Anda-Louise Bogza a Štefan Kocán v Litoměřicích

Robert Rytina, 07.09.2015 15:49

Ve dnech 4. – 5. září 2015 se v severočeských Litoměřicích konal už třetí ročník sice krátkého, ale umělecky i dramaturgicky pozoruhodného festivalu Litoměřické svátky hudby. V regionu, který na podobné události nepatří v Čechách k nejbohatším, se jedná o událost tím zásadnější. Přitom by se dalo říci, že malebné město plné historických stavebních památek, už z dálky dobře viditelných dominant a krásného okolí Českého středohoří k akcím tohoto typu přímo vybízí. Jakkoliv dobrý nápad či projekt však musí pokaždé někdo reálně promyslet a dotáhnout až ke zdárnému výsledku – a právě to se v Litoměřicích povedlo, byť cesta k fungujícímu a zavedenému hudebnímu festivalu rozhodně nebyla bez překážek.

„Posláním Litoměřických svátků hudby je šíření kvalitní hudby přívětivým a sofistikovaným způsobem a její zpřístupnění širokým vrstvám diváků,“ uvádějí svůj doprovodný text v aktuální programové brožuře manželé Alena a Zdeněk Kuldovi. Ti stojí v čele občanského sdružení Musica et Education, jež celý festival organizuje. Právě letos se jim podařilo dosáhnout důležitého úspěchu – město přijalo celou akci za svou, stalo se jejím hlavním partnerem a zařadilo ji i do programu svého cyklu Litoměřické kulturní léto. Mimo to se ale vedení festivalu podařilo zajistit i podporu Ministerstva kultury a Ústeckého kraje, nemluvě o úctyhodném zástupu soukromých sponzorů a partnerů… Všech těchto subjektů je pak skutečně zapotřebí nejen pro zajištění kvalitních umělců a profesionálního zázemí, ale i pro splnění dalšího ušlechtilého cíle, které si sdružení předsevzalo.

Festivalové koncerty se totiž konají v jedinečném prostředí jezuitského kostela Zvěstování Panně Marii, objektu ve správě Severočeské galerie výtvarného umění a v majetku kraje. Unikátní prostor momentálně postrádá finance pro nutné stavební a restaurátorské zásahy a třeba i pro opatření varhan, díky nimž by mohl v budoucnu ožít i chrámovou hudbou. Musica et Education má tedy na zřeteli i konkrétní pomoc těmto snahám, a není divu – litoměřický „festivalový dům“ je skutečně inspirativním místem, jehož potenciál dosud nebyl v kulturním životě města zcela využit a které by jednou mohlo mít své místo i v celorepublikovém významu.Jistě se tak může snadno stát, pokud bude festivalový program i v budoucnu stejně atraktivní, jako ten letošní. V úvodním koncertu v pátek 4. září nalákal diváky k návštěvě program z děl Vivaldiho, Mozarta a Dvořáka v provedení populárního houslového virtuoza Václava Hudečka, jeho neobyčejně talentovaného mladého kolegy Jana Mráčka a Plzeňské filharmonie pod vedením Tomáše Braunera. O den později pak bylo možné Václava Hudečka zahlédnout i v publiku druhého koncertního večera, jemuž tentokrát dominovala operní hudba, a to v podání dvou renomovaných umělců v pravdě mezinárodního věhlasu.

Sopranistku Andu-Louise Bogzu je možné pravidelně vídat na scénách pražského Národního divadla, což mnozí čeští milovníci opery považují za až nebezpečnou samozřejmost. Původem rumunská pěvkyně má za sebou dlouhou řadu úspěchů na většině významných evropských scén, a tak bychom si faktu, že je stále především „naše“, měli možná přeci jen vážit o trochu více. O nezaměnitelné barvě svého voluminózního hlasu, který se opírá o výtečnou hlasovou techniku, přesvědčila v Litoměřicích v překvapivě širokém repertoáru. Po spolehlivě zazpívaných áriích, které upomínaly spíše k počátkům její kariéry – Händelově Lascia ch’io pinga z Rinalda a Hraběnčině Porgi, amor z Mozartovy Figarovy svatby – představila dvě ukázky z oper, díky jejíž interpretaci patří právem k pěvecké špičce. Ve Vissi d’arte z Pucciniho Toscy a Leonořině kavatině Tacea la notte placida z Trubadúra předvedla v plné šíři svůj dramatický soprán, a právem si vysloužila nadšený aplaus posluchačů. Ten provázel i výstupy jejího kolegy na pódiu, slovenského basisty Štefana Kocána. Vyhledávaný pěvec newyorské Met, milánské Scaly nebo londýnské Covent Garden dodnes sympaticky nezanedbává ani méně věhlasná jeviště České a Slovenské republiky, a tak bylo možné si jeho znělý hlas a nepřehlédnutelné osobní charisma vychutnat i na Litoměřických svátcích hudby. Také on se „rozezpíval“ jedním (a možná nejslavnějším) Händelovým operním šlágrem Ombra mai fu z Xerxe, aby poté zásoboval publikum už jen vděčnými a výtečně interpretovanými výstupy, které shodou okolností zazněly poprvé právě na českých scénách. Árie Leporella z Mozartova Dona Giovanniho, Vodníka z Dvořákovy Rusalky i Kecala ze Smetanovy Prodané nevěsty má pěvec zjevně výtečně zažité a každý z partů dokázal věrohodně naznačit i po herecké stránce.Společně se oba sólisté představili v příjemně komediálně rozehraném duetu Lá ci darem la mano z Dona Giovanniho, a milým překvapením se stalo finále v podobě velké scény Leonory a Padre Guardiana z Verdiho Síly osudu Chi mi cerca? –Son io… Výstup naturelům i hlasovým dispozicím obou protagonistů dokonale vyhovoval a stal se opravdu důstojným závěrem úspěšného večera.Plzeňská filharmonie opět pod taktovkou Tomáše Braunera (která koncert otevřela dynamicky zahranou předehrou k Donu Giovannimu) pak sólisty doprovodila ještě ve dvou přídavcích. Anda-Louise Bogza možná trochu překvapivě zabrousila do mezzosopránového oboru, když donutila broukat si obecenstvo do rytmu Habanery z Bizetovy Carmen, a poté se připojila i ke Kocánově procítěnému přednesu Franckova Panis angelicus.„Litoměřice mají díky své bohaté kulturní historii a rostoucímu turistickému ruchu značný potenciál návštěvníků a možností pro pořádání kulturní akce svým významem přesahující hranice regionu,“ uvádějí v už zmíněném programovém textu manželé Kuldovi. Po zhlédnutí druhého z koncertů třetího ročníku Litoměřických svátků hudby nezbývá, než s jejich slovy souhlasit a držet jim v dalších letech palce, aby platila pokud možno trvale.

Hodnocení autora recenze: 80 %

Litoměřické svátky hudby 2015
Dirigent: Tomáš Brauner
Anda-Louise Bogza (soprán)
Štefan Kocán (bas)
Plzeňská filharmonie
5. září 2015 jezuitský kostel Zvěstování Panně Marii Litoměřice

program:
– Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni (předehra k opeře)
– Georg Friedrich Händel: Xerxes – Largo – Ombra mai fu (úvodní árie z 1. scény 1. dějství)
– Georg Friedrich Händel: Rinaldo – Lascia ch´io pianga (árie Almireny z 2. dějství)
– Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni – Madamina (árie Leporella z 5. scény 1. dějství)
– Wolfgang Amadeus Mozart: Figarova svatba – Porgi, amor (kavatina Hraběnky z 2. dějství)
– Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni – Là ci darem la mano (duet Zerliny a Dona Giovanniho z 1. dějství)
– Antonín Dvořák: Rusalka – Běda, běda… Celý svět nedá ti, nedá (árie Vodníka z 2. dějství)
– Giacomo Puccini: Tosca – Vissi d´arte (árie Toscy z 2. dějství)
– Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta – Každý jen tu svou (árie Kecala z 2. dějství)
– Giuseppe Verdi: Trubadúr – Tacea la notte placida (kavatina Leonory z 2. scény 1. dějství)
– Giuseppe Verdi: Síla Osudu – Chi mi cerca? – Son io, … Più tranquilla l’alma sento (scéna a duet Leonory a Guardiana z 5. scény 2. dějství)