Album týdne Normana Lebrechta: Orchestrální zdatnost a zavařovaná kukuřice Malcolma Arnolda

Ve své pravidelné recenzi se Norman Lebrecht tentokrát věnuje staronovému albu děl Malcolma Arnolda, které nahrála BBC Philharmonic Orchestra vedená Rumonem Gambou v roce 2019.
Rumon Gamba (zdroj Rumon Gamba)
Rumon Gamba (zdroj Rumon Gamba)

Kdyby byl Aaron Copland Angličan, byl by Malcolm Arnold. A naopak.

Na tomto Arnoldově hudebním rohu hojnosti se Angličan někdy odkloní – stejně jako Copland – od působivé orchestrální zdatnosti k čerstvě zavařené kukuřici. Ale když už si myslíte, že skladatel nezvládá ani toho Coplanda, vystřelí Arnold z dechů takovou petardu, že začnete chápat, proč ho někteří znalci považují za nejpodceňovanějšího britského skladatele 20. století.

Kde začít? Vánoční předehrou Commonwealthu z roku 1957, v níž mezi spoustou pozlátka a jmelí uslyšíte úseky Coplandova hollywoodského rodea vedle pasáží karibského steelbandového calypsa, které by dnes asi bylo zakázáno pro kulturní apropriaci. Arnold v tom roce získal Oscara za film Davida Leana Most přes řeku Kwai. Copland získal Oscarů šest, posledního v roce 1950.

Arnoldův Klarinetový koncert z roku 1948 předstihl Coplandův o celé dva roky. Je sice skotačivý a plný dobrých melodií, ale postrádá mahlerovský venkov a atmosféru hotelu zlomených srdcí, kterou Copland zkomponoval pro Bennyho Goodmana. Sólistou na tomto albu je empatický Michael Collins, temně reflektující četná neštěstí skladatele, který trpěl silnými výkyvy nálad a jednou dokonce musel být hospitalizován v psychiatrické léčebně.

Arnoldův Filharmonický koncert vznikl na objednávku Bernarda Haitinka a Londýnského filharmonického orchestru pro jejich debut v Carnegie Hall v listopadu 1976, který se konal u příležitosti dvoustého výročí americké nezávislosti. Arnold se nevyhnutelně vydává na cestu hudební amerikanistiky, stejně jako Copland v Appalačském jaru. V této čtrnáctiminutové lahůdce ignorujte hru “najdi melodii” a objevíte pasáže symfonické transcendence, zvláště v introspektivní střední větě. Malcom Arnold uměl být pohotovým skladatelem, ale vždy dokázal intuitivně a ostře překvapit.

Na tomto albu je toho víc – mě uchvátila sugestivní tónová báseň Larch Trees z roku 1943 – ale času a prostoru je málo. Domnívám se, že tato nahrávka (ve strhujícím podání BBC Philharmonic v čele s Rumonem Gambou) je nejpřesvědčivějším úvodem do Arnoldovy hudby, jaký lze najít. Pokud toužíte objevit chybějící rozměr anglické hudby, nenajdete lepší album.

Ukázka na Spotify:

Sir Malcolm Arnold: Orchestral Works

Commonwealth Christmas Overture, Op.64 (Allegro giubiloso – Allegretto – Moderato (not too fast) – Allegro giubiloso)
Concerto No.1, Op.20 (Allegro – Andante con moto – Molto allegro con fuoco)
Divertimento No.2, Op.24 / Op.75 for Orchestra (Fanfare. Allegro – Nocturne. Lento, Chaconne. Allegro con spirito – Allargando e molto meno mosso – Molto accelerando al fine)
Philharmonic Concerto, Op.120 for Orchestra (Intrada. Vivace – Aria. Andantino – Chacony. Energico)
The Padstow Lifeboat, Op.94a (pochod pro dechový orchestr, orchestrální úprava v roce 2001 Philip Lane, Allegho con spirito – Grandioso)

Michael Collins – klarinet
BBC Philharmonic Orchestra
Rumon Gamba – dirigent

Label: Chandos
Datum vydání: 6. ledna 2023
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments