Podle profesora Markuse Buehlera, který projekt řídí, má převedení struktury viru na zvuk mnoho výhod. Proteiny jsou nanočástice a k jejich pozorování je potřeba velice výkonný mikroskop. I při jeho použití však oči nedokážou odhalit tolik detailů naráz jako uši. Při poslechu totiž dokáže člověk současně sledovat zvuk nástroje, výšku tónu, melodii, rytmus či harmonii.
Tyto parametry vědci využili pro popis tří proteinových řetězců na povrchu koronaviru, které jsou do sebe zapletené podle složitého vzorce. Ve vytvořené skladbě tak můžeme slyšet tři prolínající se melodie, které společně tvoří mnohovrstevnou kompozici, řekl Buehler.
Ačkoliv se může zdát hudební znázornění klidné a téměř relaxující, virus podle vědce tímto způsobem klame stejně, jako klame buňky v našem těle. Po nakažení totiž ovládne v těle hostitele mechanismy, které vyrábějí proteiny, a donutí je vyrábět své vlastní kopie. Je tak vetřelcem, který se tváří jako přátelská návštěva, poznamenal vědec.
Vědci mohou využít hudební znázornění viru k výrobě léků. Podle Buehlera by mohlo být například možné navrhnout vlastní protein, který by odpovídal melodii a rytmu protilátky na koronavirus.
