Balet i opera, jedno z nejzásadnějších děl evropské neoklasiky, mýtus o stvoření světa a hudba Josepha Haydna. Na první české ztvárnění dvouhodinového baletu německého choreografa Uwa Scholzeho (1958-2004) se čekalo v Brně s velkou netrpělivostí. Pokud přijmeme fakt, že choreografie vznikla už v roce 1985 a nejde tedy o žádnou horkou novinku, před očima se nám začne odvíjet (i s velkou zásluhou brněnských a hostujících tanečníků) příběh z biblické Geneze, do uší nám bude proudit Haydnovo oslavné oratorium Stvoření a z Janáčkova divadla odejdeme s velmi silným zážitkem.
Popravdě řečeno, začátek nového baletu brněnské opery mě nijak neuchvátil, přesto, že všechno nasvědčovalo tomu, že půjde o veledůležité dílo. Notoricky známé biblické pasáže a tanec, který doslova kopíroval operní zpěv, působil – včetně kostýmů tanečníků – zpočátku velmi unyle. Vše je krásné, vše kvete, tanečníci se usmívají, jakoby stvoření světa probíhalo bez jakýchkoli porodních bolestí. Dramatičtější zvrat a gradace přichází až pátého dne, kdy se planeta Země začne hemžit „živočišnou havětí a létavci“. Tanečníci napodobují pohyby ptáků, plazů a ryb, sóla, duety či tria začínají nabírat na síle a hlavně přirozenosti.
Nelze si nevšimnout talentu, éteričnosti a čistoty projevu sólistky brněnského baletu, Japonky Eriky Wakizono, která figuruje i na propagačních materiálech Stvoření. Exceluje v pasážích, kde má šanci uplatnit svoji křehkost a ženskost. Při tanci jakoby ani nechodila na zemi, ale vznášela se. Překvapuje ale také v závěru baletu v roli Evy – ženy, kde se její tanec (a ona sama) stává smyslnější a erotičtější. Skvěle ji v tom pomáhá hostující tanečník Filip Veverka (bývalý sólista Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu, tančil ale i v souboru Švédského královského baletu ve Stockholmu nebo v Tulsa ballet v americké Oklahomě a je držitelem Thálie), kterého si brněnské divadlo „zapůjčilo“ z pražské Státní opery. Duet Eriky a Filipa v dlouhém šestém dni, kdy Bůh tvořil člověka, patří k tomu nejlepšímu z celého představení.
V technicky náročném nastudování choreografie Giovannim de Palmou a Montserat León podává velmi dobrý výkon většina brněnských tanečníků a pozadu nezůstává ani zpěv – zejména citlivě podané sólové party Jany Krajčovičová Tajovské. Konec představení je nabitý tou správnou „božskou“ atmosférou, a proto nepřekvapil ani aplaus vestoje, kterým diváci premiéry 21. ledna učinkující a tvůrce představení odměnili.
Protože neznám původní německé nastudování, těžko mohu srovnávat. „Updateovaná“ verze ale mohla pětadvacet let starou choreografii převést do jednadvacátého století s trochu větší odvázaností a nadsázkou.
Joseph Haydn:
Stvoření (Die Schöpfung)
Libreto Thomas Lindley
Choreografie a režie Uwe Scholz
Nastudování choreografie Giovanni Di Palma a Montserrat León
Dirigent Caspar Richter
Premiéra 21.ledna 2011 Janáčkovo divadlo Brno
Koprodukce Baletu NDB a Janáčkovy opery NDB s Teatr Wielki Poznaň
Sóla tančí:
I. Jeličová, A. Smejkalová, E. Wakizono, G. Attimonelli, J. Fousek, U. Ivanou,
V. Kořínek, M. Pimek, J. Selderslaghs, A. Sojka, M. Svobodník, F. Veverka j. h.
Sóla zpívají:
Gabriel/Eva – Jana Krajčovičová Tajovská
Uriel – Ondrej Šaling
Raphael/Adam – Martin Gurbaľ
foto: ND Brno
