Album týdne Normana Lebrechta: Britské klavírní koncerty a skladby pro smyčcový orchestr

Podle nekrologu, který vyšel tento čtvrtek v The Times, se Joseph Horovitz nikdy nedokázal rozhodnout, jestli chce být skladatelem vážné nebo bezstarostně veselé hudby. To samé by se dalo říct o většině jeho současníků. Toto neočekáváné album britských klavírních koncertů z poloviny minulého století působí jako technicky velmi povedený krevetový koktejl, ačkoliv po intelektuální stránce nijak výživný není.

Filmový skladatel John Addison zkomponoval jásavou Wellington Suite pro soukromou školu, kterou v mládí navštěvoval. Concertino Arthura Benjamina je taková britská – a povedená – verze Rapsodie v modrém. Podobně povedené je i Concertino Elizabeth Maconchy, pro které se skladatelky jistě nechala inspirovat Hindemithem či Martinů. Concertante Humphreyho Searle je čtyřminutová lekce samouckého serialismu, a Nature Song Edmunda Rubbry je víceméně taková, jak byste si jí podle názvu představili.

Strhujícím překvapením na tomto albu je koncert, který na počest Thomase Arne, skladatele z osmnáctého století, složil proti-nukleární aktivista Geoffrey Bush. Když jeho skladbu pustíte svým přátelům, vsadím se, že nikdo neuhodne, z jakého století pochází.

Většina skladeb byla nahraná vůbec poprvé, v elegantním podání klavíristy Simona Callaghana s BBC National Orchestra of Wales pod taktovkou Martyna Brabbinse.

Druhé album, z nabídky německého vydavatelství CPO, se zaměřuje na neznámá díla ženských britských skladatelek. Suita pro smyčcový orchestr Ethel Smyth (jejíž dílo nyní zažívá novou vlnu zájmu) je skvělý objev. Constance Warren (1905-1984) vyučovala hudbu v Birminghamu a její Heather Hill mi připomíná The Lark Ascending Vaughana Williamse. O dost méně mě nadchla Cringlemere Garden od Ruth Gipps, která asi nejvíce zní jako kravín chvíli před dojením.

Z čtveřice skladatelek mě nejvíce zaujala Susan Spain-Dunk (1880-1962). Pocházela z jižního pobřeží Anglie, její hudba však přesto měla blíže k Elgarovi než k Brittenovi. Potýkala se s řadou odmítnutí ze strany BBC. Její Suita pro smyčcový orchestr a pozdější Lament mají hloubku a charakter, které jsou znakem skutečně talentovaného skladatele.

Tyto zapomenuté poklady oprášil dirigent Douglas Bostock se svým Jihozápadním německým komorním orchestrem Pforzheim.

Tyto Velikonoce bych vám obě alba doporučil k poslechu ještě před polednem. Ani jeden z mnoha skladatelů na nich se nedá jakkoliv zaškatulkovat.

Ukázky:

British Piano Concertos: Addison, Bush, Maconchy, Searle, Rubbra & Benjamin
J. Addison: Wellington Suite
A. Benjamin: Concertino for Piano and Orchestra
E. Maconchy: Concertino for Piano and String Orchestra
H. Searle: Concertante for Piano, Percussion and Strings op. 24
E. Rubbra: Nature’s Song
G. Bush: A Little Concerto on themes of Thomas Arne

Simon Callaghan – klavír
BBC National Orchestra of Wales
Martin Brabbins – dirigent

Label: Lyrita
Datum vydání: Duben 2022
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****

British Music for Strings, Vol. 3
E. Smyth: Suite for Strings, op. 1a
S. Spain-Dunk: Suite in B minor for String Orchestra
C. Warren: Heather Hill for String Orchestra
S. Spain-Dunk: Lament for String Orchestra
R. Gipps: Cinglemire Garden, op. 39

Südwestdeutsches Kammerorchester Pforzheim
Douglas Bostock – dirigent

Label: CPO
Datum vydání: 22. října 2021
Hodnocení Normana Lebrechta: ***/*****