Album týdne Normana Lebrechta: Bertrand Chamayou – Good Night!

Většina ukolébavek se mi velmi rychle oposlouchá. Snad každému v dětství zpívali Brahmsovu Wiegenlied a někdo možná zaslechl i ospalý duet z Humperdinckova Jeníčka a Mařenky, který sourozenci zpívají těsně před tím, než se v příběhu objeví ježibaba a stane se jejich nejhorší noční můrou. Ale já většinou poslech takových hudebních bonbónků snesu jen jednou.

Krása této sbírky od francouzského pianisty Bertranda Chamayoua spočívá v tom, že vaše uši vezme na procházku nečekanými cestami – některé jsou zarostlé, jako Janáčkova úvodní skladba, jiné zase překvapivé, zanedbané, nebo zcela neznámé. Dvě etudy od Sergeje Ljapunova jsou jako uklidňující šálky heřmánkového čaje. Trocha Villa-Lobose nás pak přenese do brazilských džunglí, mnohem zarostlejších a freudovštějších než Janáčkovy městské chodníčky.  

Dále je tu Berceuse německého modernisty Helmuta Lachenmanna, jejíž jemné tóny by vás uspaly i na koncertě, natož ve vlastní posteli. A závěrečné preludium od Charlese-Valentina Alkana s názvem „I was asleep but my heart was awake“ (“Spal jsem, ale srdce mé bdělo”) je tak působivé, že mi nejde do hlavy, proč jej téměř nikdo nepoužívá jako přídavek.

K tomu, aby francouzský pianista vydal album ukolébavek bez obligátní dávky Debussyho, je zapotřebí značné odvahy. Poukazuje to také na vkus a nezávislost, která je u mladých sólistů na počátku kariéry neobvyklá. Na Chamayoua bychom rozhodně neměli zapomenout v novém roce, až se zase otevřou koncertní síně.

Ukázka:

Good Night!
Bertrand Chamayou – klavír
Label: Erato
Datum vydání: 9. října 2020
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****