Austrálie, dotace kultury a spravedlnost

V Austrálii se rozhořel i z pohledu nejednoho našince docela zajímavý spor. Zdejší hudební průmysl a vydavatelé se veřejně pohoršují nad tím, že nahrávky s klasickou hudbou jsou financovány za přispění vládních peněz. Milióny dolarů z vládních zdrojů jdou například na podporu nahrávek s vážnou hudbou soukromého vydavatelství Melbourne Melba. Přitom nahrávky jiných žánrů stát nikterak finančně nepodporuje.Ale hlavně: spor vynesl na světlo světa diskuzi o vládní kulturní politice, která je hlavně dílem australského spolkového ministra kultury Simona Creana. Třeba šéf australské asociace hudebních vydavatelů zdůrazňuje, že není spor o tom, zda nahrávat takzvanou klasickou hudbu versus hudbu ostatní, ale že jde hlavně spravedlnost a transparentnost dotační politiky státu. Například právě společnost Melba dostala loni 750 tisíc australských dolarů (tedy více než 16 miliónů korun) jako dotaci nahrávek klasické hudby, když v tomto roce přitom vydala pouze tři taková alba. Zveřejnění přesných čísel vyvolalo v Austrálii skandál a popudilo pochopitelně hlavně ty umělce, kteří žádnou finanční podporu na svoje nahrávky či jinou činnost nedostávají. Ministr kultury byl nakonec nucen přislíbit, že Austrálie bude napříště vkládat více peněz do dotací kultury těm podnikům a firmám, které k veřejným zdrojům přidají svůj vlastní příspěvek a navíc o konkrétním směřování podpory do té které umělecké aktivity rozhodnou sami, podle vlastního uvážení a svých vlastních kritérií. – Co by asi tak v Austrálii řekli třeba na podivuhodnou grantovou politiku pražského Magistrátu či na takzvaná partnerství hlavního města Prahy, spojená s přidělením často tučného balíku peněz? O dotační politice našeho Ministerstva kultury ani nemluvě…