Zpívat Evangelistu v Bachových Pašijích a zároveň provedení celého díla dirigovat si mohl dovolit jako jeden z mála Peter Schreier. V Čechách si na to troufá Stanislav Mistr – pražský sbormistr, tenorista a multiinstrumentalista, známý zejména jako zakladatel a po dvě desetiletí umělecký vedoucí sboru Pražští pěvci, ale též jako sborový zpěvák i jako sólista. Janovy pašije takto uvedl na koncertě v sobotu 5. dubna v katolickém kostele v Černošicích kousek za hranicemi metropole.
Slyšet alespoň jedno ze dvou Bachových dramatických zhudebnění novozákonního textu zachycujícího konec Ježíšova života nebylo a ještě stále není v českých zemích ve velikonoční době vůbec obvyklé, natož časté. Ke kulturnímu a církevnímu dění například v Německu, a to zdaleka nejen v luteránském prostředí, naopak tato hudba patří s naprostou samozřejmostí, a to bezmála stejně, jako u nás patří k vánoční době Rybova mše Hej mistře. Černošický koncert byl proto pozoruhodný nejen coby lokální událost, ale i v širším kontextu.
Iniciativa vzešla zřejmě od místních hudebníků, ale Stanislav Mistr na ni rád slyšel. V ambiciózním projektu se sborem Pražští pěvci spojila síly Černošická filharmonie, za níž stojí aktivní pedagog místní Základní umělecké školy, hudebník se zkušenostmi ve více oborech, člověk s velkými cíli – houslista Václav Polívka. Šlo v tomto případě o stylově znějící komorní soubor s několika smyčci a dechy, cembalem a varhanním pozitivem, soubor, který dokázal sehnat i violy d´amore, loutnu a k tomu gambistu Petra Wagnera. Provedení mělo sympatické rysy osobního nasazení a nadšení, ale i dostačující spolehlivosti a zasvěcenosti. Není samozřejmě nutné srovnávat tento podvečer s vrcholnými událostmi mezinárodního či pražského koncertního života. Nastudování bylo velmi slušné, odpovídalo tomu, jak se hraje po Evropě v mnoha regionálních centrech; ne všichni jsou při takových produkcích nutně profesionálové, ale rozhodně se nejedná o nějaké školácké pokusy nebo o přecenění vlastních možností. Ostatně – do koncertu se v áriích zapojily dvě zkušené umělkyně: nejen velmi dobře zpívající sopranistka Michaela Šrůmová, ale i skvělá mezzosopranistka Markéta Cukrová, v oboru staré hudby u nás skutečně špičková pěvkyně. Part Ježíše sympaticky zpíval mladý barytonista Martin Strouhal.
I když černošický kostel není velký (vešlo se do něj kolem sto padesáti posluchačů), ani ne dvacetičlenný pěvecký sbor by v ideálním případě potřeboval být pro toto provedení o něco větší, hlavně pro získání většího zvukového objemu a razance mužských hlasů. Plnost a plasticita nejdramatičtějších okamžiků měla proto ještě rezervy, ale i tak podal sbor víc než úctyhodný výkon. Dirigentovi se dařilo pracovat s dynamikou a tempy, koordinovat nástroje s vokální složkou, přesvědčivě vypracovat přechodové okamžiky a náhlé změny, chorálům dát docela velký zvuk i naléhavost, ale hlavně držet a udržet napětí. Vysoko posazený part Evangelisty, Bachem naplněný detailními deklamačními nuancemi a dramaticky velmi exponovaný, měl Stanislav Mistr pečlivě nastudovaný a bezpečně zažitý, přiměřeně zvládal i jeho ryze vokální úskalí. Zpíval čelem k publiku a směřoval přitom za sebe základní gesta řídící continuo. Při ostatních číslech se otáčel i s notami zpět k pultu obrácenému obvyklým směrem. Provedení stálo díky dvojroli sólisty a dirigenta plně na něm, ale obstál v obou úlohách. Dokázal je umělecky i provozně propojit a závažnému, bezmála dvouhodinovému dílu dodal nejen spád, ale v dostatečné míře i ducha a odpovídající obsah.
Hodnocení autora recenze: 75 %
Johann Sebastian Bach:
Janovy pašije
Dirigent: Stanislav Mistr (tenor)
Michaela Šrůmová (soprán)
Markéta Cukrová (mezzosoprán)
Martin Strouhal (bas)
Pražští Pěvci
Černošická komorní filharmonie
5. dubna 2014 Kostel Nanebevzetí Panny Marie Černošice
Foto Karel Fridrich, archiv
