Při psaní knihy o Beethovenovi (vyjde příští rok) jsem se odvrátil od mnoha žáků, služebníků, sekretářů, písařů, sebestředných muzikantů a všemožných příživníků, kteří žili ze spojení s tímto velkým hudebním skladatelem a publikací vzpomínek na něj (mnohé z nich byly vybájené). Zvláštní výjimkou byl Ferdinand Ries, mladík z Beethovenova rodného města. Ries, pokud je mi známo, si o Beethovenovi žádné historky nevymýšlel a nevydával ho za nic jiného než za Beethovena – génia s příšernou povahou.
Být Beethovenovým asistentem byl nevděčný úkol. Ries to vydržel až do roku 1805, kdy francouzská armáda dorazila k Vídni. Pak se vrátil se do Bonnu. Nakonec zakotvil v Londýně, kde se podílel na založení Filharmonické společnosti. Byl neúnavným skladatelem efemérních děl. Pokud lze z jeho sextetů něco vyčíst, je to to, že byl skladatelem s omezenou originalitou a občasnou schopností potěšit.
Velký sextet z roku 1817 začíná jako parafráze na Beethovenův klavírní koncert, aby se posléze rozvinul v pozitivně delirickou sadu klavírních variací na irskou baladu Poslední růže léta. Je zde patrná příbuznost s Beethovenovými úpravami britských lidových písní, ale Riesova invence je svobodnější než Beethovenova, mnohem méně šablonovitá, což je naprostý požitek.
Druhý sextet v G moll, je pochmurnější a o stupeň těžší. I když Ries nejde příliš do hloubky, to nejlepší, co zvládne je klarinetová čmáranice, která je poctou Mozartovu pozdnímu koncertu. Upřímně řečeno, trio napodobuje Beethovena, který nesl Riesovo takřka plagiátorství s odporem. V roce 1824 odešel Ries do Frankfurtu, v komponování pokračoval až do roku 1838. Zanechal po sobě sedm symfonií, devět koncertů a tři opery. Možná nebyl významným skladatelem, ale rozhodně byl více než zapomenutelnou kuriozitou.
Tato vystoupení přinesly členům Nash Ensemble (Stephanie Gonleyová, Lawrenc Power, Richard Hosford, Adrian Brendel) zjevně mnoho potěšení. Oba klavíristé (Benjamin Frith a Simon Crawford-Phillips) vedou linku s nadšením hraničícím s bezstarostností. Nutí vás to k zamyšlení, zda je toto ten druh radosti, kterou hudba probouzela během neformálních setkáních londýnské filharmonické společnosti ve 20. letech 19. století.
Ukázky jsou k dispozici na stránkách vydavatele.
FERDINAND RIES: Piano trio and sextets
Grand Sextet in C major, Op 100
Introduction and a Russian dance, Op 113 No 1
Piano Trio in C minor, Op 143
Sextet in G minor, Op 142
The Nash Ensemble
Label: Hyperion
Datum vydání: 1. července 2022
Hodnocení Normana Lebrechta: *****/*****
