V květnu 1996 se ukrajinský skladatel Valentin Silvestrov dozvěděl, že jeho manželka, muzikoložka Larisa Bondarenko, náhle a nečekaně zemřela v kyjevské nemocnici. Vlivem šoku se na několik měsíců odmlčel. Po dlouhé době začal psát Requiem na její památku, přičemž kombinoval tradiční katolické pořadí částí známé z mnoha klasických děl a občas je přerušil uprostřed věty, jako by byl příliš roztěkaný, než aby mohl pokračovat.
Silvestrov, žijící pod sovětskou kontrolou, vyvinul řadu technik, jak zmást úřady a proniknout k sympatizujícímu publiku. Z heterodoxie neoklasicismu, posttonality, koláže, minimalismu a selektivního využití elektroniky vytvořil nezaměnitelnou individualitu.
Druhá část jeho Requiem zapojuje zesílený syntezátor s šokujícím a surrealistickým účinkem. Uprostřed stylového chaosu vzniká atmosféra, která připomíná Poslední soud v Druhé symfonii Gustava Mahlera, konfrontaci osamělé lidské bytosti s naším posledním okamžikem.
Sólové pasáže v této hodinové skladbě vyjadřuje zpěvem nebo houslemi koncertního mistra, ale naprosto není pochyb o tom, že sólista představuje každého z nás v našem nejintimnějším a nevýslovném okamžiku. Melodie se míhá od Mozarta přes Weberna až po Theremina, Stockhausena a Philipa Glasse. Skladatel, tvůrce zmatku, je absolutním mistrem. On mluví – my posloucháme. Neexistuje žádné rozuzlení. S každým dalším poslechem jsem více uchvácen a otřesen.
Kyjevská premiéra z roku 2001 na ECM Records, jakkoli živá, je zcela zastíněna tímto provedením z roku 2021 v podání Mnichovského rozhlasového orchestru a Sboru BR pod vedením Andrese Mustonena. Requiem vyznívá jako vynikající umělecké dílo naší neklidné doby. Nechápu, proč jsme ho neslyšeli v Salcburku, Lucernu, Tanglewoodu nebo na BBC Proms. Ve stínu války na Ukrajině by bylo příští léto vhodným okamžikem k uvedení.
Silvestrov brzy po vypuknutí války s obtížemi uprchl z Ukrajiny. Ve věku 85 let nyní žije jako uprchlík v Německu.
Album na Spotify:
Valentin Silvestrov: „Requiem für Larissa“ für Chor und Orchester
Priska Eser – soprán
Jutta Neumann – alt
Andreas Hirtreiter – tenor
Wolfgang Klose – bas
Michael Mantaj – bas
Chor des Bayerischen Rundfunks
Münchner Rundfunkorchester
Andres Mustonen – dirigent
Label: BR Klassik
Datum vydání: 2. září 2022
Hodnocení Normana Lebrechta: *****/*****
