Německý spisovatel Thomas Mann zanechal na kultuře 20. století nesmírně výraznou stopu – tak výraznou, že jeho šest dětí muselo tvrdě bojovat o to, aby se prosadili jako samostatné osobnosti. Nejstarší z nich, Klaus – sám skvělý spisovatel – spáchal sebevraždu ve dvaačtyřiceti. Jeho sestra a blízká spolupracovnice Erika byla bisexuální aktivistkou. Thomasova další dcera, Monika, se živila jako klavíristka. Elisabeth se stala specialistkou na námořní právo a z Gola vyrostl všeobecně nespokojený německý historik.
Nejmladšímu z nich, Michaelu Mannovi, nebylo ani dvacet let, když rodina uprchla před Hitlerem. Vyrůstal v Kalifornii a v letech 1942–1947 byl houslistou v Sanfranciském orchestru. Jako syn Thomase Manna však toužil po sólové kariéře a brzy se vydal na turné. Hrál hudbu napsanou přímo pro něj skladateli, kteří znali jeho otce – Ernst Křenek, Arthur Honegger a Darius Milhaud. Když mu porucha nervového systému znemožnila další hraní, stal se profesorem německé literatury v Berkeley. Na Nový rok 1977 ho našli mrtvého, patrně po sebevraždě.
Hluboko v trezorech společnosti Deutsche Grammophon, dosud nikdy nevydány na digitálních médiích, jsou ukryty plody Michaelovy hudební kariéry. Krenekova sonáta, kterou hrál spolu s Hepzibou Menuhin (sestrou Yehudi Menuhina), není ani to, ani ono – je uvězněná mezi Weimarským modernismem a americkým konzumerismem. Honeggerovo dílo, zde v doprovodu Schoenbergovy studentky Diky Newlin, je příjemným tour d’horizon plným neambiciózních a neurčitě tónických soudobých zvuků. Čtyři kusy od Milhauda, nazvány Kalifornie, Wisconsin, Brusel a Paříž, nejvíce připomínají sérii cestopisů.
Michael Mann hraje hluboce ponořený do hudby a s možná až příliš viditelným soustředěním. Určitě by ničemu neuškodilo, kdyby se usmál. Byl to zjevně zkušený hudebník, ačkoliv mu chybělo sólistické charisma – snad proto, že veškerou pozornost na sebe vždy strhával jeho nadutý otec. Ale přesto; toto dílo rozhodně stojí za poslech a Mannovo hraní skvěle připomíná to desetiletí, kdy se celá řada skvělých Evropanů musela usadit na břehu Pacifiku.
Mann na této desce sdílí místo s kontroverzní maďarskou houslistkou Johannou Martzy. Ta je však kapitolou sama o sobě a jejímu příběhu se budeme muset věnovat jindy.
Ukázka:
Johanna Martzy, Michael Mann – Complete Deutsche Grammophon Recordings
A. Dvořák, W. A. Mozart, L. V. Beethoven, M. Ravel, M. de Falla, K. Szymanowski, E. Krenek , A. Honegger, D. Milhaud
Johanna Martzy – housle, Michael Mann – housle
Label: DG Eloquence
Datum vydání: 9. dubna 2021
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****
