V průběhu koronavirové pandemie začínají pomalu vznikat nejzajímavější hudební projekty, jaké jsem za posledních pár let viděl. Tak třeba toto album: hudebníci nově zformovaného smyčcového kvarteta vzali skladbu britského skladatele Thomase Adèse z roku 2012 a doplnili ji svými vlastními kompozicemi – některé z nich jsou velmi staré, jiné zcela nové. Adèsovo dílo znázorňuje 24hodinovou rotaci Země. Je to pěkné, ale ani nápad ani provedení není nijak zvlášť originální.
Podobně jako soudobí britští výtvarní umělci si Adès vydobyl slušné renomé, ale nikdy nenašel moc obdivovatelů. Jeho Four Quarters (Čtyři čtvrtiny) jsou až přehnaně eklektické. Skladba chvílemi velmi úspěšně čerpá inspiraci z pozdního Beethovena a Bartóka, místy se ale mění na nezajímavé postmoderní skřeky a skřípání. Adès byl v mládí pozoruhodným skladatelem, ale ve středním věku je nudně sentimentální.
Ale počkejte, až uslyšíte, co s jeho dílem udělali hráči Solem Quartetu. Mezi každou větu vložili vlastní aranžmá známých kusů (většinou od houslisty Williama Newella) nebo úplně nové skladby, a hrají je s vášní a precizností. Purcellův nářek od staré anglické lidovky dělí soudobá skladba Cassandry Miller. Florence Price střídá ukolébavka od Schumanna. Toto sbírku převážně smyčcových kvartetů uzavírá skladba od Kate Bush – nikdy by mě nenapadlo, že takovou větu jednou napíšu.
Tohle album je čerstvé, prakticky sotva vytažené z pece – nahráno bylo letos v březnu. Trochu upovídaný úvod, točící se kolem dlouhého telefonátu, mě moc nebavil, ale na samotném hraní není co vytknout a od Solem Quartetu očekávám velké věci. Zatím jsou to moji favoriti mezi novými objevy z roku 2021.
Upoutávka:
Solem Quartet: The Four Quarters
Solem Quartet (William Newell – housle, Amy Tress – housle, Stephen Upshaw – viola, Stephanie Tress – violoncello)
Label: Orchid Classics
Datum vydání: 17.září 2021
Hodnocení Normana Lebrechta: 4,5 / 5
