Kdyby nebyl Gianandrea Noseda hudebním ředitelem ve Washingtonu a současně i v curyšské opeře, byl by nejspíše za dva roky první volbou London Symphony Orchestra pro následovníka Sira Simona Rattlea.
Povšimněte si úderů rytmu, které Noseda vyvolá na začátku Šostakovičovy 9. symfonie – možná vám to připomene mladého Riccarda Mutiho, když v 70. letech dirigoval Philharmonia Orchestra v Londýně. Pak se zaposlouchejte do ironických disharmonií Larga a uslyšíte jedinečnost lyrického italského dirigenta, který zároveň disponuje sofistikovaným smyslem pro ruskou nejednoznačnost.
Noseda pracoval jako asistent v opeře Valerije Gergieva v Petrohradě. Poté pracoval u BBC v Manchesteru a následovně se stal hudebním ředitelem v Teatro Regio v italském Turíně. Mezitím ještě hostoval v izraelské filharmonii, London Symphony Orchestra a v Pittsburghu. Díky široké škále zkušeností se mu dnes může vyrovnat jen málo dirigentů. Tento padesátník bude jistě kandidátem na každý důležitý dirigentský post v následujících letech.
Tyto nahrávky živého koncertu v Barbicanu poukazují na Nosedovu tendenci preferovat záběr zblízka v momentě, kdy sólista nebo sekce září, a naopak široký záběr, když se Šostakovič ponoří do mumlavého mlžení nebo do jednoho ze svých melancholických propadů. 10. symfonie ztrácí během finále pár stupňů napětí a samotná nahrávka je trochu zamlžená akustickými nedostatky Barbicanu. Ale toto album nabízí to, co nám nyní nejvíce chybí: zážitek, nebo alespoň simulaci, živé orchestrální hudby ve všech jejích barvách a křehkostech. Nebudete zklamáni.
Ukázka:
Shostakovich: Symphonies Nos. 9 & 10
Gianandrea Noseda
London Symphony Orchestra
Label: Lso Live Uk
Datum vydání: 26. listopadu 2020
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****
