Lednicko-valtický hudební festival si za poslední roky vybudoval jasnou identitu: propojení historických prostor s hudbou, která v nich zní autenticky, a dramaturgie, která se nebojí velkých titulů ani stylových kontrastů. Zahajovací koncert tuto linii nejen potvrzuje, ale i rozvíjí. Collegium 1704 je pro festival ideálním partnerem — jeho práce s historicky poučenou interpretací je dlouhodobě konzistentní a dramaturgicky přesná. Spojení Charpentiera, Francœura a Bacha tak působilo nejen logicky, ale i dramaturgicky nosně.
Francouzský rytíř hudby Václav Luks
Zámecká jízdárna Valtice patří k prostorám, které barokní hudbě poskytují přirozeně příznivé podmínky. Zvuk zde působí vyrovnaně a srozumitelně, což umožňuje orchestru i vokálnímu ansámblu pracovat s jemnějšími výrazovými odstíny. Navíc tento monumentální prostor připomíná svou velikostí i chrámovou loď, proto zde akusticky vyzněla i Bachova liturgická skladba. Collegium 1704 zde znělo kompaktně a přehledně — prostor hudbu nejen hostil, ale i citlivě podporoval.
Zvláštní rozměr večeru dodala i osobnost Václava Lukse, který v roce 2022 obdržel francouzský Řád umění a literatury v hodnosti rytíře (Chevalier de l’Ordre des Arts et des Lettres) — ocenění, jež potvrzuje jeho mimořádný přínos evropské hudební kultuře. Luks má k francouzské hudbě dlouhodobě silný vztah, který se odráží v jeho práci s repertoárem i v jeho interpretačním gestu; není proto překvapivé, že první část večera patřila právě francouzskému baroku. Ve Valtické jízdárně působil jako skutečný „francouzský rytíř hudby“: s nenápadnou noblesou, klidnou jistotou a hlubokým porozuměním stylu, které se odrážely v každém jeho gestu. Jeho vedení ansámblu bylo inspirativní a pevné, aniž by ztrácelo přirozenou muzikantskou lehkost — právě tato kombinace profesionality a živé hudební komunikace činí jeho interpretace tak přesvědčivými.
Slavnostní charakter Charpentiera se opíral o stylovou čistotu
Charpentierovo Te Deum otevřelo večer s přesně tou mírou ceremoniálního lesku, která je pro francouzský barokní styl typická. Melodie úvodního instrumentálního Prélude je v povědomí široké veřejnosti od roku 1959 jako znělka k přenosům Eurovize. Dalších jedenáct částí skladby již mělo i hlasové party. Václav Luks vedl ansámbl s jasnou představou o rytmické artikulaci i frázování. Tempa byla živá, ale nikoliv uspěchaná. Vokální složka působila vyrovnaně, s čistou intonací a přirozenou deklamací. Slavnostní charakter díla se tak opíral o přesnost a stylovou čistotu.
Francœurovy Symphonies du Festin royal přinesly jiný typ barokní estetiky — hudbu dvorského divertissementu, založenou na tanečním původu a galantní stylizaci. Collegium 1704 zde nabídlo interpretaci lehkou, průzračnou a přirozeně plynoucí. Smyčce zaujaly měkkým tónem, dechová sekce dodala barevnost, aniž by narušila stylovou jednotu. V této části večera se naplno ukázala akustická výhoda Valtické jízdárny: drobné taneční impulsy se v prostoru rozvíjely s lehkostí, která působila téměř vizuálně.
Sólisté nabídli vyrovnané výkony
Po přestávce zaznělo Bachovo velkolepé Magnificat v D dur, dílo, které spojuje slavnostní charakter s výrazovou intenzitou. Luksova interpretace byla pevně strukturovaná, s jasným vedením polyfonních linií a důrazem na artikulační čistotu. Orchestr hrál s energickou, avšak kontrolovanou dynamikou; continuo poskytovalo stabilní harmonický základ.
Sólisté nabídli vyrovnané výkony: Tereza Zimková a Lenka Cafourková přinesly jasný, dobře posazený soprán; Aneta Petrasová, Kamila Mazalová a Daniela Čermáková vytvořily barevně soudržnou altovou skupinu; Ondřej Holub a Václav Čížek nabídli stylově čistý tenor; Tomáš Šelc a Lukáš Zeman dodali basovým partům potřebnou nosnost. Soubor byl rozšířen o další desítku členů, aby silou svých hlasů podpořili výrazový kontrast mezi jemnými, intimními áriemi a radostnou finální Gloria Patri. Vokální ansámbl Collegium Vocale 1704 pracoval s precizní intonací a pružnou frázovací dynamikou, která respektovala Bachovu kontrapunktickou logiku.
Bylo by opomenutím nezastavit se u dvou výjimečných sólistických výkonů. Výrazně zazářila sopranistka Tereza Zimková, jejíž jasný, technicky pevný, a přitom přirozeně kantabilní projev dodával francouzským i německým áriím potřebnou lehkost i dramatický tah. Její tónová kultivovanost a jistota ve výškách působily v prostoru Zámecké jízdárny mimořádně přesvědčivě. Bas Tomáš Šelcsvým temně znělým, nosným hlasem a precizní artikulací vtiskl partům autoritu i hudební noblesu. Jeho interpretace se vyznačovala klidnou suverenitou, díky níž se stal jedním z pilířů vokálního obsazení večera.
Zahajovací koncert Lednicko-valtického hudebního festivalu 2026 nabídl dramaturgii, která byla nejen reprezentativní, ale především hudebně přesvědčivá. Spojení francouzského barokního lesku s Bachovou duchovní monumentalitou vytvořilo večer vyvážený, stylově čistý a interpretačně vysoce kvalitní. Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 potvrdily svou pozici špičkových souborů, které dokážou spojit historickou poučenost s živým, přesvědčivým hudebním gestem. Festival tak vstoupil do svého ročníku způsobem, který nastavuje laťku vysoko.
Zahajovací koncert LVHF 2026
26. září 2026 v 19:00 hodin
Zámecká jízdárna Valtice
Program
MarcAntoine Charpentier: Te Deum, H. 146
François Francœur: Symphonies du Festin royal de monseigneur le comte d’Artois
Johann Sebastian Bach: Magnificat D dur, BWV 243.2
Účinkující
Tereza Zimková — soprán
Lenka Cafourková — soprán
Aneta Petrasová — alt
Kamila Mazalová — alt
Daniela Čermáková — alt
Ondřej Holub — tenor
Václav Čížek — tenor
Tomáš Šelc — bas
Lukáš Zeman — bas
Collegium 1704
Collegium Vocale 1704
Václav Luks — dirigent
