clementi jednou v klavírním duelu šlapal Mozartovi pořádně na paty – při poslechu této sonáty snadno pochopíte proč.
Ludwiga Bergera (1777–1839) jsem předtím neznal, byl to Clementiho žák, který v letech 1812 až 1814 složil Grande sonate pathétique. Dedikoval ji sice svému učiteli, ale co si budeme povídat – tato skladba jen těžko uniká stínu Beethovenovy sonáty téhož jména. Berger je zkrátka jen epigonštějším odvarem. Po jejím dokončení odjel zpět do Berlína, kde dával lekce klavíru pětiletému Felixi Mendelssohnovi a jeho sedmileté sestře Fanny.
Poslední skladba tohoto alba patří tomu nesnesitelnému sucharovi Carlu Czernému, který už po dvě staletí trýzní studenty klavíru svými úmornými etudami. Czerny je zde zastoupen smutečním pochodem, který napsal v den Beethovenovy smrti, 27. března 1827. Jako přední vídeňský interpret Beethovenových dvaatřiceti klavírních sonát zná jeho styl stejně důvěrně jako vlastní dech a dokáže do něj vnést nepatrné, působivé obměny, které jsou osobité a utkvívají v paměti. Jeho sedmiminutové elegické sbohem Beethovenovi mě nečekaně dojalo.
Za tyto hudební poklady vytažené na světlo boží vděčíme francouzskému pianistovi Jeanu-Efflamu Bavouzetovi. Tento specialista na klasicismus má v prstech neuvěřitelný šarm a hravost. Jedním z jeho největších úspěchů je, že dokázal přimět moderní křídlo Yamaha k tomu, aby znělo téměř jako dobové kladívkové piano značky Streicher z Beethovenových časů. Tato nenápadná nahrávka je stejně zábavná jako poučná. Už teď se nemohu dočkat dalšího dílu.
Ukázka na Spotify:
Ukázka na YouTube:
The Beethoven Connection, Vol. 2
Johann Nepomuk Hummel: Klavírní sonáta Es dur, op. 13 (I. Allegro con brio – Alleluja, II. Adagio con gran espressione, III. Finale. Allegro con spirito)
Muzio Clementi: Sonáta g moll, op. 34 č. 2 (I. Largo e sostenuto, II. Un poco Adagio, III. Finale. Allegro molto)
Ludwig Berger: Grand Sonata pathétique in C Minor, Op. 1 (I. Introduzione. Adagio, II. Aux mânes de Mozart, III. Rondo. Allegro molto)
Carl Czerny: Smuteční pochod za Beethovena, op. 146
Jean-Efflam Bavouzet – klavír
Label: Chandos
Datum vydání: 9. října 2026
Hodnocení Normana Lebrechta: ****
