Album týdne Normana Lebrechta: Rouvali, tichý rebel, jehož Šostakovič mrazí a fascinuje

Mezinárodně uznávaný hudební kritik Norman Lebrecht si k poslechu pro tento týden vybral listopadovou novinku Philharmonia Orchestra London pod vedením Santtu-Matiase Rouvaliho, na kterém najdeme Šostakovičovu Šestou a Devátou symfonii. Jak tento finský dirigent obstál?
Santtu-Matias Rouvali (zdroj Tampere Filharmonia, foto Tero Ahonen)
Santtu-Matias Rouvali (zdroj Tampere Filharmonia, foto Tero Ahonen)

Před čtyřmi měsíci jsem recenzoval jednu z nejméně uspokojivých nahrávek Šostakoviče, jakou jsem kdy slyšel – provedení dirigoval mladý nadšený Fin Klaus Mäkelä, který bez pronikavosti a strategické koncepce skotačil po hudební ploše. Skleslost, která mě přepadla na začátku kompletního cyklu symfonií od tohoto nepřipraveného interpreta, se od té doby poněkud zmírnila, když se objevil paralelní cyklus od finského krajana Santtu-Matiase Rouvaliho.

Rouvali, který letos oslaví čtyřicáté narozeniny, je hudebním ředitelem Philharmonia Orchestra v Londýně a má velké šance stát se příštím šéfem v San Franciscu nebo Los Angeles. Tyto symfonie jsou ukázkou jeho schopností, mezi něž patří úžasné ovládání dynamiky, filigránské změny barev a pochopení symfonické architektury, které jsou u rychlokvašeních mávačů vcelku neobvyklé.

Šestá symfonie, která vznikla na sklonku druhé světové války, byla v rozporu s očekáváním Kremlu. Začíná znepokojivým citátem z Mahlerovy Desáté a pokračuje řadou útočných vtipů, než dospěje do vzrušujícího, napjatého finále. Devátá odmítla vyjadřovat nadšení nad Stalinovým vítězstvím nad Hitlerem. V symfoniích se odráží rozhodná neangažovanost vůči vnějším vlivům. Proto jsou stále aktuální.

Najít rovnováhu mezi minulostí a současností je pro mnohé dirigenty výzvou. Ne však pro Rouvaliho. Krotí spodní proudy úzkosti a nechává hudbu rozvíjet se jako příběh každodenního života ve státě teroru, z velké části všedního, občas smrtelně vzrušujícího. Jeho promyšlený odstup od přehánění je to, čeho si na Rouvalim cením nejvíce. Druhá věta Deváté symfonie, označená jako moderato, je mistrovským dílem ve zdrženlivosti. Z jejího ovládaného napětí mi naskočila husí kůže.

Toto mistrovské provedení je dílem renomovaného Philharmonia Orchestra London. Rouvali je opakem nevyrovnaného dirigenta. Jeho tvář se možná nikdy neobjeví na billboardech. Je však do značné míry maestrem naší doby, ponořeným do hudebního myšlení. Orchestry, které stále dávají přednost hudbě, by o něm měly uvažovat.

Album na Spotify:

Album na YouTube:

Santtu Conducts Shostakovich: Symphonies Nos. 6 & 9

Dmitrij Šostakovič: Symfonie č. 6 h moll, op. 54 (I. Largo, II. Allegro, III. Presto)
Dmitrij Šostakovič: Symfonie č. 9 Es dur, op. 70 (I. Allegro, II. Moderato, III. Presto, IV. Largo, V. Allegretto)

Philharmonia Orchestra London
Santtu-Matias Rouvali – dirigent

Label: Mengelberg Society
Datum vydání: 1. listopadu 2024
Hodnocení Normana Lebrechta: ****

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments