Album týdne Normana Lebrechta: Zaprášená belgická smyslnost

Dvousté výročí největšího belgického skladatele nedávno uplynulo, aniž by se jeho pošramocená pověst nějak výrazně změnila. Když jsem vyrůstal, velcí dirigenti se ucházeli o provedení Franckovy Symfonie d moll. Její stupňující se vrcholy zaručeně potěšily publikum a o interprety nebyla nouze ani v případě jeho Symfonických variací pro klavír a orchestr. V současné době na ně sedá prach.

Symfonie d moll je pozdní dílo. Franckovi bylo při její pařížské premiéře v roce 1889 šestašedesát let, byl ctěn jako varhaník v Sainte-Clotilde a profesor skladby na konzervatoři, kde byli jeho žáky Chausson a D’Indy.

Na této symfonii nebylo nic sakrálního ani akademického. I skladatelova manželka v neposlední řadě patřila k těm, kteří ji kritizovali jako příliš smyslnou a teatrální. Několik měsíců po premiéře utrpěl poranění mozku, když do drožky, v níž jel, narazil další koňský povoz. Následujícího roku Franck zemřel, pravděpodobně na zápal plic.

Stejně jako ctím zlaté staré desky Beechama, Karajana a Klemperera, má tato nová nahrávka symfonie Alaina Altinoglu a Frankfurtského rozhlasového orchestru vymoženosti v podobě dokonalého zvuku a moderní netrpělivosti při prodlévání nad harfovými arpeggii. Přímočaré pětatřicetiminutové provedení se rychle ubírá vpřed a nechává dechovou sekci rozfoukat pavučinami pokryté vzpomínky až do nebes.

Dvě další Franckovy skladby, oratorium Vykoupení z roku 1872 a symfonická báseň Le chasseur maudit (Divoký lovec) z roku 1882, jsou zde provedeny bez zbytečného povyku. Album stojí a padá na Symfonii d moll a po několika posleších bych řekl, že stojí docela dobře. Altinoglu prokazuje chvályhodné porozumění tempu a odolává pokušení přehánět hlasitost (což je ve Franckově dynamice vždy riziko). Symfonie d moll sice není důležitá v tom smyslu, v jakém jsou důležité Brahmsovy a Brucknerovy symfonie, ale je to významný krok na cestě a přál bych si, abychom ji dnes na koncertech slýchali častěji. Hlavního tématu se po dvou posleších zbavíte obtížněji než ušního mazu.

Album na Spotify:

Franck: Symphony in D Minor – Rédemption – Le chasseur maudit

César Franck: Symfonie D moll, FWV 48 (I. Lento – Allegro non troppo, II. Allegretto, III. Allegro non troppo)
César Franck: Rédemption, FWV 52: Interlude symphonique
César Franck: Le chasseur maudit, FWV 44

Frankfurt Radio Symphony
Alain Altinoglu – dirigent

Label: Alpha Classics
Datum vydání: 9. prosince 2022
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****