Architekt Pleskot: Velký koncertní sál Praha nutně potřebuje

Praha potřebuje postavit velký koncertní sál, ve kterém by mohla účinkovat například velká filharmonická tělesa. Je třeba vyvracet mýty, že Obecní dům a Rudolfinum Praze stačí. V rozhovoru s novináři to řekl člen Sdružení pro architekturu a rozvoj, architekt Josef Pleskot. Lokalitu u stanice metra Vltavská, kde chce město postavit novou koncertní halu, považuje za ideální. Jako příklad, kterým by se Praha mohla inspirovat, uvedl Labskou filharmonii v Hamburku. Její velký sál má kapacitu 2100 návštěvníků, zatímco největší sál Rudolfina asi 1200 míst.
Architekt Josef Pleskot (zdroj archiv JP)

Nedávno jsem byl na zahajovacím koncertu Národní filharmonie v Rudolfinu, kde se hrálo Mahlerovo Vzkříšení. Obrovský filharmonický spektákl. A tam bylo vidět, že tenhle prostor je pro takhle velkou hudbu prostě malý. Prahu kvůli tomu míjejí velká filharmonická tělesa, což je mi líto. Jsme hudební národ a v Praze ani v celé České republice nemáme koncertní síň, kde by se dala produkovat velká filharmonická hudba,” uvedl Pleskot, který je rovněž členem Spolku pro výstavbu nové koncertní budovy v Praze.

Praha podle něj navíc potřebuje nějakou stavbu, která by pozvedla zájem veřejnosti o architekturu. “Aby se vytvořilo něco, co se zdálo, že by mohlo vzniknout při stavbě Kaplického knihovny. Tehdy nám ucpali ústa roubíkem. Ztichli jsme a dlouho jsme neaspirovali na něco takového, jako mohla Kaplického knihovna být. A to by bylo potřeba změnit,” doplnil Pleskot. Národní knihovna ve tvaru chobotnice podle návrhu architekta Jana Kaplického měla být podle původních plánů postavena na Letenské pláni v roce 2012. Poté se však do problému postupně zapojili různí politici, situaci také komplikoval spor o pozemek a do věci se navíc vložil antimonopolní úřad. Stavět se nakonec vůbec nezačalo.

Lokalita Vltavské, kterou město pro stavbu velkého koncertního sálu loni vybralo, považuje Pleskot za ideální. “Je to velmi komplikovaná lokalita, která potřebuje radikální přestavbu jako celek. A když je třeba udělat něco velkého i z hlediska infrastrukturních přeměn, hodí se do toho zabudovat takovouhle složitou stavbu. Vltavská čeká na transformaci, je součástí rozšířeného centra. Navíc je odtud vidět celé pražské panorama od Petřína až po libeňský plynojem. Včetně Pražského hradu,” uvedl Pleskot.

Praha podle něj potřebuje vyvrátit mýtus, že Obecní dům nebo Rudolfinum stačí a Praha už žádnou kulturní stavbu tohoto druhu nepotřebuje. Jako příklad uvedl Labskou filharmonii v Hamburku, která byla otevřena v lednu 2017. Její velký sál má kapacitu 2100 návštěvníků. “Myslím, že některým lidem by tady prospěla exkurze. Aby mohli vidět, jak krásná stavba může vzniknout. Líbí se mi na ní především to, že se do ní vetkly všechny touhy obyvatel Hamburku mít ve svém městě dominantu, kultovní stavbu dnešní doby,” dodal Pleskot. Podle hamburského urbanisty Petera Gera na stavbu filharmonie obyvatelé Hamburku dokonce uspořádali sbírku.

Reklama

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na