Album týdne Normana Lebrechta: Prokofjev se zatajeným dechem
Staré francouzské rčení „nejlepší je nepřítelem výborného“ (l’ennemi du bien est le bien) pro hudební výkon neplatí. Nejlepší je prostě nejlepší. Existuje na půl tuctu nahrávek obou Prokofjevových koncertů, které vysoko převyšují ostatní, ať už z důvodu prvenství (Oistrach, Heifetz), vyrovnanosti (Janine Jansen, Itzhak Perlman) nebo spalujícího provedení (Vadim Gluzman, Leila Josefowicz). To však neznamená, že by se všichni ostatní stávali automaticky poraženými.
Naopak, má zvědavost je často povzbuzena, když se objeví nové CD – obzvláště pokud sólista není nositelem zvučného jména a o orchestru jsem nikdy předtím neslyšel. Maria Milstein, původem z Moskvy, žije v Holandsku a je členkou klavírního tria. Phion Orchestra je pohrobkem dvou nizozemských souborů, které se sloučily v roce 2019 (Het Gelders Orkest a Nederlands Symfonieorkest, pozn. red.)
Prokofjevovy koncerty jsou pokaždé výzvou. Nathan Milstein (shoda jmen) mi kdysi vyprávěl, že za starých časů je on nebo Heifetz nejprve zahráli v San Francisku, pak nasedli do vlaku a během nočních zastávek je nacvičovali desetkrát nebo patnáctkrát po sobě v naději, že se jim podaří se zdokonalit, než dorazí do Carnegie Hall. Tehdy na to měli čas, dnešní zrychlená doba něco takového prostě nedovoluje.
Maria Milsteinová si dala na čas. Je jí třicet let a do těchto neurotických mistrovských děl vložila roky práce – a je to vidět. Nic z toho, co dělá, není rutinní, efektní nebo nepromyšlené. Zejména ve druhém koncertu, který obsahuje některá témata z baletu Romeo a Julie, je její projev intenzivní, až zbožný a objevuje v díle netušené romantické prvky. Zatímco úvodní věta je přímá a explicitní, druhá se mihotá náznakem Beethovenovy Měsíční sonáty.
Maria Milstein hraje, jako by slyšela a dohadovala se s vnitřním hlasem – mohl by to být Oistrach, kterého její rodina ctila. Ale přístup je zcela její vlastní, prodchnutý osobní intimitou.
Orchestr pod vedením Otto Tauska je pozorný, až dokonce bázlivý. Ale tam, kde špičkové soubory hrají náročné party jako nic, jsem si rád pro jednou vyslechl boj o vdechnutí života do tohoto díla. Výsledkem je skutečná interpretace, nikoli něco, co vzniklo u konferenčního stolu nahrávací společnosti. Toto dobré provedení je definitivně nepřítelem těch nejlepších.
Ukázka:
Prokofiev: Violin Concertos
Violin Concerto No. 1 in D Major, Op. 19: I. Andantino
Violin Concerto No. 1 in D Major, Op. 19: II. Scherzo
Violin Concerto No. 1 in D Major, Op. 19: III. Moderato
Violin Concerto No. 2 in G Minor, Op. 63: I. Allegro moderato
Violin Concerto No. 2 in G Minor, Op. 63: II. Andante assai
Violin Concerto No. 2 in G Minor, Op. 63: III. Allegro ben marcato
Maria Milstein – housle
Phion Orchestra
Otto Tausk – dirigent
Label: Channel Classics
Datum vydání: 27. ledna 2023
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]