Arvo Pärt ve Svatovítské katedrále

Na tento koncert Dvořákovy Prahy jsem se dlouho těšila – spirituální hudba Arvo Pärta v podání Estonského filharmonického komorního sboru s Tõnu Kaljustem a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu (21. září) ve velkolepých prostorách svatého Víta, to vše slibovalo opravdu silný duchovní zážitek. A nebyla jsem sama, kdo se nechal tímto programem zlákat, obrovský zástup návštěvníků koncertu se táhl od katedrály přes dvě hradní nádvoří a průchod až po Španělský sál.

Arvo Pärt, který je v moderní hudbě vzýván jako mesiáš a světlo prostupující dodekafonickou tmou, oslavil před dvěma týdny osmdesátku. Na koncertu jsme měli možnost slyšet skladby z různých jeho tvůrčích období a bylo zajímavé porovnat, jak výrazně se – zvláště ty nejnovější – stylově liší. Jako první zazněla slavná jednovětá kompozice Fratres, známá z mnoha úprav, zde pro housle, smyčcový orchestr a bicí. V sólovém partu se představil Vlastimil Kobrle, koncertní mistr Symfonického orchestru Českého rozhlasu. I když mám tu skladbu velice ráda, tentokrát se mi zdálo, že výrazově ke mně tolik nepromlouvala, možná je až příliš intimní pro tak velký chrámový prostor, možná mám až příliš vtištěnou geniální interpretaci Gidona Kremera… Nějaké to vibrato navíc, menší exprese nebo ne zcela čistý akord dokážou změnit obdivuhodnou syrovost a prostotu toho díla. Následoval Cantus na paměť Benjamina Brittena pro smyčcový orchestr a zvon. Nádherná skladba, v níž se drobný motiv opakovaně snáší jako spršky vodotrysku z výšky do nižších poloh, těžkne, mohutní a zpomaluje se v augmentacích do dvojnásobných délek, až dospěje ke svému konci. Stejně jako se zpomaluje a končí i lidský život. Je to minimalistické a v zásadě technické řešení práce s jediným motivem, ale přitom emocionálně velmi působivé.

Nejnovější skladbou večera byl Adamův nářek pro smíšený sbor a komorní orchestr z roku 2009, v němž se Pärt zcela obrátil od subtilní modality k robustnímu barokizujícímu stylu. Stále jsou tam slyšet jeho typická spojení akordů a proměnlivé harmonické vlnky (zvonivý styl tintinnabuli), ale objevují se zde zcela monodické pasáže, melodie získává silný a vedoucí tah, skladba má pevnou strukturu s rozlišitelnými částmi, s různým charakterem a náladami podle obsahu sdělení, i svými rozměry se blíží rozlehlejší kantátě. Orchestr zněl plně a estonský sbor zpíval famózně: obdivovala jsem pevnou kovovou barvu basů, měkké a přitom přesné nasazení, lahodné harmonie ženských hlasů. Totéž lze říci o jejich výkonu v následujícím Salve Regina pro smíšený sbor, celestu a smyčcový orchestr – unisono zpěvu, připomínajícího starý chorál, se pěvci v jednotlivých skupinách zhostili tak dokonale, že to znělo, jako když zpívá jediná bytost.Se závěrečným Te Deum se vrátil Pärt ve své „klasické“ podobě. Skladba z roku 1984 je psána pro tři sbory (ženský, mužský, smíšený), smyčce, preparovaný klavír a větrnou harfu. Tento záhadný nástroj v katedrále sice nebyl (struny harfy se rozechvívají skutečným větrem, proto je potřeba nejprve její zvuk nahrát a na koncertu použít takto zprostředkovaně), ale i tak to byl nevšední zvukový zážitek. Ponuré tóny smyčců a basových strun klavíru, křišťálově čisté klastry hlasů nad prodlevou, jejich nekonečné transcendentální vlnění a prolínání a do toho kovový dech větrné harfy o dvou tónech, která připomíná tisíciletou byzantskou kulturu… Dirigent a sbormistr Tõnu Kaljuste řídil dlouhou a komplikovanou skladbu s velkým nadšením a energií a dovedl ji do typicky pärtovského konce: žádná vítězná koda – opakování Sanctus, sanctus se pomalu ztrácí, až zanikne v tichu obrovské chrámové lodě.

Během večera se odehrála ještě jedna významná společenská událost: zakladatel a hlavní sponzor festivalu Karel Komárek (KKCG) převzal z rukou kardinála Duky zlatou Svatovojtěšskou medaili jako ocenění za významný kulturní počin, jímž je festival Dvořákova Praha.

Dvořákova Praha 2015
Spirituální koncert
Dirigent: Tõnu Kaljuste
Vlastimil Kobrle (housle)
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Estonský filharmonický komorní sbor
21. září 2015 katedrála sv. Víta Praha

program:
Arvo Pärt:
– Fratres for violin, string orchestra and percussion
– Cantus in Memory of Benjamin Britten for string orchestra and bell
– Adam’s Lament for mixed choirand string orchestra
– Salve Regina for mixed choir, celesta and string orchestra
– Te Deum for three choirs, string orchestra, prepared piano and wind harp

www.dvorakovapraha.cz

Foto Dvořákova Praha