Autor: Drápela Emil

Emil Drápela (nar. 1960) působil 42 let v brněnské filharmonii na postu prvního klarinetisty. Absolvent brněnské konzervatoře a JAMU kombinoval profesi orchestrálního hráče s činností sólisty a hrou v několika komorních souborech. Sólově vystoupil v sedmnácti zemích Evropy a Asie, byl rovněž hostem řady renomovaných mezinárodních hudebních festivalů. Pro Český rozhlas nahrál kolem dvou set padesáti skladeb klarinetového repertoáru (spolu s desítkami dalších na 9 CD). Radioservis mu jako sólistovi vydal 20 koncertů pro klarinet českého a světového klasicismu a romantismu v pěti albech. Emil Drápela premiéroval a nahrál řadu skladeb soudobých autorů, českých i zahraničních, z nichž mnohé mu byly dedikovány. Velká část jeho zahraničních aktivit byla spojena se smyčcovým ansámblem Čeští komorní sólisté, s nimiž úzce spolupracoval šestnáct let. Píše také již více než dvacet let programové texty pro Český spolek pro komorní hudbu při České filharmonii, Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno, mezinárodní festivaly Pardubické hudební jaro, Pražské jaro, Moravský podzim. Je rovněž autorem recenzí pro Operu Plus. Drápelovy vtipné fejetony o hudbě a hudebnících, původně zveřejňované na portálu OperaPlus, vyšly v roce 2021 souborně pod názvem „Jak se žije v orchestru – nevážné fejetony o vážné hudbě“. V současnosti již pracuje na jejím pokračování. Emil Drápela se věnuje rovněž činnosti hudebně badatelské: na základě vlastních objevů a spartací zrealizoval novodobé premiéry a nahrávky více než sedmdesáti zapomenutých skladeb 18. a počátku 19. století, převážně českých autorů. V této oblasti spolupracuje s vydavatelstvím Českého rozhlasu Praha a Radioservisem ČR, řada jeho realizací starých mistrů vyšla tiskem. Emil Drápela působí rovněž jako organizátor hudebního života ve funkci předsedy Spolku přátel hudby v Brně. Je také členem Rady Kruhů přátel hudby Nadace Český hudební fond.

O hudebním marketingu, dobré a špatné reklamě

Pár pamětníků v našem orchestru tvrdí, že kdysi zajišťovalo chod stodesetičlenného tělesa…

Týden ve velkém, středním i malém Německu

Spolupráce brněnských filharmoniků se sborovým tělesem Petra Fialy je bohatou, letitou knihou…

Ideální posluchač

Snad každý hudebník si nadmíru váží mimořádně soustředěného, vnímavého, citlivého posluchače. Z…

Dramaturgické dilema: objevnost versus návštěvnost

V době mých studií na JAMU byly na učebnách hromadné výuky umístěny…

Hudební horor o kalhotách

Jaké jsou vlastně naše hudební sny? Domníváte se, že hudebníci sní o…

Mezi supy. Hudební kritika očima interpreta

Název jsem si tentokrát vypůjčil z indiánek Karla Maye, mé oblíbené klukovské…

Parnas Quintet na návštěvě u Janáčků

Sobotní matiné festivalu Janáček Brno 2016 se opět konalo na zajímavém, velmi…

Nejmladší klavíristé soutěžili o ceny ve XXIII. ročníku Amadea

Letos v červnu byla média plná zpráv o fantastickém vítezství klavíristy Lukáše…

Ohnivý Janáček uprostřed funkcionalismu

Jedním z opravdu dobrých nápadů festivalu Janáček Brno 2016 je sázka na…

Skvělý festivalový výkon Tomáše Braunera

Když v ulicích Brna míjím některý z velkých billboardů právě probíhajícího mezinárodního hudebního festivalu,…