Album týdne Normana Lebrechta: Rottova symfonie. Opisoval snad od něj Mahler?

Někdy koncem 80. let 20. století se objevily spekulace, zda Gustav Mahler skutečně napsal své první dvě symfonie. Problém nastal poté, co se objevila nahrávka Symfonie e moll Hanse Rotta, Mahlerova spolužáka z vídeňské konzervatoře. Ukázalo se, že Rottova Symfonie obsahuje charakteristické fráze z Mahlerových prvních dvou symfonií, zejména z Druhé.

Co víme: Dvojice byla koncem 70. let 19. století přáteli a krátce i spolubydlícími. Rott napsal svou symfonii v roce 1880. O několik měsíců později byl umístěn do psychiatrické léčebny – poté, co prohlásil, že se Johannes Brahms pokusil vyhodit do povětří železniční vagón, ve kterém se nacházel. Rott zemřel v roce 1884 ve věku 25 let. Mahlerova První symfonie měla premiéru o pět let později.

Dotyčné pasáže se nacházejí ve třetí a čtvrté větě Rottovy symfonie. Scherzo obsahuje některé pastorální hříčky Mahlerovy První symfonie a několik rozpoznatelných fanfár, ale hlavní vlivy najdeme ve finále, kde se ozývají rohy Vzkříšení a několik vypjatých předělů, které Rott předjímá. Mahler napsal symfonii deset let po Rottově smrti.

Jak lze tento přenos vysvětlit? Je zřejmé, že oba žáci Antona Brucknera – vědomě či nevědomě – čerpali inspiraci z akademické práce toho druhého. Mahler svůj průlom ve Vzkříšení připisuje účasti na zádušní mši za Hanse von Bülowa v Hamburku v roce 1894. Je možné, že mu tato slavnostní událost připomněla i Rottovu tragickou smrt o deset let dříve. Mahler v poznámce adresované své přítelkyni uznal Rotta za „zakladatele nové symfonie“.

Více se už nikdy nedozvíme. Dvě nahrávky, pořízené Gerhardem Samuelem v Cincinnati a Paavem Järvim ve Frankfurtu, poměrně přesvědčivě dokazují, že Rottova Symfonie je menší než součet jejích částí. Tři mahlerovská témata vyčnívají jako akáty v brucknerovské poušti, jsou plná bombastických gest, ale mnoho neznamenají. Tato nová nahrávka Jakuba Hrůši a Bamberských symfoniků je zdaleka nejlépe zahraná a nejpřesvědčivější. Bamberské žestě jsou pověstné a houslisté nesmírně citliví, dávají do tohoto díla všechno.

Přesto – jsme vystaveni téměř hodinové rotttovské vatě kolem strhující geniality Mahlerových témat. Rott sám o sobě nebyl schopen vytvořit soudržnost.

Hrůša toto vydání rozšiřuje o třpytivou interpretaci jednověté Blumine, kterou Mahler vymazal ze své První symfonie, a o Brucknerovo symfonické Preludium, které vyplňuje šest minut. Dohromady je to velmi poučné a přerývaně vášnivé. Hrůša byl tento týden jmenován novým hudebním ředitelem Královské opery Covent Garden. Je to zjevně člověk, který hluboce přemýšlí o hudebních zdrojích a souvislostech. Tohle je nahrávka, kterou žádný mahlerovec nemůže ignorovat.

Ukázka č. 1:

Ukázka č. 2:

Ukázka č. 3:

Hans Rott: Symphony No. 1 / Mahler: Blumine / Bruckner: Symphonisches Präludium

Hans Rott: Symphony No. 1 in E Major
Gustav Mahler: Symphony No. 1 in D Major – Pt. 1: II. Andante allegretto “Blumine”
Anton Bruckner: Symphonisches Präludium in C Minor, WAB 297

Bamberger Symphoniker
Jakub Hrůša – dirigent

Label: Deutsche Grammophon
Datum vydání: 28. října 2022
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****