Antonín Dvořák očima Indie

  1. 1
  2. 2

Skladba inspirovaná Dvořákovou Novosvětskou symfonií zazní ve světové premiéře na Hudebním festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami 

Závěrečný koncert příbramského hudebního festivalu, nesoucího již čtyřicátou sedmou sezonu jméno Antonína Dvořáka, bude dějištěm světové premiéry skladby anglického skladatele indického původu Jonathana Mayera s názvem Hiawatha’s Song. Tato skladba inspirovaná Dvořákovou Novosvětskou symfonií vzniká speciálně pro Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, kde obě skladby zazní v podání Filharmonie Bohuslava Martinů. Pod taktovkou indického dirigenta Debashishe Chaudhuriho v ní přednese part pro sitár sám autor skladby. Obou zmíněných pánů jsme se zeptali na jejich vztah k Antonínu Dvořákovi a na inspiraci ke vzniku Hiawatha’s Song.

Debashish Chaudhuri:
Můžu říct, že Češi vědí více o Indii než Indové o České republice. Evropská hudba není v Indii tolik rozšířená, týká se spíše vzdělanějších vrstev, i když přibližně v posledních deseti letech stoupá zájem i povědomí o ní. Mé první setkání s Antonínem Dvořákem bylo pouze vizuální – když jsem studoval v Kalkatě, visel obrázek Antonína Dvořáka v naší hudební škole. Můj první živý zážitek byl ale až v Praze na koncertě, který dirigoval Ashkenazy. Hrála se Dvořákova skladba V Přírodě. Byl jsem nadšený z barvy a motivu skladby, z Dvořákovy orchestrace a fascinující melodie, hudba ke mně silně promlouvala. Uvědomil jsem si, jaký měl Dvořák neuvěřitelný smysl pro melodie a s jakou geniální formou s nimi pracoval. Stejný pocit jsem měl při prvním poslechu Slovanských tanců. Od té doby, jakoukoli skladbu jsem měl tu čest dirigovat, čerpám z nich radost a vždy uspokojí moje city.Jonathan Mayer:
Indie má svou vlastní velmi významnou a starobylou hudební tradici, ve které se mísí drávské a perské prvky, a i když hudba Antonína Dvořáka není v Indii příliš známá, jeho majestátní melodie dokážou promlouvat ke každému, kdo je slyší, bez ohledu na zemi, odkud pochází. Já jsem měl štěstí, že jsem vyrůstal v Anglii, kde je Dvořákova hudba velmi populární, a jelikož oba moji rodiče hráli v orchestru na housle, seznámil jsem se jejich prostřednictvím s některými skladbami Antonína Dvořáka už v raném věku. Hlouběji jsem se však jeho dílem zabýval až v době studií. Velmi mne tehdy zaujalo, jak silně jsou umělci střední a východní Evropy ovlivněni lidovou tradicí, která se odráží ve způsobu frázování i melodických linkách. Při poslechu mne překvapovalo, když jsem v dílech Bartóka, Smetany, Janáčka a samozřejmě Dvořáka objevil melodické linky ne nepodobné indické hudbě z oblasti Rajastanu či Persie, a našel tak hudební propojení indické hudby s evropskou. Užití melodických „kroků“ oproti „arpeggio“ frázím jsem zvlášť jako sitárista velmi ocenil.Debashish Chaudhuri:
Právě díky modálnímu charakteru Novosvětské symfonie, tak podobnému charakteru indických rágů, této podivuhodné hudební vazbě mezi našimi zeměmi, mne napadlo využít příležitosti pozvání k dirigování závěrečného koncertu Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram a iniciovat vznik skladby, v níž by se vytvořil most mezi Dvořákovou Novosvětskou symfonií a Indií. Věděl jsem, že Antonín Dvořák měl rád Longfellowovu báseň o Hiawathovi, knihu si vzal s sebou i na cestu do Ameriky. Chtěl použít toto téma na operu, ale nakonec jím byla inspirovaná „pouze“ druhá věta 9. symfonie. Oslovil jsem tedy Jona, který v sobě úžasným způsobem spojuje znalost západní i východní hudby, a on byl tímto nápadem nadšený.

Jonathan Mayer:
Slavné téma z Dvořákovy Novosvětské symfonie krásně zní i zahrané na sitár, a to nejen proto, že notový zápis je možné prezentovat tímto nástrojem, ale rovněž proto, že samotná hudba překvapivě obsahuje dva indické „ragas“, hudební režimy – Bilawal a Yaman. Dokonce i orchestrální doprovod zní v některých pasážích jako indická hudba. Pro svou skladbu jsem proto zvolil naprosto totožnou orchestraci, jakou používá Antonín Dvořák, pouze jsem ji doplnil o nástroje používané při interpretaci indické hudby – vibrafon, sitár. Skladba, která má délku přibližně jedenáct minut, je rozdělena do tří částí: úvodní část skladby představuje ústřední téma, hlavní motiv, který je postupně interpretován sólově různými nástroji včetně sitáru. Střední pasáž je založena na Bhajanu, hindské náboženské písni, která působí jako podklad či podkres hlavního motivu. Závěrečná pasáž přinese opakování motivu opět prostřednictvím sitáru. S Debashishem jsem pracoval již dříve a byl jsem fascinovaný jeho schopností vcítění se do indických i evropských hudebních tradic, což mu umožňuje skvěle interpretovat hudbu jak východní, tak západní. Jeho nabídka mne velice potěšila a určitě můžu říct za nás oba, že se do Příbrami na koncert velice těšíme a jsme nesmírně zvědaví na reakce příbramského publika.

Debashish Chaudhuri:
Já bych jen na závěr dodal, že mým osobním snem je přivézt českou hudbu a především Dvořáka do Indie a hrát pro indické publikum.

Děkuji a přeji hodně zdaru.

Vizitky:
Debashish Chaudhuri (1975) se narodil v Kalkatě, kde působil jako vedoucí hudební katedry na St. James’ School. Dirigoval čtyři pěvecké sbory a aktivně se podílel na místním hudebním životě. Založil také St. James’ School Orchestra a komorní orchestr Calcutta School of Music. Po studiích v Indii, USA, Singapuru a Anglii přijel do České republiky, kde nejprve absolvoval dirigentské kurzy v Kroměříži a následně začal jako první Ind studovat dirigování na Pražské konzervatoři. V této době navázal úzký vztah s rodinou Antonína Dvořáka. V roce 2004 získal Debashish Chaudhuri 1. cenu na dirigentské soutěži ve švýcarském Lausanne a v roce 2005 se jako první Ind v historii probojoval mezi finalisty na nejprestižnější dirigentské soutěži v Besançonu ve Francii. Je ženatý s českou pianistkou Janou Chaudhuri. Vedle společných koncertů rádi podporují společensky prospěšné projekty – hnutí fair trade, adopci na dálku v Indii a Ugandě, koncerty pro děti a získávání nového publika.

Reklama
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na