Někdy koncem 80. let 20. století se objevily spekulace, zda Gustav Mahler skutečně napsal své první dvě symfonie. Problém nastal poté, co se objevila nahrávka Symfonie e moll Hanse Rotta, Mahlerova spolužáka z vídeňské konzervatoře. Ukázalo se, že Rottova Symfonie obsahuje charakteristické fráze z Mahlerových prvních dvou symfonií, zejména z Druhé.
Co víme: Dvojice byla koncem 70. let 19. století přáteli a krátce i spolubydlícími. Rott napsal svou symfonii v roce 1880. O několik měsíců později byl umístěn do psychiatrické léčebny – poté, co prohlásil, že se Johannes Brahms pokusil vyhodit do povětří železniční vagón, ve kterém se nacházel. Rott zemřel v roce 1884 ve věku 25 let. Mahlerova První symfonie měla premiéru o pět let později.
Dotyčné pasáže se nacházejí ve třetí a čtvrté větě Rottovy symfonie. Scherzo obsahuje některé pastorální hříčky Mahlerovy První symfonie a několik rozpoznatelných fanfár, ale hlavní vlivy najdeme ve finále, kde se ozývají rohy Vzkříšení a několik vypjatých předělů, které Rott předjímá. Mahler napsal symfonii deset let po Rottově smrti.
Jak lze tento přenos vysvětlit? Je zřejmé, že oba žáci Antona Brucknera – vědomě či nevědomě – čerpali inspiraci z akademické práce toho druhého. Mahler svůj průlom ve Vzkříšení připisuje účasti na zádušní mši za Hanse von Bülowa v Hamburku v roce 1894. Je možné, že mu tato slavnostní událost připomněla i Rottovu tragickou smrt o deset let dříve. Mahler v poznámce adresované své přítelkyni uznal Rotta za „zakladatele nové symfonie“.
Více se už nikdy nedozvíme. Dvě nahrávky, pořízené Gerhardem Samuelem v Cincinnati a Paavem Järvim ve Frankfurtu, poměrně přesvědčivě dokazují, že Rottova Symfonie je menší než součet jejích částí. Tři mahlerovská témata vyčnívají jako akáty v brucknerovské poušti, jsou plná bombastických gest, ale mnoho neznamenají. Tato nová nahrávka Jakuba Hrůši a Bamberských symfoniků je zdaleka nejlépe zahraná a nejpřesvědčivější. Bamberské žestě jsou pověstné a houslisté nesmírně citliví, dávají do tohoto díla všechno.
Přesto – jsme vystaveni téměř hodinové rotttovské vatě kolem strhující geniality Mahlerových témat. Rott sám o sobě nebyl schopen vytvořit soudržnost.
Hrůša toto vydání rozšiřuje o třpytivou interpretaci jednověté Blumine, kterou Mahler vymazal ze své První symfonie, a o Brucknerovo symfonické Preludium, které vyplňuje šest minut. Dohromady je to velmi poučné a přerývaně vášnivé. Hrůša byl tento týden jmenován novým hudebním ředitelem Královské opery Covent Garden. Je to zjevně člověk, který hluboce přemýšlí o hudebních zdrojích a souvislostech. Tohle je nahrávka, kterou žádný mahlerovec nemůže ignorovat.
Ukázka č. 1:
Ukázka č. 2:
Ukázka č. 3:
Hans Rott: Symphony No. 1 / Mahler: Blumine / Bruckner: Symphonisches Präludium
Hans Rott: Symphony No. 1 in E Major
Gustav Mahler: Symphony No. 1 in D Major – Pt. 1: II. Andante allegretto “Blumine”
Anton Bruckner: Symphonisches Präludium in C Minor, WAB 297
Bamberger Symphoniker
Jakub Hrůša – dirigent
Label: Deutsche Grammophon
Datum vydání: 28. října 2022
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****
