Album týdne Normana Lebrechta: Mieczysław Weinberg – Díla pro violoncello, Klavírní sonáty

Ve své pravidelné recenzi Norman Lebrecht tentokrát hodnotí dvě alba hudby skladatele Mieczysława Weinberga, která vyšla tento rok – Klavírní sonáty v podání Piotra Sałajczyka a výběr komorních skladeb hraných francouzským souborem Les Métamorphoses.

Mieczysław Weinberg (zdroj International Mieczysław Weinberg Society)
Mieczysław Weinberg (zdroj International Mieczysław Weinberg Society)

Když jsem před třiceti lety poprvé začal objevovat dílo Mieczysława Weinberga, západní hudební slovníky ho zmiňovaly pod jménem „Vainberg“ a jeho hudbu bylo možné slyšet pouze na starých poškrábaných deskách sovětského vydavatelství Melodiya. Dnes Weinberga vydává každý velký label v podání těch nejvěhlasnějších světových orchestrů. Když se mě lidé ptali, kde mají s Weinbergem začít, nikdy jsem nevěděl, co na to říct – až doteď.

Weinbergovy první tři klavírní sonáty byly složeny krátce po jeho úniku do Ruska z Německem okupované Varšavy. Jsou fascinující – jakási směsice hudby meziválečných kaváren, Bacha, Hindemitha, morbidních valčíků a židovské liturgie, se silnými záchvěvy Prokofjeva a místy i trochy Šostakoviče.

Třetí sonáta z roku 1946 je z atmosféry stalinovské éry natolik roztěkaná, že by se k jejímu poslechu mělo podávat Valium. Je to hudbu, která s každým dalším poslechem roste a roste. V poslední době se Poláci opět ujímají Weinbergova odkazu, a tato nahrávka Piotra Sałajczyka pro Polskie Radio skvěle vyjadřuje život skladatele, který musel přežívat v politické zemi nikoho. Sałajczyk Weinberga interpretuje vskutku vnímavě a inteligentně.

Ale ani to není nic proti výkonu jistého holandského cellisty. Poprvé jsem Weinborgovy skladby pro violoncello slyšel v podání Mstislava Rostropoviče, a ten je hrál skvěle a zapáleně. Oproti tomu Pieter Wispelwey, známý především jako barokní interpret, hraje dva koncerty, které Weinberg komponoval za doby teroru v letech 1948-52 (jeho tchán byl tehdy zavražděn na Stalinův rozkaz, a sám skladatel byl uvězněn na rozkaz Beriji), tiše a introspektivně. Weinbergova tvorba se v tomto období vracela k polské a židovské hudbě, jako by hledal útěchu ve světě svého dětství – světě, který byl dávno zničen. Zejména Fantazie op. 52 je povznášejícím, utěšivým nářkem, a její melodie pochází přímo ze srdce nevídaně empatického cellisty.

Třetím dílem na tomto albu je pozdní komorní symfonie, opus 152, planá veselých a čeřivých klezmerových tónů s klarinetovým sólem. Sólistou je Jean-Michel Charlier, hraje s komorním ansámblem Les Métamorphoses pod vedením Raphaëla Feye.

Obal od vydavatelství Evil Penguin je nevzhledný a matoucí. Nenechte se jím odradit. Pokud chcete vědět, kde začít s Weinbergem, začněte zde – je to dost možná nejvíce ohromující, pohlcující a perfektní interpretace Weinberga, jakou jsem kdy slyšel. V současné příšerné době, kdy se každý den můžeme v novinách dočíst o nových válečných zvěrstvech, vám toto album nabídne útěchu a snad i trochu radosti.

Ukázky:

Piotr Sałajczyk – Weinberg. Piano Sonatas Nos. 1-3
M. Weinberg: Klavírní sonáta č. 1, Op. 5
M. Weinberg: Klavírní sonáta č. 2, Op. 8
M. Weinberg: Klavírní sonáta č. 3, Op. 31

Piotr Sałajczyk – klavír

Label: Polskie Radio
Datum vydání: 21. ledna 2022
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****

Weinberg
M. Weinberg: Concertino pro violoncello a orchestr, Op. 43bis
M. Weinberg: Fantazie pro violoncello a orchestr, Op. 52
M. Weinberg: Komorní symfonie č. 4, Op. 153

Pieter Wispelwey – violoncello
Jean-Michel Charlier – klarinet
Raphaël Feye
– dirigent
Les Métamorphoses

Label: Evil Penguin
Datum vydání: 3. března 2022
Hodnocení Normana Lebrechta: *****/*****

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments