Příjemně strávené zářijové odpoledne v autentickém prostředí Dvořákova života poskytla v neděli 6. září „festivalová ouvertura“ Dvořákovy Prahy. V rámci cyklu Po stopách Antonína Dvořáka se organizátoři festivalu rozhodli zavést návštěvníky do míst, která jsou se skladatelem spjata zcela neodmyslitelně – do Vysoké u Příbramě, kde stojí bývalé letní sídlo Dvořákovy rodiny (vila Rusalka) a zámeček Dvořákova švagra hraběte Kounice (dnes Památník Antonína Dvořáka) a také do nedalekého Třebska, kam Dvořák chodíval hrát na varhany. V roce 1894 dokonce skladatel nechal do třebského kostelíka zakoupit varhany nové, k jejichž vysvěcení došlo téhož roku v den skladatelových třiapadesátin. Dvořákem zakoupený nástroj byl však v padesátých letech při požáru kostela zničen.
Odpolední akce zahrnovala návštěvu a prohlídku vily Rusalka s výkladem Dvořákových potomků, setkání s Antonínem Dvořákem III., návštěvu Památníku Antonína Dvořáka a koncert v kostele v Třebsku. Stojí za to poznamenat, že po dramaturgické stránce takto vymyšlená akce nemá chybu. Vzhledem k omezené kapacitě třebského kostelíka byla událost naplánována pro dvě nezávislé skupiny – pro skupinu hostů festivalu a pro běžné návštěvníky, což zejména při závěrečném střetu ve vile Rusalka působilo trochu chaoticky. Škoda, že organizátoři předem lépe neodhadli, jak dlouho se skupiny na jednotlivých místech zdrží.
Koncert v třebském kostelíku, uváděný muzikologem Davidem Beveridgem, byl příjemným zastavením a malou ochutnávkou z Dvořákovy tvorby. Na programu bylo pět skladeb, které měly dokreslit atmosféru Vysoké a představit Dvořáka jako varhaníka. Tento interpretačně velmi nenáročný program zvládli vynikající hudebníci s naprostým přehledem. Především houslista Jan Mráček dokázal, že technicky jednoduché skladby je možné zahrát s jedinečným a osobitým výrazem a technickou dokonalostí (Humoreska Ges dur č. 7). To samé platí v případě varhaníka Pavla Svobody a sopranistky Kateřiny Kněžíkové, která představila lehce koloraturní kostelní píseň Ave Maria z pera Dvořákova učitele Antona Liehmanna.
Skladba původně složená pro soprán, sólové housle a smyčcové kvarteto byla uvedena v úpravě Davida Beveridge pro soprán a varhany. Pavel Svoboda pak představil Dvořákovu školní práci z varhanické školy Preludium D dur a Fugu g moll a skladatelovu varhanní úpravu písně Tisíckrát pozdravujeme, jejíž kopie je uložena na zámku v Lužanech. Slyšet tuto skladbu, která doposud nevyšla tiskem, bylo tedy velmi unikátní.
Nadmíru zajímavá a dramaturgicky výborně zvládnutá nedělní akce tak otevřela festival, který má být podle ředitele Marka Vrabce „oslavou hudby Antonína Dvořáka, jeho předchůdců a pokračovatelů“. Následující koncerty a průběh festivalu ukáží, do jaké míry se tento záměr organizátorům podaří naplnit, zejména po dramaturgické stránce.
Dvořákova Praha 2015
Po stopách Antonína Dvořáka
Jan Mráček (housle)
Pavel Svoboda (varhany)
Kateřina Kněžíková (soprán)
6. září 2015 Vysoká u Příbramě
program:
– komentovaná prohlídka památníku A. Dvořáka Vysoká u Příbramě
– kostelíček v Třebsku – koncert v místním kostelíčku
– návštěva rodinné Vily Rusalka, spojená s výkladem muzikologa
Antonín Dvořák:
– Sonatina G dur- 2. věta Larghetto
– Preludium D dur
– Fuga g moll
– Tisíckrát pozdravujeme Tebe (v úpravě pro varhany)
– Humoreska
Antonín Liehmann: Ave Maria
Foto Dvořákova Praha
